Přihlásit

Zkušenosti s novými termovizními monokuláry Dali

Není to poprvé, co jsem dostal možnost otestovat termovize. V tomto případě jsou to letošní nové monokulární termovizní přístroje značky Dali, která na našem trhu již dávno není nováčkem. O to těžší nejspíše bude přijít v tomto praktickém testu s něčím novým.

Mnozí z vás možná ještě neměli příležitost vyzkoušet si tyto přístroje v lovecké praxi nebo vůči nim máte určitý „blok“. Přiznám se, že i já ho měl. Rád lovím ve dne, za světla, a naopak nerad sedím a koukám do tmy. Tlak na nás myslivce snižovat škody působené zvěří v kombinaci s převážně noční aktivitou některých druhů nám ale občas příliš výběru nedává. Mým úkolem v tomto článku nicméně není hodnotit, kam se ubírá naše myslivost, ale věnovat se tomu, jak se termovizní monokuláry osvědčily v praxi.

NOVÉ POZOROVACÍ MONOKULÁRNÍ TERMOVIZE
Když jsem ve Světě myslivosti č. 7/2019 popisoval své zkušenosti s termovizními přístroji HikVision, upozornil jsem, že nejsem příliš vhodnou osobou pro suché technické recenze přístrojů, z nichž na čtenáře padají ohromující čísla a hodnoty tak, že je při případném zvažování pořízení ještě více v rozpacích. Nicméně alespoň základní údaje o testovaných přístrojích je třeba uvést.
Od společnosti ThermVisia, s. r. o, s níž jako Mezinárodní klub výměnných lovů již delší dobu spolupracujeme, jsem k testování obdržel kompletní řadu v současnosti prodávaných termovizních monokulárů Dali, konkrétně modely S1, S253, S253L a S256.

  • Dali S1 – malá termovize do kapsy. Připomíná svítilnu a je určena k vyhledávání zvěře do vzdálenosti 450 m. Využil jsem ji při dosledu a když jsem se chtěl během šoulačky porozhlédnout, co se kolem mě děje.
  • Dali S253 – rozměrově klasická termovize vybavená germaniovou čočkou 25 mm, novým 17mikronovým jádrem s rozlišením 384 × 288 px a dálkoměrem. Detekce udávaná výrobcem je až 1100 m.
  • Dali S253L – termovize stejných parametrů jako S253, ale s germaniovou čočkou 35 mm a rovněž s dálkoměrem. Detekce udávaná výrobcem je až 1500 m.
  • Dali S256 – nejvyšší model řady, který se může pochlubit 17mikronovým jádrem o vysokém rozlišení 640 × 480 px. Je vybaven germaniovou čočkou 35 mm a dálkoměrem. Detekce udávaná výrobcem je až 1500 m.

Všechny modely S25x mají velký HD displej 280 × 960 px a působí kompaktním dojmem. Těla jsou vyrobena z kovu a tvrdých i měkčených plastů. Dobře padnou do ruky, nehrozí riziko vyklouznutí. Mnoha uživatelům se jistě bude hodit zabudovaný poměrový dálkoměr, možnost připojení k telefonu pro stažení pořízených fotografií a videí. Z inovací jsem nejvíce využil možnost úpravy kontrastu obrazu, a to hlavně přes den, kdy bylo okolí nahřáté. Díky této funkci jsem zvěř našel i na větší vzdálenost. K identifikaci konkrétního kusu pomohla podpora ostření přední čočky, což předchozí řada neměla.

Termovize Dali S1
Termovize Dali S1.

 

