Odhad zoologů: na severu žije možná jen šest rysů (Mladá fronta Dnes)

Víte o nich?

Seriál: Vzácná příroda na severu

Je pánem lesa, nemá přirozeného nepřítele a nikdo z živočišné říše, pomineme-li člověka s puškou, jej nepřemůže. Rys ostrovid. V minulosti měl na severu Čech konkurenty, žili tu vlci i medvědi, které však nyní můžeme vidět jen v zoo. Rysové je možná budou brzy následovat. Ačkoli jsou lesy v Česku plné potravy a nežije v nich žádné zvíře, které by rysa ohrozilo, šance na přežití mu nedávají pytláci. V kraji žije už jen několik posledních rysů - a to ještě jen možná.
 "Není možné je spočítat. Dospělý samec totiž žije na určitém teritoriu, které může dosahovat i 400 čtverečních kilometrů. Můžeme jen odhadnout, že v Českém a Saském Švýcarsku včetně navazujících Krušných a Lužických hor může být asi šest dospělých kusů. Ale je to jen hypotetický předpoklad, kvůli pytláctví si myslíme, že jich tu tolik není," říká Pavel Benda, zoolog Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce.
Spatřit rysa na procházce lesem je náhoda, je velmi plachý. I proto je těžké jeho výskyt spočítat a doložit. Zoologové tak mají spíše šanci narazit na jeho stopy.
 "Dozvíme se o něm také od lidí, kterým v noci přeběhl přes silnici, když projížděli oblastí, kde se vyskytuje. Ale pravděpodobnost, že půjdete lesem a potkáte ho, je ještě menší, než že by vás na stejné trase trefil meteorit do oka," říká s nadsázkou Benda.

Pytlačí dokonce i myslivci

V posledních letech nemají zoologové zprávy o tom, že by rys někoho napadl nebo roztrhal domácí zvíře. Bohužel se ale stávají opačné případy. Jaroslav Červený, který se problematikou rysa v Česku zabývá, prováděl mezi myslivci a studenty anketu. Například na otázku, jak působí výskyt rysa v přírodě, uvedlo 57,6 procenta severočeských myslivců, že působí negativně nebo spíše negativně. Třetina jich uvedla, že vědí o tom, že někdo v jejich okolí rysa nelegálně ulovil, a šest procent dokonce uvedlo, že i oni už rysa nelegálně zabili.
 Důvodem lovu je, že myslivci v rysovi vidí konkurenta, který napadá vysokou zvěř. "Přitom ale každý ví, že vysoká je v našich lesích přemnožená," komentuje Benda.
"Dalším důvodem, proč pytláci rysa střílí, je lovecký zážitek. Teprve pak přichází na řadu získání trofeje, tedy kůže a lebky," dodává Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
 Vedení Českomoravské myslivecké jednoty se přitom brání nařčení, že právě její členové mohou za to, že šelmy v lesích vymírají.
 "My se každý rok snažíme velké šelmy podpořit. Letos smlouvou s Hnutím Duha, loni jsme se podíleli na brožuře o ochraně velkých šelem, předloni jsme spoluvydávali plakáty Pomozte nám se vrátit.
Myslivci každoročně vydávají peníze na ochranu velkých šelem," hájí své kolegy Luděk Králíček, tajemník jednoty.
 Přiznal však také, že nemůže ručit za každého myslivce. "Všichni řidiči také nedodržují rychlost. V každé profesní skupině se může objevit jedinec, který porušuje zákon. My ale například už při výuce adeptů na lovecký lístek zdůrazňujeme, jak velký přínos mají tyto velké šelmy pro les," tvrdí Králíček.
 O tom, jak ožehavé je téma lovení rysa, svědčí i spor mezi myslivci a tvůrcem večerníčku pro děti Václavem Chaloupkem. V pohádce Madla a Ťap totiž muž v zeleném kabátě vystřelí po mláděti rysa.
Myslivci proti příběhu ostře protestovali a žádali omluvu a stažení celého dílu večerníčku. Jejich stížnost projedná Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
 Ekologové a s nimi i myslivecká jednota zatím plánují, jak nepříznivý trend zvrátit a udělat "lovnou zvěř" z pytláků. "Domluvili jsme se na spolupráci a chceme spolu bojovat proti pytlákům. Jednota přispěje částkou deset tisíc korun na konto odměny, která bude vyplacena tomu, kdo by informacemi přispěl k dopadení pytláka," přibližuje Bláha s tím, že v současnosti už je na kontě 50 tisíc korun.

Rys je i důkaz zdravé přírody

Rys ostrovid se dožívá čtrnácti až sedmnácti let, v zajetí až o osm roků déle. Ve třech letech už může mít mladé. Žije sám, k samici se přibližuje až v době páření. Každý rok může mít dvě až tři mláďata a ta s ní zůstávají až do další březosti. V našich lesích se většinou živí srnčí zvěří, ale dokáže ulovit i divoké prase či toulavé kočky.
 V České republice byl rys zřejmě vyhuben v 19. století. Podle zoologa Červeného byl ještě roku 1830 viděn u Doupovic v Krušných horách. Teprve na konci minulého století zoologové vypustili 17 kusů na Šumavě a šelmy začaly zároveň na naše území přicházet i z východu. Nyní se vyskytují hlavně na Šumavě, v Blanském lese a Beskydech. Několik jich žije i na severu Čech. Rys patří mezi silně ohrožené druhy, což je druhý nejvyšší stupeň ochrany. Zvířata, která jsou takto označena, se nejen nesmí lovit, ale ani se jim nesmí negativně zasahovat do života.
 Přestože je rys masožravá šelma, člověka nijak neohrožuje. Na správu CHKO také v minulosti nikdo nenahlásil, že by zde rys napadl člověka nebo chované zvíře.
 "Je plachý a rozhodně si nemyslím, že by jeho existence mohla třeba odrazovat turisty. Naopak, když si někdo přečte, že je tu hezká příroda a žije tu mimo jiné i rys, tak ho to spíš přiláká. Je to taková visačka, že je tu příroda v pořádku," dodává zoolog.

***

* Rys ostrovid Lynx Lynx

V přírodě se dožívá až sedmnácti let, jednou za rok může mít dvě až pět mláďat. Živí se nejčastěji srnčí nebo černou zvěří, skolí například i muflona. Patří mezi silně ohrožené druhy. Kde žije: Beskydy, Šumava, Blanský les, několik kusů žije zřejmě i v severních Čechách. Největší nepřátelé rysa jsou pytláci. V tuzemských lesích má nadbytek potravy a žádného přirozeného nepřítele. Jeho počet se však neustále snižuje, protože se stává terčem právě pytláků.

Foto popis: ZA CHVÍLI UŽ JEN V ZOO? Tento rys ostrovid žije v zoologické zahradě. Jeho druzi z volné přírody postupně mizí. Stávají se totiž často obětí pytláků.
Foto Autor - Foto - MAFA - JIŘÍ TUREK

Regionální mutace Mladá fronta DNES - severní Čechy