Bobři v Hranicích kácejí stromy (Přerovský a hranický deník)

Stopy po práci bobřích dřevorubců jsou k vidění v okolí Bečvy, především u vodních nádrží

Pokácené stromy s typickými stopami po hlodavčích zubech, takové stopy po sobě zanechává bobr evropský, zvíře, které ještě před pár lety bylo v České republice prakticky vyhynulé. Nyní se ale do naší přírody vrací. Častým místem jeho výskytu se v posledních letech stala řeka Bečva a její okolí, proto není divu, že se tento živočich usadil i v Hranicích. Ne všichni z něj ale mají radost. Zejména rybáři se bojí škod, které by mohli bobři napáchat.
Stopy po práci bobřích dřevorubců jsou v Hranicích k vidění v okolí Bečvy, především u dvou vodních nádrží, bývalých pískových těžišť, které se nacházejí každá na jiném břehu řeky.
"Jsou tady už asi tři roky. Naproti přes Bečvu u Střelnice jsou čtyři, dva dospělí a dva mladí, tady na Tofě byli dva, ale jednoho našli před časem mrtvého, tak nevím. V poslední době tu vídám jen jednoho," popsal situaci na vodní nádrži nazývané Tofa nebo "drahotušský pískáč" jeden z místních rybářů.
Ten z návratu vodních hlodavců neprojevoval žádnou velkou radost. "Tady to není jako někde v Kanadě, kde jsou obrovské oblasti divoké přírody, kde mají bobři dostatek životního prostředí. Navíc na rozdíl od Kanady tady nemají žádného přirozeného nepřítele," popsal situaci muž. Podle jeho názoru jsou tak bobři spíše škůdci. "Pokácejí všechny stromy okolo vody, úplně tady ničí přirozené prostředí, které se formovalo dlouhá léta," míní rybář.
"Ještě před pár lety byli u nás bobři považováni za vyhynulé. Proto jsou u nás zákonem chráněni jako silně ohrožený druh. Před časem ale byli znovu uměle vysazeni a i díky tomu, že zde nemají přirozené nepřátele, se rychle rozšiřují," informoval Miroslav Dvorský z pobočky Českého svazu ochránců přírody ve Valašském Meziříčí. Bobři se podle jeho slov rychle rozšířili téměř po celém toku řeky Bečvě. "Dnes je máme na Vsetínské i Rožnovské Bečvě, v Hustopečích nad Bečvou a na celé řadě dalších míst," dodal.
Bobři jsou býložravci, kteří se živí bylinami, mladými větvemi a lýkem stromů. "Na podzim a v zimě pak začínají kácet větší stromy. Protože žijí nočním životem, je kácení stromů pro okolí často první připomínkou toho, že zde bobři žijí," popsal Dvorský. Podle jeho slov současný zákon umožňuje majitelům stromů, aby za bobry pokácené dřevo žádali náhradu, na další škody ale legislativa nemyslí. "Týká se to například případů, kdy bobři při stavbě nory provrtali hráz a vypustili rybník, jak se to stalo před časem u Kroměříže," sdělil Dvorský.
A právě podobného neštěstí se obávají i hraničtí rybáři. "Vzhledem k tomu, že si u nás budují hnízda v březích a hrázích, hrozí, že takovou hráz naruší a pak nám vodní nádrž vypustí," řekl Pavel Helísek z hranické organizace Českého rybářského svazu. Na to, že mají bobři někde vybudované své doupě, se totiž dá přijít jen těžko. "Vchod mají pod hladinou, několik metrů od břehu, takže narazit na něj je téměř nemožné. Přitom stačí jen malé narušení hráze, a když přijde velká voda, najde si slabé místo a hráz rozbije," vysvětlil. Jak dále sdělil, příjemné nejsou ani nečekané pády stromů do vody. "Chlapi si jdou sednout na ryby, zafouká silnější vítr a zničehonic se těsně vedle nich zřítí strom. To mají také na svědomí bobři, kteří nahryzávají jejich kmeny," uvedl Helísek. Jak však dodal, naštěstí zatím v Hranicích k žádným větším komplikacím nedošlo. "Naši kolegové v Hustopečích s nimi mají větší potíže. U nás sledujeme bobry na Tofě, kde se ale zatím naštěstí drží dále od hráze. Snad to tak vydrží i nadále," uzavřel Helísek.