Červen - Měsíc myslivosti a ochrany přírody (Českobudějovický deník)

Tato nejmladší myslivecká tradice: Červen - měsíc myslivosti a ochrany přírody, nás nutí k zamyšlení, jaká je budoucnost zvěře a dalších živočichů, jaké jsou změny v jejím životním prostředí.
Hned v úvodu je třeba zdůraznit, že jsou to změny doslova ničivé, stále přibývají další a jejich prolínáním dochází k násobení nepříznivého působení na českou faunu.
Jejich výčet můžeme začít neustálým zužováním životního prostředí výstavbou dalších průmyslových a obchodních areálů, satelitních měst, dálnic a dalších dopravních cest. Tím je zvěř neustále vytlačována z jejich životních prostorů, jsou přerušovány její migrační cesty. Zvěř hyne ve velkém množství pod koly bezohledně jezdících řidičů i pod koly rychlopojezdnými a širokozáběrovými zemědělskými stroji. Zákonná povinnost oznamovat myslivcům dobu a místo sekání porostů je zemědělci málo dodržována. Noční práce a provádění chemických postřiků už vůbec ne, stejně jako používání plašicích zařízení a sekání porostů od středu.
Měsícem myslivosti je červen proto, že se v tu dobu rodí v přírodě nejvíce mláďat a ta potřebují klid,ochranu,nerušitje. A jsme u dalšího balíku nepříznivých vlivů. U nás je velmi rozšířen turismus, nebývale se rozvíjí cykloturistika, přírodou jezdí terénní motocykly a teď další pohroma a velká újma pro klid zvěře - terénní čtyřkolky, jejichž rozmařilí majitelé dokonce úmyslně honí zvěř po polích a lukách!
Jsme národem,ve kterém je v Evropě nejvíce rozšířen chov psů. Města a obce hledají možnosti ukládat vysoké pokuty za pohyb psů bez vodítka, a tak v honitbách pobíhá volně stále více psů, a že tam je to již zakázáno zákonem,nikomu nevadí.
Zvěři ubližují další časté prohřešky zemědělců. Drátěné ohradníky pastvin nejen zraňují, ale někdy i usmrcují zvěř, odkryté meliorační šachty, kam zvěř padá a hyne, i zakutálené a zapomenuté hnijící balíky sena či slámy, jejichž sítě se namotávají zvěři na hlavy. Lidé se často ptají myslivců, proč je málo zajíců, proč se opět nezvyšují stavy koroptví a bažantů,když prý se již tolik na polích"nejeduje".
Chemické postřiky se ve velké míře používají i nadále a drobná zvěř, kdysi tak hojná v českých zemích, strádá čím dál tím více, protože těch negativních vlivů jsme vyjmenovali moc a moc. Patří mezi ně i přemnožená všežravá černá zvěř, ale zato si mohou myslivci sami, že zatím nedokážou jejich stavy snižovat.
Plnění úkolů mysliveckého hospodaření v krajině, to jest vytváření rovnováhy mezi potřebami ochrany živočišných druhů, jejich četností a omezení nepříznivých vlivů i těch, které některé druhy zvěře svými životními projevy působí, je negativně ovlivňováno rozdmýcháváním protiloveckých nálad mezi laickou veřejností ze strany některých ekologických hnutí.
Výsledkem tohoto protiloveckého působení má být dosaženo toho, aby společnost označila myslivost a lov zvěře za anachronismus v současné úrovni lidské společnosti a maximálně omezila nebo dokonce vyloučila tuto činnost z hospodářských aktivit člověka. Naopak,činnost myslivců,jejich úsilí a neúnavná práce pro záchranu všech druhů zvěře dalším pokolením je nenahraditelná a pro naši faunu nezbytná. Občanská veřejnost by jim měla být ná pomocná a chovat se ohleduplně ke zvěři, jejímu životnímu prostředí a celé přírodě. Ato nejen v Měsíci myslivosti a ochrany přírody.
Oldřich Tripes