Neziskovky: problém s účetnictvím (Noviny Region Havířovsko)

HAVÍŘOV - Veškerá nezisková sdružení, spolky či kluby, budou zřejmě muset ze zákona od nového roku vést podvojné účetnictví.

Neziskové organizace v tom nevidí žádný smysl a berou to jako další výmysl legislativy. Změna se dotkne například dobrovolných hasičů, myslivců, také včelařů, klubů důchodců nebo sportovních klubů. "Postrádá to význam a rozhodně to není dobrý nápad. Jsme přece zájmová organizace, která nemá žádný zisk, tak nač vést složité účetnictví.  Děláme to z vlastí vůle, volného času a pro společnost. Z peněz které máme, nakoupíme vždy tak maximálně potravu pro zvěř," řekl hospodář havířovských myslivců Jiří Mokrý.
Podvojné účetnictví bude vyžadovat nemalé znalosti a přesnou evidenci. Doposud klubům stačil jeden člověk, který vedl peněžní deník. "Vidíme v tom problém, protože nevíme, kdo by tuto práci chtěl a uměl dělat. Budeme žádat okres, zda by nám s tímto nepomohl. Rovněž budeme doufat, že lidé i politici budou natolik proti, že tento systém nebude zaveden," dodal hospodář.
O něco smířeněji se s tímto problémem vyrovnává předseda havířovských včelařů. "Víme o tom již několik let, ale každým rokem byl udělen odkad. Bereme to tak, že my se staráme o to, aby byly květy opylovány, a za to jsou nám házeny klacky pod nohy. Bohužel pokud tato situace nastane, budeme ji muset respektovat, ať se nám líbí nebo ne," vyjádřil se předseda havířovských včelařů Miroslav Szop.
Největší problém s tímto budou mít zřejmě spolky důchodců, jelikož mnozí členové nemají vůbec žádné znalosti účetnictví nebo počítač. Proto si budou muset například zaplatit poradce. Takto nastavený systém může vést i k tomu, že se řada spolků rozpadne.
Hovoří se o možnosti jakéhosi zjednodušeného podvojného účetnictví, které má dvě formy. V první není kladen takový důraz na některé formální stránky. Například je možné sloučit jednotlivé účetní knihy do jediného, takzvaného "amerického deníku", což ocení hlavně ti, kteří by se odvážili vést i nadále účetnictví bez pomoci výpočetní techniky, tedy například v sešitě jako doposud.
Druhý směr spočívá v tom, že ve zjednodušeném účetnictví není potřeba používat řadu účetních metod, které sice vedou ke zpřesnění účetnictví, ale jejich výsledek bývá pro účetní jednotku nezajímavý. Sem patří například tvorba rezerv, opravných položek, přeceňování tržní hodnotou a podobně. Což asi ocení všechny malé organizace, kde žádní odborníci na účetnictví nebývají, a tuto agendu si doposavad neziskovky vedly samy v peněžním deníku. Avšak budou muset ze zákona přejít na podvojné účetnictví, přinejmenším v onom zjednodušeném rozsahu.

BÁRA KELNEROVÁ