Jsou lišky nebezpečné? (Haló noviny)

Jsou chytré, ba přímo mazané, ale také dravé a velmi přizpůsobivé. Díky tomu si jich člověk váží. Na druhou stranu rády vykrádají kurníky a králíkárny a jsou potencionálními přenašeči nemocí. Jak by měl tedy člověk k liškám přistupovat?
Liška obecná je nejrozšířenějším divoce žijícím zástupcem šelem. Oblast jejího přirozeného výskytu zahrnuje Euroasii, Severní Ameriku a severní Afriku. Zároveň ale v mnoha kulturách získala přímo bájnou pověst. V eskymáckých mýtech vystupuje hned v mýtu o stvoření světa. Pravděpodobně nejstarším literárním dílem, kde vystupuje liška, je sumerský mýtus Enki a Ninchursanga.
Nemluvě o řeckých Ezopových bajkách.
I ve středověku byla liška poměrně populární zvíře, o čemž svědčí i fakt, že pronikla do heraldiky, na štítu měli lišku např.
vladykové z Úloha.
I v novověku liška vystupuje nejen v pohádkách, ale najdeme ji i ve znaku mnoha firem a nakonec pronikla i do názvů vojenských operací a přezdívek vojenských velitelů.
Lišky jsou ale také lidmi prakticky neustále pronásledovány a loveny. Ať už pro kožešinu, nebo, a to hlavně, jako škodná, přičemž samotný lov je často sportem. Jen u nás je ročně uloveno okolo 60 000 lišek. To ale stav lišek nikterak nedecimuje. Stále častěji se stěhují z lesů na rozlehlá pole, kde mají klid, ale i do velkých měst. Jejich výhodou je také velikost a mrštnost. Měří okolo metru a tělesnou stavbou se prakticky velmi podobají menšímu psovi.
Výhodou je i jejich plodnost, lišky ročně vyvedou v průměru šest mláďat. Zpravidla v dubnu lišky ve vyhrabaných norách nebo v hradech po jezevcích porodí slepá mláďata, která ale již ve třech týdnech začínají vylézat z nory a okusovat pevnou stravu. Lišky své mladé vychovávají a chrání až do konce léta. Liščata ale musejí rodiče i krmit. Proto hlavně v létě dochází k vykrádání kurníků a králíkáren. Jinak jsou lišky v potravě nevybíravé. Loví pernatou zvěř, králíky a zajíce, troufnou si i na mladé srnky, ale hlavní složkou potravy bývají hlodavci, a nepohrdnou ani zdechlinou, žížalou nebo šnekem. Jejich lovný revír mívá okolo 6-8 km.
Jedním z hlavních důvodů, proč jsou lišky v dnešní době loveny, je možnost, že přenášejí nemoci, hlavně vzteklinu. Ovšem nutno říci, že po zavedení plošného očkování u nás nebyl od roku 2002 zaznamenán jediný případ vzteklé lišky. Další z nemocí, kterou lišky mohou přenášet, je prašivina, ale i celá řada parazitálních onemocnění. Určitý dohled myslivců se tedy jeví jako naprostá nutnost. Liška obecná je podle myslivců přemnoženou zvěří a je povolen její celoroční odstřel. Odborníci argumentující jejím přemnožením uvádí, že únosný stav je jedna liška na 500 ha, stavy jsou často ale dvacetinásobně vyšší. Ve Velké Británii je tak lov lišek přímo národním sportem. Budiž liškám k dobru, že ulovit je není tak úplně snadné. Lišky jsou velmi ostražité a často se z míst, kde cítí ohrožené, raději zavčas odstěhují pryč. Liška ale do naší přírody bezpochyby patří a je často jediným přirozeným predátorem korigujícím stavy zvěře. Tudíž by lidé i k ní měli přistupovat spíše s respektem, než se záští.