Kolem polí a lesů jezděte opatrněji (Frýdecko-místecký a třinecký deník)

K hlavním událostem červencové přírody patří bezesporu srnčí říje. Srnci již od konce jara srdnatě hájí své teritorium, pravidelně obchází hranice a zanechávají pobytové stopy, jako je hrabánkování a strouhání.

Pobytové stopy

Hrabánkování srnec vytváří kopýtky na hranicích svého teritoria, zvláště na okrajích luk a lesa. Při hrabání zůstane na místě i pachová stopa, kterou srnec musí pravidelně obnovovat. Dalším dobře viditelným projevem je strouhání stromků. To srnec provádí parůžky, kterými strouhá mladé stromky na okraji lesa. Tím zvýrazňuje svoji přítomnost a upozorňuje případné vetřelce, že tato oblast je již obsazena.

Teritoriální srnec

Na přítomnost soka i člověka reaguje silným bekavým zvukem, který můžeme zaslechnout prakticky kdekoliv. Pokud zjistí teritoriální srnec vetřelce (slabšího srnce) ve svém teritoriu, okamžitě se snaží ho vyhnat za hranice svého území. Při tiché procházce přírodou můžeme spatřit, jak slabší srnec utíká před silnějším, který ho pronásleduje a po chvíli se silnější vrací a ozývá se mohutným hlasem (bekáním). Teritoriální srnci jsou nejsilnější jedinci, kteří tvoří základ chovu, a je snahou myslivců, aby právě tito silní jedinci zanechali co nejvíce potomstva, a proto je myslivci před říjí zásadně neloví pod hrozbou výrazných sankcí, které upravují stanovy mysliveckých sdružení.

Pozor na cestách

Srnčí říje se projevuje zvýšeným pohybem srnčí zvěře. Proto by měli v tomto období zvýšit svoji pozornost hlavně řidiči. Je poměrně častým jevem nenadálé vběhnutí srnců do vozovky, na což doplácí mnoho řidičů poškozením svého vozidla. K velké škodě dochází také na srnčí zvěři, protože drtivou většinu srážek nepřežije. I když po střetu s vozidlem odběhne a nejeví žádné známky zranění, umírá vzápětí v houštině na vnitřní zranění. Řidiči jedoucí vyšší rychlostí prakticky nemají možnost zabránit střetu se zvěří, proto je na místě dodržovat přiměřenou rychlost a svou ostražitost zvýšit zvláště v lesních úsecích. V případě srážky je nutno nahlásit událost zástupci místně příslušného mysliveckého sdružení, který provede dosled zraněné zvěře či odvoz a likvidaci uhynulého kusu. Pokud by si řidič přivlastnil usmrcený kus zvěře, dopustil by se trestného činu pytláctví.

Jiří Šilha, tiskový mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty