Bude novela zákona o myslivosti hlavním tématem roku 2024?

 Mgr. Patrik Mlynář, vrchní ředitel sekce lesního hospodářství Ministerstva zemědělství

Koncem loňského roku mnozí žili projednáváním novely zákona o myslivosti, k čemu dojde letos. Práce na ní probíhaly po celý rok 2023, kdy jsme na Ministerstvu zemědělství (MZe) za účasti hlavních spolupracujících subjektů diskutovali o navrhovaných změnách. Často jsme se rozcházeli bez dohody či po uzavření velmi křehké domluvy o znění některých ustanovení. Myslivost je složité téma a je velmi těžké nalézt akceptovatelné řešení pro všechny zainteresované strany – lesníky, zemědělce, ochranáře, myslivce, vlastníky pozemků. I proto je novela zákona o myslivosti jedním z rezonujících témat poslední doby.

Hlavním zájmem MZe je připravit takový legislativní návrh, který splní hlavní cíle novelizace. Zákon o myslivosti by měl být nástroj, jímž se docílí vyváženosti mezi početními stavy zvěře a jejím přírodním prostředím, a tím se významně sníží škody působené zvěří na lesích a v zemědělství. Jsem si jist, že návrh novely obsahuje celou řadu opatření, která pomohou tohoto cíle dosáhnout. Patří mezi ně například uvolnění některých dosud zakázaných způsobů lovu.

Otázka honiteb, vzájemných vztahů jednotlivých zájmových skupin na venkově i společenská úloha myslivosti byla, je a bude závislá na chování jednotlivců. Kde byla dohoda možná doposud, jistě bude možná i po účinnosti přijatých opatření. Naplnění programového prohlášení vlády realizujeme v novele zákona zejména zmenšením minimální výměry honitby, povolenkami k lovu pro hospodařící subjekty či vlastníky nebo redukcí výčtu druhů zvěře. I přes zjevný odpor části veřejnosti k některým novelizačním změnám se domnívám, že v případě přijetí novely může myslivost pokračovat na svých dosavadních principech. Nic totiž nebude bránit péči o životní prostředí, chovu a lovu zvěře stejně jako udržování tradic a zvyků spojených s výkonem práva myslivosti. Myslivost bude splňovat jednu z ústředních rolí, a to udržování vyvážených početních stavů zvěře ve vztahu k prostředí.

Co se týká harmonogramu dalšího postupu, novelu by měla vláda projednat v průběhu února a poté ji čeká cesta Poslaneckou sněmovnou. Jsem přesvědčen, že novela má velkou šanci projít legislativním procesem a splnit očekáváné cíle.

Neměli bychom však zapomínat na další důležitá témata myslivosti, a to zejména na zabránění šíření afrického moru prasat (AMP) a také na zvyšující se početnost vlka. Toto téma bude v souvislosti s jeho rostoucími počty v budoucnu jistě hojně diskutováno. AMP je zatím v omezené míře záležitostí severních Čech, a právě díky obětavé práci myslivců se nešíří. Za snahu při snižování stavů prasete divokého a spolupráci s veterinární správou patří všem myslivcům velký dík. Vy, myslivci, můžete prokázat, že myslivost je důležitou činností prováděnou ve veřejném zájmu. Všem vám přeji do roku 2024 především pevné zdraví, trpělivost, hodně energie a těším se na další spolupráci.

Ing. Dalibor Šafařík, Ph.D., generální ředitel Lesů České republiky, s. p.

Projednávání novely zákona o myslivosti skutečně do jisté míry zastínilo mnoho významných událostí, které se ve spojitosti s Lesy České republiky, s. p., (Lesy ČR) v roce 2023 staly.

Tím nejdůležitějším úkolem pro Lesy ČR jako nejvýznamnějšího držitele honiteb byla bezesporu výběrová řízení na 475 honiteb, u nichž letos končily nájemní smlouvy. Zásadní novinku představovala elektronizace celého procesu výběrových řízení. I přes počáteční nedůvěru zájemců či dosavadních nájemců lze konstatovat, že se tento způsob osvědčil. Zejména právě zájemcům i nájemcům přinesl značné usnadnění přihlašovacích úkonů, snížení administrativy a kontrolu při podávání nabídek.

