Teplá zima pobláznila přírodu: medvědi nespí, husy neodletěly (Právo)

Teplé počasí úplně pobláznilo přírodu. Medvědi v zoologických zahradách zapomněli na zimní spánek, husy neodletěly na zimu do teplých krajin a ani houbaři neodcházejí z lesů s prázdnou. Přesto zima podle meteorologů ještě nastane, ale i pro ně je otázkou, kdy a jak velká bude.
"Myslím si, že je to tím, že převládá oceánské západní proudění. Zima většinou nastává, když k nám jde od východu a severovýchodu studený vzduch, což letos ještě nebylo. Zima ještě určitě minimálně na horách v následujících měsících bude, ale je otázkou jaká," řekla Právu Miroslava Starostová z Českého hydrometeorologického ústavu v Českých Budějovicích. Zoo Ohrada v Hluboké nad Vltavou je v tomto teplém počasí plná života, ale podle zástupce ředitele Romana Kössla se chování zvířat výrazně neliší od předchozích zim. Návštěvníci mohou i nyní vidět ve výběhu medvědy Dika a Bena. "Naši medvědi ale nikdy v zimě nespali. Jsou jen línější. Častěji však z vytopených prostor vylézají například surikaty," uvedl Kössl.
Teplá zima vyhovuje i teplomilným zvířatům žijícím v zoologických zahradách. V ostravské zoo si například venkovních výběhů i nyní v zimě užívají levharti cejlonští, zebry Grévyho, lvi indičtí, plameňáci kubánští, šimpanzi, hulmani či papoušci. Také jediné české slůně, osmiměsíční sloní holka Rashmi, může trávit nyní více času se svou mámou Johti venku.
"Teplomilná zvířata si letošní teplejší zimu užívají ve velkém," vysvětlila mluvčí ostravské zoo Šárka Kalousková.
Mohou trávit více času ve venkovních výbězích a voliérách. Při nízkých teplotách hluboko pod bodem mrazu se doba jejich pobytu venku zkracuje na minimum, případně tráví čas pouze ve vyhřívaných pavilónech. Mají tak nyní více prostoru, pohybu a hlavně pohody," dodává Kalousková. "Současné teplé zimní počasí je dobré v tom, že volně žijící zvěř nestrádá. Není sněhová pokrývka a zvěř má přístup k trávě a podobně. Naopak negativní na tom je, že bez mrazu přežívají zimu škůdci - nebezpečný hmyz, například kůrovec, a také plísně i různé bakterie," vysvětluje Právu myslivec Pavel Fráně z Jílovic na Českobudějovicku.
Ornitologové po celé republice zaznamenali v uplynulých letech zajímavý jev - husa velká již neodlétá před zimou do Španělska či alespoň do teplejšího Podunají, ale zůstává.
Nejvíce v jižních Čechách a na jihu Moravy, říká Miroslav Šebela z Moravského zemského muzea. "Letos to vypadá, že neodletěla, alespoň u nás, celá populace husy velké. Kdyby ale zadul severák, zmizí husy rychle na jih," upozorňuje Šebela. I ptačí zimoviště v Plzni na Berounce je zatím poloprázdné. "Ptáci přiletěli, ale díky počasí se zatím drží na rybnících, kde mají víc potravy. Na řeku se stáhnou, až rybníky zamrznou," vysvětluje Karel Makoň z plzeňské záchranné stanice živočichů.

Houbařské žně
Díky teplému počasí se daří rovněž houbařům. Ti zkušenější ani teď nemusí odcházet z lesa s prázdnou. "Ve čtvrtek jsem přinesl krásnou mladou hlívu ústřičnou," chlubí se Václav Červený, mykolog z Blovic na Plzeňsku.
"Dá se najít i šťavnatka pomrazka nebo penízovka sametonohá, ta je vynikající do polévky," doplňuje. Pokud si ale někdo myslí, že v prosincovém lese zakopne o hřib, je na omylu. "Počasí sice není zrovna zimní, ale najít nyní letní houbu by se skoro rovnalo zázraku," říká Červený.
"Nynější teplé počasí svědčí houbám i ptákům," potvrzuje přerovský mykolog a ornitolog Jiří Polčák. Rostou podle něho především podzimní houby, například penízovky, hlíva ústřičná.
"Jsou to ovšem ty houby, které za takových podmínek mají růst. Do minus pěti stupňů tomu nic nebrání," dodává Polčák.