PRVNÍ DOJMY
Čísla jsou hezká věc, ale já si vždy podobné „hračky“ raději odzkouším v akci. První večer nebylo počasí pro testování příliš přívětivé. Pod horami hodně foukalo, takže se dalo předpokládat, že na horách, kde máme naši honitbu, to bude ještě horší. Když „loví vítr“, neloví lovec. Ani nevím, kdo mi to kdy řekl, nejspíš moji myslivečtí mentoři ještě v družině mladých myslivců, kterou jsem navštěvoval. S odstupem času a s nabytými zkušenostmi musím říci, že na tom něco bude. Zvolil jsem tedy testovací jistotu v podobě stáda krav u nás za městem a vydal se provést první seznámení s přístroji právě tam. Dobytek nezklamal, byl venku. Možná proto, že neměl kam dovnitř jít.
Protože jsem přístroje značky Dali neměl v rukou poprvé a ovládání se od předchozí řady S24x příliš nezměnilo, nemusel jsem se toho moc učit. Aby ale bylo testování objektivní i vzhledem k budoucím uživatelům, kteří ještě tyto přístroje neznají, vzal jsem s sebou manželku. Ovládání termovizí Dali je tak intuitivní a praktické, že to měla za chvíli naučené. Přístroje jsem postupně všechny pozapínal. Spouštějí se prvním tlačítkem od čočky, které slouží také pro uvedení do úsporného režimu – uspání, což je velmi šikovná funkce. Doba nabíhání je několik vteřin, naprosto dostatečná pro rychlou akci. Druhým tlačítkem se mění režimy pozorování (I Hot – duha, R Hot – teplo jako červená, W Hot – teplo jako bílá a B Hot – teplo jako černá) a vstupuje se jím do menu, třetí slouží pro úpravu jasu a měření vzdálenosti a čtvrté je zoom. Nejsou to samozřejmě všechny funkce, ale pro základní seznámení to stačí.
Jak jsem již uvedl, letošní novinky mohu porovnávat s předchozí řadou S24x (modely S240 19, S240 a S246) a musím uznat, že výrobce významně pokročil ve vykreslení detailů zobrazovaného objektu. Zřetelné je to zejména u nejvyššího modelu, který disponuje nejvyšší rozlišovací schopností. Ani u základního a středního modelu však nebyl s vykreslením postav zvěře problém, vše jsem krásně přečetl. Při používání termovize jsem si pro detekci zvěře nejvíce oblíbil režim I Hot, ale pro nejpřesnější vykreslení detailů režim B Hot, při kterém je teplý bod tmavý a okolní prostředí bílé.
Rovněž měření vzdálenosti funguje poměrně jednoduše. Domnívám se však, že tato funkce nebude u pozorovací termovize v praxi příliš využívána. Každopádně je lepší ji mít a nevyužít, než chtít využít a nemít ji. Dost již ale pozorování krav, byl čas vrátit se domů, protože ráno jsem měl v plánu vyrazit na jelena.

Termovizni monokular Dali S253

Termovizní monokulár Dali S253.

 

MEZI DIVOČÁKY
Budík nastavený na půl čtvrtou ani zvonit nemusí. V období jeleních námluv tak nějak nespím tvrdě. Rychle a tiše se obléknu a s sebou beru nejvyšší model S256, základní S253 a pak také S1. Cesta do hor netrvá dlouho, za dvacet minut jsem v honitbě a hned obhlížím náhorní pláně termovizí. Srnčího je dost a vidím i sedm kusů jelení zvěře ve vzdálenosti přibližně 500 metrů. Rozeznávám, že je v tlupě i jelen, ale paroží samozřejmě na takovou vzdálenost nedokážu posoudit. Modelem S253 jsou detaily kusů v tlupě vidět o něco hůře, ale pro detekci zvěře je to více než dostačující. Jedu dál, abych zvěř zbytečně nezradil, a parkuji auto na manipulačním skladu uvnitř lesa. Mým cílem je posed uprostřed mlazin, které jsou denním útočištěm jelení zvěře, jež do nich po noční pastvě ráda zatahuje. Jelikož k posedu nevede žádná cesta a těžko se hledá, rozsvěcuji baterku a svítím si na cestu. Je dost času. Jelení říje je období, na které se těším celý rok. V rámci výměnných lovů a našich internetových stránek www.exchangehunt.com jsem lovecky procestoval kus světa, lovil oryxy v Africe, soby v Norsku nebo medvědy v Americe, ale jelen pro mě vždy zůstane královskou zvěří a jeho lov v říji tím nejintenzivnějším zážitkem.
Z rozjímání mě vyruší zlověstné zafunění bachyně, a to poměrně blízko ode mě. Zhasínám baterku a hned zapínám termovizi. Šustění všude okolo ve mně nevzbuzuje příliš příjemné pocity. Letmé rozhlédnutí termovizí mi ukazuje, že situace je ještě zajímavější, než jsem mohl tušit. Stojím v podstatě uprostřed tlupy asi třiceti divočáků! Kdyby se k nim člověk chtěl přiblížit, dalo by to práci. Já mezi ně napochodoval naprosto bez problémů. Zapínám i termovizní zaměřovač na kulovnici a za neustálého funění nyní již několika bachyní hodnotím situaci. Část tlupy, kterou mám od sebe napravo po větru, se dává do pohybu směrem za mě do smrkové mlaziny. Obětuji tedy pravé křídlo a soustřeďuji se na levé. To ale už také odbíhá, takže v duchu české filmové pohádkové klasiky Šíleně smutná princezna neřeším ani jedno křídlo a soustřeďuji se na zbytek tlupy přímo přede mnou. Vidím velkou bachyni a za ní v porostu selata s lončáky. Odhaduji, že i tato část tlupy bude následovat ostatní členy. Zřetelně vidím, že jeden z lončáků je kňourek, ale zrovna on se mi ukazuje nejméně šikovně. Bachyně se moc hýbat nechce, není si jistá, co zbytek tlupy zneklidnilo. V danou chvíli mohu být relativně v klidu, protože mám dobrý vítr. Jeden z lončáků se náhle dává se do pohybu opačným směrem než všichni ostatní. Táhnu s ním, a když se zastaví, pohladím spoušť. Po ráně nastává zmatek a všichni zbylí divočáci probíhají okolo mě. Moc bych za to nedal, že jsem jednoho z nich cítil hodně blízko nohou. Zřetelně vidím, že zásah byl dobrý a divočák odkazuje. Pro jistotu ho ale ještě chvíli sleduji, dokud si nejsem jistý, že je zhaslý.