S tím souvisí i další neméně podstatná záležitost, kterou bylo rozhodnutí o výběru části honiteb pro jejich ponechání v režii podniku. Jsem si vědom toho, že to vyvolalo živou, emotivní a někdy i nenávistnou diskusi nejen mezi současnými nájemci, ale obecně mezi mysliveckou veřejností. Je však nutné si uvědomit, že rozhodnutí, jak bude držitel honitby vykonávat právo myslivosti, tedy zda honitbu pronajme, nebo si ji ponechá ve své režii, je v souladu se zákonem o myslivosti a na pronájem honitby není jakýkoliv právní ani jiný nárok. K tomuto kroku nás vedly především neúnosné stavy spárkaté zvěře, které jsou v některých lokalitách limitním faktorem obnovy lesa. Náklady na ochranu mladých lesních porostů meziročně extrémně stoupají, jelikož ošetřujeme několikanásobně více procent dřevin než jedno procento, které nám ukládá zákon o lesích. Splnění stanoveného cíle mysliveckého hospodaření při dvounásobném navýšení výměry honiteb ve vlastní režii se zpočátku pro mnohé jevilo jako příliš ambiciózní cíl a z různých stran se ozývaly hlasy, že Lesy ČR to nedokážou. Tyto obavy se však nenaplnily, právě naopak. Významně jsme zvýšili plán lovu býložravé spárkaté zvěře (2023 – 22 tisíc kusů, 2022 – 12 tisíc kusů) a těší mě, že jsme ho splnili už v polovině loňského prosince, tedy více než tři měsíce před koncem mysliveckého roku. Chtěl bych proto poděkovat především zaměstnancům Lesů ČR za jejich osobní iniciativu a entusiasmus, které za tímto výsledkem stojí. Jasně se ukazuje, že myslivecké hospodaření Lesů ČR ve vlastní režii má smysl a lesu prospívá.

Z pohledu loňského roku stojí za zmínku i zákaz používání olověných broků u vodních ploch a mokřadů platný od února 2023. Hned na začátku lovecké sezony vodní pernaté zvěře vyvolal intenzivní reakce, zejména pokud jde o nejednoznačný výklad pojmů, způsob, oprávnění kontrol apod. Také Lesy ČR se musely této novince přizpůsobit, a to především v bažantnicích.

Závěr roku byl ve znamení diskuse o novele zákona o myslivosti. Dá se očekávat, že to bude skutečně zásadní téma letošního roku. V něm přeji lesu a myslivosti zdar!

Ing. Roman Vohradský, ředitel Vojenských lesů a statků České republiky, s. p.

Vojenské lesy a statky České republiky, s. p., (VLS) byly jako druhý největší tuzemský lesní hospodář součástí pracovní skupiny, která spolupracovala na přípravě novely zákona o myslivosti připravené MZe. Doufáme, že výsledná podoba této zákonné normy, jež má pro celý obor strategický význam, posune českou myslivost po projití celým legislativním procesem správným směrem.

Co se týká roku 2023, v oblasti myslivosti byl pro náš podnik především ve znamení dvou hlavních témat. Tím prvním a nepříjemným bylo potvrzení výskytu AMP v některých severočeských honitbách, v nichž hospodaříme. Pevně proto doufám, že letos se nám podobné problémy, ať již s AMP, či s jinými nákazami zvěře, vyhnou. To stejné přeji všem správcům honiteb.

