S názory některých "neomylných" předpovídačů počeasí nemohu souhlasit (Karlovarský deník)

Jsem také myslivec, a to přes třicet let. Pozoruji zvěř a její přizpůsobování okolním vlivům a také vlivy na počasí. Stále čekám, kdy někdo z odborníků na předpovědi počasí, a teď myslím ty dlouhodobé, řekne to, co jsem za roky pobytu v přírodě vypozoroval. Když říkám pobyt v přírodě, nemyslím tím bydlení ve městě v paneláku a dojíždění na víkendy nebo na procházky za pěkného počasí. Uprostřed přírody bydlím a pracuji, a tak mám své zkušenosti takzvaně z první ruky.
Pana Kovaříka ze Šindelové si nesmírně vážím a oceňuji jeho nezištnou práci v oblasti měření a sledování počasí na místě s tak zajímavou polohou a rázem počasí. Nemohu však souhlasit s názory jeho a ostatních předpovídačů nastávající zimy nebo léta. Jestli si vzpomínáte, v roce největších záplav, jaké naše republika pamatuje, předcházela dlouhodobá předpověď pánů cibulářů a jiných odborníků na minimum srážek.
Před zimou s největší sněhovou vrstvou a nejtužšími mrazy předpovídali mírnou zimu s malou mírou srážek. Nepamatuji, že by se někdo ve stejném tisku po špatné předpovědi omluvil. Vzápětí vydávají nové předpovědi, zaručeně přesné, neboť vycházejí z tukové vrstvy lesní zvěře a doby, kdy přichází ke krmelcům, a nadúrody jeřabin, kaštanů a jiných plodů.
Mám za to, a moje pozorování tomu nasvědčují, že pravda je trochu jinde.
Lesní zvěř, ale i domácí zvířata nepředvídají příchod kruté, nebo mírné zimy, ale instinkt je nutí v předzimním období přijímat více potravy a díky tomu, že mají za sebou rodičovské starosti, říji a podobně, mají zásluhou podzimní hojnosti všelijakých lesních plodů a také zbytků po sklizni zemědělských plodin pestrou nabídku vydatné potravy. Důležitou roli hraje i doba světla a tmy v letním, podzimním a zimním období.
Zatímco v jarních a letních měsících je skutečná tma, tedy čas na bezpečné vycházení z lesních krytů cca čtyři až pět hodin, na podzim a v zimě se tato doba prodlužuje a zvěř má na hledání a příjem potravy něco kolem deseti až dvanácti hodin.
Dalším faktorem je v posledních letech hojné a kvalitní přikrmování zvěře myslivci. Zatímco v minulosti byla ve většině revírů zvěř drobná, tedy zajíc, bažant a koroptev, a stačila hromádka tzv. zadiny, to je zbytků plev a zadního čili zlomkového obilí, je dnes situace zcela opačná. Většina honiteb je soukromá, nebo pronajatá za úplatu. Nájmy za honitbu jdou někde do desítek, někde do stovek tisíc, a tak je snaha alespoň část financí hradit výtěžkem z ulovené zvěře. V naprosté většině honiteb vytlačila drobnou a srnčí zvěř černá a vysoká. Lidově prasata, jelen sika a jelen evropský.
Zásyp a zaječí krmeleček vystřídala velká krmeliště s tunami cukrové řepy, kukuřice a senáže. Vysoce kalorické a hodnotné krmivo, už dávno ne bezcenný odpad. K tomu všemu přičtěme úrodný rok spadu žaludů a bukvic a ostatních plodů v lesích a sadech. V tu chvíli jen nemocná, přestárlá nebo poraněná zvěř nemá předpoklady být před zimou nebo v jejím průběhu, jak my říkáme, v dobré kondici, jak říkají předpovídači, přetloustlá. Jsem členem honitby, která hraničí s Vojenským prostorem Doupov. V minulosti se zde zemědělsky hospodařilo, na polích se pěstovalo obilí, v omezené míře brambory a řepa. Zvěř, která přicházela z této oblasti, byla, jak jsem již zmiňoval, v dobré kondici, bez ohledu jaká zima měla přijít. Situace se rapidně změnila poté, co se na pozemcích Vojenských lesů a statků provádí pouze výpas dobytkem. Zvěř rázem dle "odborníků předpokládá jen mírné zimy"?
Stejně tomu je s úrodou jeřabin, žaludů, bukvic a ostatních plodin.
Není logičtější vysvětlení, že stejně jako kondice zvěře po dobré úrodě jsou tyto plodiny závislé na délce vegetačního klidu, jarních mrazících při květu, množství vláhy na jaře a během léta, invazi chorob, slunečním svitu při dozrávání? Opravdu si myslíte, že na stromě, kterému na jaře omrzly květy, přežil suché léto a byl napaden nějakou chorobou nebo cizopasníky, se na sklonku léta, nebo na podzim objeví nevídaná úroda, jelikož nás čeká dlouhá a krutá zima? Opravdu si to myslíte? Opravdu tomu máme my ostatní věřit?
Začínám se bát, že se v této zemi přestává používat ten tolikrát ověřený a jednoduchý SELSKÝ ROZUM. Myslím, že takovéto rádoby předpovědi jsou více z říše pohádek nežli reálného myšlení.
Pokud jsem se některého z dlouhodobých neomylných předpovídačů dotkl, pak se neomlouvám a můj článek splnil účel.
Ani já si nedělám nárok na jedinou pravdu. Doufám, že tímto vyprovokuji debatu na toto téma a snad se pravdy dopracujeme.
Zdeněk Hodina