Na Broumovsku přibývá důkazů o trvalém výskytu vlků, tamní populace je stabilní

„Jsme v teritoriu vlků, mimo turistické trasy, je velmi pravděpodobné, že jde o vlčí trus. Jsou v něm patrné zbytky srsti divoké zvěře a úlomky kostí. Zaznamenám pomocí GPS souřadnic místo nálezu a genetický vzorek pošleme do laboratoře,“ řekl Koranda k nálezu v pohraniční oblasti lesů, obtížně přístupných roklí a luk nad Horním Adršpachem.

Vlčí hlídka vyrazila z Horního Adršpachu do teritoria vlků z Vraních hor, trasa měřila 15 kilometrů a většinou vedla volným terénem, mimo lesní cesty a turistické trasy. Cílem vlčích hlídek je dozvědět se o vlcích co možná nejvíce a také je chránit. Monitoringu vlků na Broumovsku se účastní dobrovolníci, které proškolili zoologové a ochranáři z Hnutí Duha. Při sběru informací používají předem danou metodiku.

Fotopast je připnutá popruhy na kmeni stromů ve výšce dospělého člověka, zaznamenává pohyb v tůni napájené vodou z tajícího sněhu a jejím nejbližším okolí. Chvíle napětí, než se paměťová karta z fotopasti spáruje s mobilním telefonem a ochranářům se naskytne pohled do tajemného vlčího světa. Fotopast zachytila na snímcích i videu čtyři mladé vlky, záznam je z poloviny listopadu. Nedaleko je další bakelitová fotopast, ta je asi 20 cm nad zemí. „Jsou na ní patrné stopy po vlčích zubech, jak ji vlci zkoumali,“ řekl ČTK Koranda.

Součástí pozorování vlků na Broumovsku je také tzv. akustický monitoring, kdy stopař napodobuje vytí vlků a čeká na jejich odezvu. „Vlci často reagují na napodobování vlčího vytí. Pomáhá nám to určit vhodné místo pro umístění fotopasti, ale i odhadnout počet vlků v místě,“ popisuje Koranda.

Trvalý výskyt vlka byl na Broumovsku zaznamenán po 250 letech v roce 2015 u Adršpachu v západní části Broumovska, o rok později bylo potvrzeno rozmnožování. Vlci na Broumovsku patří ke třem přeshraničním smečkám, ve kterých převažuje nížinná populace vlka obecného, původem z polsko-německého pomezí, doplňují ji jedinci poddruhu vlka karpatského, ti tvoří asi jedno procento místní populace.

„Na Broumovsku se aktuálně může vyskytovat ve třech smečkách celkem 15 až 20 vlků. V roce 2023 jsme zaznamenali asi o třetinu méně vlků než v předchozím roce. Ve smečce v Javořích horách mláďata potvrzena nebyla, březí vlčice z tamní smečky uhynula, chytila se do pytláckého oka,“ řekl Koranda. Ve Vraních horách a okolí podle něj žije asi osm vlků, v polském národním parku Góry Stolowe pět až deset jedinců a dva v Javořích horách.

Situace v Javořích horách podle něj ukazuje skrytý problém – nezákonné zabíjení těchto šelem. „Odstřel vlků či jejich jiná nezákonná likvidace nic nevyřeší. Oslabenou smečku často doplní vlci odjinud, vybitou smečku většinou nahradí jiná,“ řekl ČTK. Podle něj se populace vlků ve střední Evropě stává stabilní a je otázkou času, kdy se vlci z pohraničních hor rozšíří i do vnitrozemí Čech. „Je proto na čase, aby se s tím lidé vyrovnali a naučili se s vlky vycházet. Vlci jsou pro přírodu, a tudíž i pro lidi přínosem,“ míní Koranda. Někteří farmáři dlouhodobě požadují odstřel vlků, ochranáři ale opakovaně uvádějí, že v zabezpečení stád mají někteří chovatelé rezervy.

„V jídelníčku vlků na Broumovsku převažuje přemnožená jelení a srnčí zvěř, která tvoří asi 80 procent potravy, na stržená hospodářská zvířata připadá nejvýše pět procent. Počty zadávených hospodářských zvířat v poslední době výrazně nerostou, drží se zhruba na stejné úrovni, v průměru mezi 50 až 70 kusy ročně, převážně jde o ovce a kozy,“ uvedl Koranda.

Na Broumovsku jsou zdokumentovány zatím dva případy s podezřením na nelegální usmrcení vlka obecného. V březnu roku 2022 se u Heřmánkovic našly ostatky vlka se zbytky kovových částic, které ukazovaly na nelegální zástřel. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) podala v červnu 2023 trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli uhynutí březí vlčice u obce Šonov, nedaleko Heřmánkovic, která se chytila do pytláckého oka. Oba případy policie odložila, protože se nezjistilo, že skutek spáchal konkrétní člověk.

Kolem vlků se podle Korandy šíří mnoho legend - že vlci ztrácejí plachost a že jde o křížence vlků a psů. „Jsou to nesmysly. Když stopuji na Broumovsku vlky, tak čím dále častěji pozoruji, že vlci, když se přibližují k lidským obydlím, tak procházejí místy, kde jsou domy od sebe co nejdále, při přechodu krajinou si vybírají nejméně osídlená místa. Čím déle tady vlci žijí, tím více si drží distanc od lidí,“ řekl ČTK ochranář.

Ojediněle se podle něj mohou vyskytnout mladí nezkušení vlci, kteří se ze zvědavosti mohou přiblížit k lidským obydlím. „Druhý rok z toho zpravidla vyrostou, aniž by k tomu potřebovali zásadní střet s člověkem, přirozeně se stáhnou do ústraní. Na Broumovsku nepozoruji, že by vlci ztráceli plachost,“ dodal Koranda.

ČTK