Druhým tématem, jež vloni hýbalo myslivostí u VLS a hýbat jí bude jistě i v dalších loveckých sezonách, je zvyšování intenzity lovu spárkaté zvěře, které je důsledkem změny hospodaření v námi spravovaných lesích. Řada osob z branže jistě zaznamenala, že VLS v únoru 2023 spustily v Brdech projekt Life Adapt Brdy, jehož cílem je přejít na přírodě blízké hospodaření. Tento lesnický model chceme v budoucnu uplatňovat plošně na většině území v naší správě. Jednou z hlavních podmínek jeho fungování je vytvoření co nejlepších předpokladů pro přirozenou obnovu lesa. Základem je omezení škod působených zvěří na mladých porostech. Proto je snížení stavů spárkaté zvěře důležitým úkolem, bez jehož naplnění by tento lesnický koncept nebyl úspěšný. Potvrzují to ostatně i naše zkušenosti, kdy jsme i díky navyšování plánů lovu v letošním roce vykázali více než čtyřicetiprocentní podíl přirozeného zmlazení na první obnově lesa. Také z toho důvodu je jednou z hlavních priorit VLS v roce 2024 důsledné plnění plánů lovu spárkaté zvěře.

V nadcházejícím roce se zároveň chceme zaměřit na větší osvětu veřejnosti v oblasti spotřeby zvěřiny jakožto potraviny, která je ze své podstaty bioproduktem, a věnovat tomu marketingovou podporu. V důsledku zvyšování objemu získané zvěřiny nejen u VLS má její uplatnění coby potraviny z přírodních zdrojů na jídelníčku českých domácností i v pohostinstvích logiku jak z hlediska propagace zdravé výživy, tak z pohledu pomoci domácím lokálním producentům.

Ing. Jiří Janota, předseda Českomoravské myslivecké jednoty

S velkou pravděpodobností se dá předpokládat, že novela zákona o myslivosti se skutečně stane hlavním tématem minimálně v první polovině roku 2024. MZe v současné době vypořádává několik stovek připomínek, které byly odeslány do mezirezortního připomínkového řízení. V momentu, kdy MZe připustilo, že součástí předkládané novely bude zásah do tvorby honiteb, nemohla situace dopadnout jinak. Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) dlouhodobě odmítá řadu navrhovaných změn, které jsou obsaženy v předloženém znění novely. Některé z nich se do materiálu dostaly v posledních týdnech bez toho, že by o nich jednala pracovní skupina pro tvorbu zákona, ustanovená předchozím ministrem zemědělství.

Významným tématem letošního roku se může stát rozšíření AMP v dalších částech republiky. Do současné doby byl výskyt zaznamenán ve dvou oblastech severních Čech a zatím se nerozšiřuje. Nedejme se tím však uchlácholit, nákaza se blíží k našim hranicím i z jiných stran.

V krátkém časovém horizontu budeme muset otevřít úplně jiná témata. Mrzí mne, že předložená novela zákona o myslivosti se jimi vůbec nezabývá. Jde o vzrůstající škody působené zvěří v důsledku její stále větší stresové zátěže a eliminace příčin tohoto stavu. Stresových faktorů majících vliv na chování volně žijících populací jednotlivých druhů zvěře neustále přibývá.

Dalším tématem je přínos a význam myslivosti pro společnost. Toto téma se dá považovat za zcela zásadní. Společnost si dnes plně neuvědomuje důležitost a nezastupitelnost myslivosti jakožto souboru činností vykonávaných ve vztahu ke zvěři a jejímu životnímu prostředí.

Opakovaně je také zmiňován pokles stavů drobné zvěře, ale pro nápravu se v oblasti úpravy legislativních předpisů neudělalo téměř nic.

Myslivost byla zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví České republiky a je jen na myslivcích, jestli ji budou v příštích letech vykonávat v souladu s tím, nebo se bude stále více podobat pouze lovu a honbě za zvěřinou a trofejemi. I to je téma, jemuž se v brzkém období nevyhneme.

Všem kolegům myslivcům přeji mnoho optimismu v novém roce.

