Obora končí, zvěř vypustí. Kůrovec za tím prý není (Mladá fronta DNES)

Žíkovská obora u Radnic na Rokycansku ukončuje činnost. Přijížděli tam přitom přes 20 let i lovci z USA či Německa.

Žíkovská obora u Radnic na Rokycansku o výměře 180 hektarů byla léta pojmem. Hostila přes dvacet let lovce
z Česka i zahraničí. Nyní je ale v zániku. Zatímco lidé v okolí hovoří o tom, že na vině je nedostatečný boj s kůrovcem , který zde
zničil velkou část stromů , Josef Sinkule – známý místní podnikatel a majitel Libštejnských lesů , kam včetně obory patří 800
hektarů zdejších lesních porostů , to odmítá. Tvrdí naopak, že důvodem zániku je špatné oplocení a útěky zvěře, což dává za
vinu jednateli firmy Žíkovská obora Jiřímu Blažkovi.
Zatímco se společníci přou, odbor životního prostředí městského úřadu v Rokycanech má jasno. „ Honitba Žíkovská obora
zanikla hlavně z důvodu volného vybíhání zvěře průnikem nefunkčního oplocení, a to v celém obvodu oborního oplocení, do
okolních honiteb. V okolí bývalé obory se odstraněním stavby oplocení z výše uvedených důvodů stavy zvěře výrazně
nezvýší,“ konstatoval zástupce vedoucího odboru Zbyněk Ludvík. Doplnil, že honební pozemky, které byly součástí obory ,
budou přičleněny k sousední honitbě .
S tím ale nesouhlasí Blažek. Podle něj je teď kardinální otázkou, co bude se zvěří. „Podle mého posledního sčítání, které jsem
poslal na městský úřad do Rokycan, je tu kolem 200 kusů zvěře. Bohužel jsem boj s úřady prohrál, a obora byla papírově
zrušena,“ posteskl si s tím, že by potřeboval tak dva roky přechodného období, aby zvěř postupně odchytal, prodal a část
odlovil. V oboře je zvěř dančí, mufloní , jelen evropský či jelen sika dybowského. „Mohu zvěř také vystřílet. To ale moje
srdce neunese, protože já jsem ji tu choval, staral se o ni a teď ji mám kvůli chybám společníka vyvraždit? To neudělám,“ svěřuje
se Blažek, který se prý s dotazem, co má udělat se zvěří, obrátil na ministerstvo zemědělství.
Zastřelit zvěř podle Blažka znamená ztratit chovnou hodnotu. „Jedná se o chovný materiál, do kterého jsem investoval velké
peníze,“ líčí Blažek, který prý za 22 let existence obory nakoupil ke stovce chovných kusů. Třeba v Rakousku prý pořídil jelena ,
za kterého zaplatil pět tisíc euro, protože to byl kapitální chovný kus a celá léta přinášel do žíkovské populace kvalitu. „I díky
němu jsem tu odchoval medailové kusy, kvůli kterým sem přijížděli čeští i zahraniční lovci. Než například daněk vyroste z
malého dančete do fáze, kdy se může lovit, trvá osm až deset let,“ popsal Blažek. S tím vším je podle něj s likvidací obory
konec. „Je to škoda, protože naše trofeje bodovaly na výstavách,“ doplnil. Na rozdíl od Blažka je Sinkule přesvědčen, že
nejdůležitější není zvěř , ale les a jeho obnova. „Tři roky už sázíme nový les, v oboře už je většina lesa vykácená a
připravujeme se na sázení. Sázet ale nemůžeme, protože je tam zvěř , která výsadbu může poškodit ,“ vysvětlil Sinkule. Les se
podle něj dělí na honitby, z nichž každá má předepsaný počet zvěře, který tam má být, aby se dalo sázet. „Tady je to desetkrát
víc, proto oboru úřad ruší,“ sdělil Sinkule.
Blažek jako jednatel a tedy hlavní aktér ve společnosti Žíkovská obora by teď měl podle Sinkuleho odstranit celé oplocení, díky
čemuž se zvěř rozvrství po okolí a nebude ničit nově vysázené stromky.
Toho se ale obává starosta nedalekých Němčovic Karel Ferschmann. „ Zvěř je tu už nyní přemnožená a ještě k tomu vypustí 200
kusů, které v okolí ožerou pole a další porosty ,“ soudí starosta, který prý do Libštejnských lesů léta chodil na houby . „Ale dnes
je tamní les těžce zničený. Je mi to líto, protože to byly krásné lesy. Ve srovnání se všemi vlastníky okolo mají největší
procento kůrovcem zasažených stromů,“ říká Ferschmann, který viní Sinkuleho ze špatné péče o les. „Místo aby vyhledávali
kůrovcové stromy, nechali tam napadené dříví na stojato. Nyní inkasují peníze za pokácené dříví, které by bez kůrovce
pokácet nemohli,“ popsal Ferschmann.
Sinkule odmítá, že by se o lesy nestaral. „ Les je náš život a my děláme všechno, abychom ho zachránili, včetně toho, že si
bereme úvěry na zalesnění,“ sdělil. Odhadem polovina plochy Libštejnských lesů je prý napadená kůrovcem .
Na otázku, jestli Sinkule péči o svoje lesy zanedbal, odbor životního prostředí Městského úřadu Rokycany odpověděl, že
kůrovcová kalamita je problémem celé republiky. „Přibližně od roku 2018 se týká i správního obvodu obce s rozšířenou
působností Rokycany. Ke vzniku kůrovcové kalamity došlo v důsledku mnoha faktorů,“ stojí v odpovědi. K těmto faktorům podle
úřadu patří dlouhodobý srážkový deficit a s tím související oslabené lesní porosty, nedostatek pracovníků v lesním
hospodářství, problémy s odbytem dřeva, nesprávně provedená asanace dřevní hmoty napadené kůrovcem a tak dále.

Zdroj: Mladá fronta DNES, 18. 8. 2022