divocak uloveny pomoci termovize
Divočák ulovený s pomocí termovizního monokuláru Dali S253 a termovizního zaměřovače Hikvision.

Je na čase vyzkoušet malou termovizku S1. Zajímavá věcička. Rozměry připomíná kapesní baterku, stojí necelých dvacet tisíc a namísto toho, abyste ji přikládali k oku, díváte se na malý displej. A představte si, ono to funguje! Na pozorování zvěře na velké vzdálenosti to nebude, ale třeba na dosled to může být velice dobrý pomocník.
Do svítání je ještě dost času, takže se přesouvám na posed a vstřebávám nečekaný ranní zážitek. Čas si krátím pozorováním myší, sov a dalších živočichů, o kterých bych bez termovize ani nevěděl. Musím říci, že jak nemám rád koukání do tmy, tak sezení s termovizí je velká zábava. Ničeho dalšího jsem se již toho rána nedočkal, a tak se vracím k ulovenému divočákovi. Lončačka, 46 kg. Lovu zdar! Co následovalo, všichni znáte. Výstřelem začíná práce.
Další večer, nebo spíše noc vyrážím vyzkoušet všechny přístroje jen tak z auta na náhorních pastvinách. Jak jsem již zmínil, začíná jelení říje a já nechci potulováním se po lese zvěř zbytečně zrazovat. Šoulačka s termovizí je mým oblíbeným způsobem lovu, i když o lov vlastně ani tolik nejde. Nabíjí mě klid noci a pocit, že díky termovizi mohu pozorovat a nebýt pozorován.

CO DODAT NA ZÁVĚR?
Termovizní monokuláry Dali řady S25x mi při intenzivním používání vydržely přibližně šest hodin, malá S1 na baterie CR123 dokonce sedm. Pro celonoční pozorování, hlavně v zimě, však doporučuji nosit s sebou powerbanku – přístroje řady S25x lze dobíjet přes klasický port microUSB (stejně jako většinu mobilních telefonů).
Výrobce slibuje detekci zvěře u nejnižšího modelu S253 až 1100 metrů a u nejvyššího S256 až 1500 metrů. Pokud je tím myšleno, že na uvedené vzdálenosti rozeznáte teplý bod, je možné s tím souhlasit. Pro zjištění, o jaký druh zvěře jde, je potřeba být o něco blíže. Z vlastních zkušeností však vím, že praxe v používání těchto přístrojů naučí člověka umět rozeznávat jednotlivé druhy zvěře vcelku spolehlivě. Srnčího vidím v různých vzdálenostech dost, co mi ale radost nedělá, je počet lišek a jezevců. Ačkoliv se těmto predátorům v době lovu pečlivě věnujeme, připadá mi, že jich je stále nezdravě hodně. Budu se na ně muset s těmito přístroji ještě zaměřit. Na začátku jsem psal, že nová řada termovizí Dali převyšuje tu předchozí hlavně rozlišením, takže není problém i na vzdálenost 500 m rozeznat lišku od jezevce, což u předchozích verzí tak jednoznačné nebylo.
Pokud se někdo ze čtenářů rozhoduje, jestli si má termovizi pořídit, radím mu: vyzkoušejte si ji, a pak už nebudete chtít nic jiného než ji mít. Někomu se může zdát, že termovize nezapadá do tradiční české myslivosti. Já myslivost chápu jako koníček a životní styl s úctou k přírodě, láskou ke zvěři a chvílemi strávenými sám se sebou v tichu, nebo s kamarády u dobrého jídla a pití při večerech plných loveckých příběhů a myslivecké latiny. Přístroj sám o sobě není dobrý ani zlý. Takoví jsou ti, kteří ho používají.
Termovizní přístroje Dali vám určitě splní to, co od nich očekáváte. Umožní vám vidět a rozpoznávat. Rychle a jednoduše.

Autor:
František Štolfa, předseda Mezinárodního klubu výměnných lovů provozujícího stránky Exchangehunt.com

Foto archiv autora

Článek vyšel ve Světě myslivosti č. 10/2019

Poslední změna: 17. prosinec 2019
(0 hlasů)

Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.