Ing. Arnošt Buček, jednatel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc, s. r. o., a místopředseda komory církevních lesů Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR

Rok 2023 byl z pohledu myslivosti u naší firmy úspěšný. Stabilizovala se situace na trhu se zvěřinou, nemalou část vyprodukované zvěřiny se nám dařilo prodávat konečným spotřebitelům, abychom vytvářeli pozitivní vazbu v regionu k našim organizačním jednotkám. Velká část obnovy kalamitních holin se postupně úspěšně zajišťuje a je to zejména díky velmi intenzivnímu lovu spárkaté zvěře. Plníme také plán poplatkových lovů zvěře, abychom zajistili z myslivosti i nějaké přímé příjmy. Také v mysliveckém roce 2023/2024 splníme plán lovu spárkaté zvěře a vypadá to na jeho rekordní výši. Na první pohled tedy samá pozitiva. Je ale potřeba přiznat si, že tyto výsledky jsou vykoupeny stále se zvyšujícími nároky na zaměstnance i systém. Myslivost je přitom z našeho pohledu pouze dílčí součástí péče o krajinu, nikoliv ta hlavní. Očima lesního hospodáře jsou stavy především spárkaté zvěře limitním faktorem obnovy lesa a jeho hospodaření v něm, nelze ji tedy chovat na jeho úkor. Pokud mají být tyto podmínky provozování myslivosti splněny, je potřeba mít k tomu adekvátní nástroje a tým angažovaných spolupracovníků schopných takového cíle dosáhnout.

V širším kontextu rezonovala myslivostí v roce 2023 zejména témata pomalu postupujícího AMP, oslavy výročí 100 let založení jednotné myslivecké organizace a novela zákona o myslivosti. Je smutné, že různé dlouhodobé výzvy, jimž myslivost aktuálně čelí, od klesajícího zájmu mladé generace až po čím dál složitější obhajobu sebe samé před veřejností, se většinou smrskly na pouhý boj o prosazení vlastního pohledu na novelu zákona o myslivosti.

V roce 2024 nás určitě čekají pokračující půtky o podobu novely zákona o myslivosti. Je velmi obtížné novelizovat předpis, od kterého každá ze zainteresovaných stran očekává něco naprosto jiného. Výsledek bohužel nikdy nelze všemi zúčastněnými označit za dobrý nebo přijatelný. Ti, kteří nechtějí žádné legislativní změny, mohou podle mého názoru uškodit myslivosti dlouhodobě nejvíce. Měnící se přírodní i společenské podmínky vyžadují reakci i v oblasti myslivosti a přes veškerý odpor myslivců se bude muset dříve či později změnit i myslivecká legislativa. Čím více tomu budou někteří bránit, tím extrémnější změna může přijít. A všichni víme, že jakýkoliv extrém není dobrý. Současný návrh novely má bezpochyby slabá místa, které bude nutné vyladit. U některých se tak stane až za chodu. Na druhou stranu má novela ambice jak řešit regionálně neúnosné stavy spárkaté zvěře a posílení práv vlastníků honebních pozemků, tak posunout mysliveckou evidenci díky elektronizaci do 21. století. Doufám a chci věřit, že to bude ve výsledku zjednodušení a zefektivnění evidence a ne naopak. Čím dříve se podaří novelu dotáhnout do konce, tím dříve budeme moci soustředit energii na další důležité věci, jako je například maximální snaha o omezení šíření AMP nebo tolik potřebná a nekončící práce s veřejností.

Bude to ještě dlouhý proces. Sladění potřeb tolika zájmových skupin, které jsou na myslivosti zainteresovány, je jako „trénovat“ symfonický orchestr – vyžaduje to naslouchání požadavkům druhých, hledání nových způsobů řešení a nakonec rozhodnost při jejich prosazování. Ve výsledku bohužel není možné vyhovět všem.

Věřím, že se nám všechny uvedené výzvy podaří úspěšně překonat, abychom na sebe mohli být při zpětném hodnocení roku 2024 právem pyšní. Všem přeji do nového roku chladnou hlavu, jasnou mysl a mnoho naplněných očekávání.

Radomír Charvát, lesmistr Lesního družstva Vysoké Chvojno

Rok 2023 byl poznamenán zejména nejistotou z dalšího směřování naší myslivosti, což rozpoutalo dění kolem tvorby nového zákona o myslivosti.

