Na Broumovsku byli na krátkou vzdálenost pozorováni dva vlci, k setkáním se vyjádřila AOPK

První setkání: muž se psem při pozorování ptáků
Na Bílou sobotu se muž se psem vydal sledovat ptáky v Broumovských stěnách. Na delší dobu usedl na neznatelnou pěšinu na hřebenu stěn a ve společnosti své fenky bretaňského ohaře svačil. Bylo okolo poledne. V tom zaslechl, jak něco doskočilo na zem. Zvedl oči a necelých 30 metrů od nich stál vlk a upřeně se díval, co tam dělají. Muž ani šelma se nepohnuli. Vlk je stále jen sledoval. Když se muž začal po pár vteřinách natahovat do batohu pro foťák, vlk odběhl na skálu a zmizel za hranou. Ještě, než zašel, otočil se. Celé setkání trvalo jen několik vteřin. Nutno ještě dodat, že fenka v těchto dnech právě hárala.

Komentář AOPK: Pozorování se odehrálo ve vzdálenosti několika set metrů od navštěvované turistické trasy, ale v místě, kam lidé chodí jen velmi zřídka a kde je obtížně průchodný terén s množstvím zarostlých roklin. Vlk tedy pravděpodobně při průchodu stěnami využíval cesty, kterou se vyhne lidem, a pak zaznamenal zajímavý pach hárající fenky. Šel se tedy podívat, co se v místě děje, sledoval krátce dvojici, a když vyhodnotil situaci, odběhl. O vlcích je známo, že jsou velmi zvědaví. Zároveň vlk neprojevoval vůči člověku žádnou agresivitu ani jiné pozitivní chování, kdy by se zvídavě přibližoval více, a tak lze toto setkání považovat za „normální chování“ vlka vůči člověku, i když proběhlo na menší vzdálenost. Z větší dálky na dané místo nebylo vidět.

Druhé setkání: lesní dělník při kácení stromů
V Javořích horách byl lesní dělník, který přicházel kácet stromy, svědkem lovu vlka. Nejprve zaslechl z blízké mlaziny hluk a pak z ní vyběhla srna. Podle jeho slov byla „neučesaná“ a pokračovala po stráni dolů a z místa pryč. Žádného viditelného zranění si muž nevšiml, ale nebyl čas srnu důkladně prohlížet. Za srnou, avšak v odstupu více metrů, běžel vlk. Nepronásledoval však srnu po stráni dolů, ale běžel po hřbetu svahu, na kterém muž právě stál. Když těžař zjistil, že vlk běží přímo k němu, začal na něj volat, aby ho vyplašil. To však nepomohlo, tak začal startovat motorovou pilu, kterou právě držel v ruce. Teprve zvuk pily na vlka zapůsobil, zastavil se, otočil a odběhl na opačnou stranu. Na místě pak bylo zjištěno, že vlka mohl muž poprvé zpozorovat asi z 60 m a místo, na kterém se zastavil, bylo 15-20 m od něj. Časový průběh setkání byl rychlý, pravděpodobně v řádu několika vteřin. Celou vzdálenost by vlk přeběhl během několika vteřin.

Komentář AOPK: Předpokládáme, že se jednalo o vlka, i když bez DNA či fotky to nelze 100% potvrdit. Vlk srnu pravděpodobně pouze pronásledoval, honil. Nevisel jí přímo na zádech a srna viditelně nekulhala, tedy k jejich přímému setkání – napadení ještě nemuselo dojít. A jelikož se vlk nemusí za kořistí přímo honit, ale při lovu může různě taktizovat a kořisti nadbíhat, vzal to trochu jinou cestou než srna. V tu chvíli se mu přímo do cesty připletl muž s pilou. To, že muž volal, nemusel vlk považovat za podivné a odstrašující a v zápalu lovu si všímal spíše srny. Navíc dřevorubec stál částečně v mlazině a za pokácenými kmeny, nemusel být tedy na první pohled zřetelný. Ani oranžové prvky na jeho oblečení nemusely vlka upozornit, protože vlk má jen černobílé vidění. Tedy až zvuk motorové pily, kterou skutečně již nelze přeslechnout, ho upozornil na přihlížejícího člověka. Tím byl lov u konce, vlk nechal srnu a po vyhodnocení situace odběhl jiným směrem. Pokud by muž nepoužil pilu, mohl vlk proběhnout pár metrů kolem něj a v lovu srny pokračovat.

Vlk se pravděpodobně choval standardně
Pokud se příběh vyvíjel tímto způsobem, nebylo by na chování vlka nic zvláštního – jednoduše člověka v zápalu lovu přehlédl či ignoroval. Ani lov kořisti během dne není neobvyklý. Kdyby však vlk o člověku dopředu věděl, a přesto k němu běžel, mohla by to být známka pokřiveného či nežádoucího chování volně žijícího zvířete. Vlk by mohl být i nemocný. Konfliktní chování by se pravděpodobně opakovalo a mohlo by teoreticky být i nebezpečné.

Podle vyjádření AOPK není možné z případu učinit jednoznačný závěr, protože chybí několik klíčových faktů. Pracovníci Správy CHKO budou oblast nadále intenzivně sledovat.
Podle ochranaprirody.cz, 15. 4. 2020, redakce