Potkat v lese mývala nebo losa? Dnes nic zvláštního (Mladá fronta DNES)

Sokol stěhovavý. Bobr evropský. V minulosti jsme je vyhubili. Teď se do regionu vrací z Německa. Na Šumavě se objevil také los. Další, kdo na západě Čech pomalu zdomácňuje, je orel mořský.

PLZEŇ
Nejprve zimovali na Berounce a Padrťských rybnících v Brdech. Posledních pět let orli mořští na západě Čech hnízdí a vyvádějí mláďata. "Dvě jsme před pár dny kroužkovali na Tachovsku," říká Karel Makoň z plzeňské záchranné stanice živočichů. Oblast sledují pracovníci CHKO Slavkovský les již čtvrtým rokem. "Na tomto hnízdě jsme kroužkovali poprvé," upřesňuje Makoň.
Další dvě letošní mláďata se vylíhla také na Tachovsku. Kde přesně se obě hnízda nacházejí, ochranář neuvádí. "V době hnízdění jsou orli náchylní na rušení," vysvětluje Karel Makoň. Důkazem jeho slov je hnízdo v Sedmihoří na Domažlicku. Letos zůstalo prázdné. Ptáky zde rušila těžba dřeva. Minulý rok se vylíhli orli ještě u Nepomuku na jižním Plzeňsku. "Bohužel, jedno z mláďat našli zhruba před měsícem otrávené na Třebíčsku," připomíná ochranář. Tento rok se podle něj orlům mořským na západě Čech příliš nedaří. I hnízdo u Nepomuku je opuštěné. "Pro krajinu jsou přitom přínosem," říká na adresu majestátných opeřenců Pavel Moulis z Českého svazu ochránců přírody v Rokycanech. Orli se živí rybami. "Ale nenapáchají rybářům takové škody jako kormoráni nebo vydry," konstatuje Moulis. Orli totiž svůj jídelníček obohacují mršinami, leklými rybami a občas uloví i kachnu. "Dá se říct, že jsou zdravotní policií," dodává Moulis. V Brdech u Padrťských rybníků pozoroval pár orlů již před více než deseti lety. Vše nasvědčuje tomu, že zde pouze přezimují a nehnízdí. "Mladé jsme tady ještě nekroužkovali," říkáMakoň.
Na západě Čech se před několika lety objevil také jeřáb popelavý. První pár pozorovali ornitologové v přírodní rezervaci SOOS na Chebsku. Před dvěma lety vyhnízdili jeřábi u Starého Sedliště na Tachovsku. Letos to vypadá, že zde žijí už dva páry. Druhým rokem sledují zoologové pár jeřábů také v centrální Šumavě. Hnízdění zatím nepotvrdili.

Na vzestupu je sokol stěhovavý
Naopak na vzestupu je další z ptačích navrátilců - sokol stěhovavý. U nás vyhubený dravec se v minulosti volně v přírodě vyskytoval, jen pokud uletěl ze sokolnických chovů. Nebo byl plánovaně vypuštěn jako v Plzni s cílem zlikvidovat holuby. "Teď se na západ Čech šíří z Německa, kde sokola vypouštěli z umělých odchovů," uvádí Makoň. V Plzeňském kraji je teď kolem pěti hnízd - především na Šumavě. Dospělé ptáky s mláďaty můžeme pozorovat kolem Staňkova a Rochlova. Předloni hnízdili sokoli u Švihova na Klatovsku. Ze tří mláďat ale nepřežilo ani jedno. Hnízdo vybral výr. Podle ornitologů už není problém sokola v přírodě zahlédnout. Připouští, že jejich populace může být dvoj- až trojnásobná, než jsou oficiální počty. Jejich hnízdiště se hůř hledají. "Obvykle hnízdí ve skalách nebo stromových hnízdech po jiných dravcích," vysvětlujeMakoň.
Po zprůchodnění hranic před 20 lety připutoval z Rakouska na Šumavu los evropský. Na pravém břehu Lipna nyní žije kolem 15 jedinců. V roce 2007 se dva samci zatoulali na Sušicko.
Z Německa, kde ho ochránci vypouštěli na řekách ve velkém, se rozšířil po proudu bobr evropský. "Prvního jsme sledovali zhruba před deseti lety z požární nádrže v Mlýnečku na Domažlicku," vzpomíná Makoň. Po řece Regen přimigrovali bobři také k Alžbětínu u Železné Rudy. Od loňska je pozorují návštěvníci Českého lesa na nové naučné stezce Vodní svět u Lesné. Před třemi lety se objevili na Radbuze u Dobřan. Letos v zimě pod Borskou přehradou. Teď už se pohybují kolem Berounky za Plzní. "Podle stop zde může žít až několik rodin," dodává.