Jeden z předsedů naší polistopadové vlády se chlubil pracovitostí svého kabinetu na základě vysokého počtu nových zákonů putujících do Poslanecké sněmovny. Na jeho chválu reagoval jistý starý právník, jenž řekl: „Zákony mohou být rychlé, nebo dobré.“ Zhodnoťte, prosím, sami, kam zařadit návrh zákona o myslivosti…

Každý zákon je politické rozhodnutí, které by však mělo vycházet z odborných podkladů. V případě zákona o myslivosti bohužel dodávaly „odborné podklady“ i instituce typu Hnutí DUHA a nikdo z politické reprezentace nemá odvahu zamezit této anarchii. Za přispění médií jsou stavy zvěře největší překážkou v dalším rozvoji lidstva a smečky vlků spása. Osvědčené hodnoty jsou obraceny naruby a zdravý rozum končí před branami budov zákonodárců. Co s touto situací můžou dělat myslivci? Musejí si konečně přiznat, že na významné části republiky je zvěře opravdu více, než je žádoucí. Musejí si uvědomit, že jejich činnost se odehrává na pozemcích, které jim zpravidla nepatří, a že svou činností či nečinností ovlivňují stav těchto pozemků a hospodaření na nich. Musejí skutečně plnit plány lovu, nepodvádět a při lovu dodržovat chovatelské zásady, zejména udržovat správný poměr pohlaví zvěře. Musejí se mentálně vyrovnat se správným používáním moderní lovecké techniky. Zkrátka v mnoha věcech jsou myslivci na tahu.  

Osobně podporuji duch zákona v oblasti posílení práv vlastníků, avšak způsob řešení v návrhu považuji za nešťastný. Dovolím si vyzvednout ze svého pohledu nejproblematičtější body:

1. Přidělování povolenky za přičleněné pozemky. Při „vzniku“ nároku na povolenku k lovu na přičleněném pozemku je mnoho nejasností kolem práv a povinností a zřejmě se dočkáme zajímavých právních rozborů.
2. Stanovení plánu lovu a kontrola jeho plnění. U stanovení plánů lovu mne děsí představa, že v „mé“ honitbě bude stanoven plán lovu ze stavu zkusné plochy ležící úplně jinde. Nápad s vytvořením dalších pracovních míst u pověřených obcí je mimo současnou ekonomickou realitu.
3. Vyčlenění některých druhů ze zvěře. U vyčlenění některých druhů zvěře jde téměř o znemožnění žádoucí redukce těchto druhů.
4. Vstup do obor. Rozloha lesů v České republice činí přibližně 2,7 mil. ha, a proto nechápu, proč by veřejnost měla navštěvovat i účelová zařízení, jako jsou obory. Nebo je to boj proti feudálním přežitkům…?

Někoho možná překvapí, že jako problémový bod jsem neoznačil navrhovanou minimální výměru honiteb 250 ha. Je to zejména proto, že tuto skutečnost vidím jako možnost, nikoliv jako povinnost. Je i na myslivcích, jak budou zejména ve společenstevních honitbách držet pohromadě, nebo jestli se projeví rivalita mezi „dolním a horním koncem vesnice“. Úvahy o tom, zda se dá na výměře 250 ha myslivecky hospodařit, narážejí na současnou situaci a musím se ptát, kde se vlastně ještě myslivecky hospodaří. Snad jen ve velkých soukromých a obecních honitbách. Kdyby se v současných honitbách skutečně myslivecky hospodařilo, nemáme problémy s počty zvěře a zejména s poměrem pohlaví! Současná myslivost je spíše o lovectví a návrh zákona tuto skutečnost jen utvrzuje!

Do nového roku přeji všem čtenářům Světa myslivosti zdraví a štěstí. Vím, že to s naší myslivostí dopadne dobře!

Co do ankety uvedli?

• Ing. Jiří Kamler, Ph.D., pedagog na Ústavu ochrany lesa a myslivosti Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně
• Miloš Ježek, Ph.D., vedoucí Katedry myslivosti a lesnické zoologie Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze
• Jiřina Špálová, předsedkyně klubu Dámy české myslivosti ČMMJ
• Richard Podstatzký Thonsern, jednatel firmy Podstatzky Thonsern, s. r. o., a předseda Komory soukromých lesů a místopředseda Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR
• Jan František Votava, velmistr Řádu svatého Huberta

Celou anketu si přečtěte ve Světě myslivosti č. 1/2024, který je právě v prodeji.