Reakce na článek v Deníku ze dne 17. 1. 2012 "Černá zvěř " (Litoměřický dník)

V Litoměřickém deníku 16. listopadu 2011 jsem publikoval článek "Zamyšlení nad současným řešením škod zvěří a na zvěři". Byl to můj názor mnohaletého myslivce a funkcionáře v myslivecké organizaci a také uživatele honitby v pohledu současného stavu řešení škod zvěří na zemědělských kulturách, ale také ze strany zemědělství způsobovaných škod na zvěři. Byl to pohled současnosti, současného stavu v našem zemědělství, ale i myslivosti. Podle ohlasů ze strany myslivců, ale i mnoha zemědělců jsem usoudil, že mám v mnoha otázkách pravdu, avšak reakce ze strany orgánů řídících myslivost a zemědělství nebyly žádné. Staré pravidlo říká "nereaguj na to, nebo chytneš nějakou práci a budeš to muset řešit". Takovýto je v současné době přístup našich nejvyšších orgánů k tomuto problému. Dnes jsem si přečetl v deníku názor pana Dvořáka ze Starého Mlýnce. Pan Dvořák má sice v mnoha otázkách i názorech pravdu, ale to současnou situaci neřeší. Nemůžeme to porovnávat se stavem před 30 lety ani z pohledu, že to byl všechno majetek státu - JZD nebo Statku ,tak to nikomu nevadilo, zvěř že byla také státu. Pan Dvořák se tedy již před třiceti lety choval také špatně, kdy nechránil majetek státu, bylo mu to jedno. Dnes to kritizuje, protože to je nyní jeho a má tam škody. Souhlasím ale s ním, situace je velmi zlá, stavy prasat jsou neúnosné a přinášejí obrovské škody. Nemohu s ním ale souhlasit, že myslivci jsou názoru, že je potřeba stavy snižovat a regulovat ale s mírou - to z nás nikdo neřekl.
Nyní bych se stručně zastavil nad současnou situací a jak ji řešit. Je pravda, že sami myslivci nebo nájemci honiteb na to stačit nebudou. Je potřeba spojit všechny síly, jak ze strany myslivců, tak ale také ze strany zemědělců a vytvořit takové podmínky, které nebudou vytvářet stále výhodnější podmínky k životu prasat divokých. Znovu musím zdůraznit, že i podle stávajícího zákona o myslivosti č. 449/01 Sb. je zvěř přírodním bohatstvím státu a stává se majetkem myslivce až po ulovení. Proto také stát by měl nést plnou odpovědnost ze zvěř, která je jeho vlastnictvím, konkrétně příslušné ministerstvo zemědělství. Mnohokrát jsem doporučoval pracovníkům MZ, aby bylo vyčleněno příslušné procento v přidělených dotacích do zemědělské výroby - k úhradě škod způsobených zvěří, vždyť dotace dnes dostává skoro 99 % zemědělců .
V neposlední řadě se musíme podívat proč došlo k takovém nárůstu počtu černé zvěř a je nyní přemnožená. Začněme od samotných zemědělců a současného stavu pěstovaných plodin. Když se podíváte na některé oblasti našeho okresu, zejména oblast Štětska a Lovosic, tak zjistíte obrovské lány kukuřice, slunečnice, řepky a hořčice, obilovin jen velmi málo, řepa, brambory, jeteloviny to vůbec ne. To jsou ty nejlepší podmínky k životu černé zvěře a jejímu rozmnožování, má zde potravu a kryt, nemusí vůbec vycházet ven. A podmínky k lovu jsou velmi špatné. Vždyť lovit u lánů velikosti 150 i více souvislých ha je prostě nemožné, prasata z těchto lánů prostě nedostanete. Pane Dvořáku, co byste asi řekl tomu, kdyby se naštvali i myslivci, a ani bych se nedivil, a přestali by zvěř lovit, tak nás za chvíli zvěř sežere, když slyším jen stálou kritiku na hlavy myslivců a nájemců, že proto dělají málo. To je v současné době situace, kterou musí řešit všechny orgány a organizace, které do toho mají co mluvit. Uvědomte si, že v této republice je jen jediná organizace a to jsou myslivci, kteří to v současné době řeší, jiná organizace neudělá nic. Myslivci na to však za současného stavu v našem zemědělství stačit nemohou. Dokud MZ nedá nějaká doporučení našim zemědělcům, jak postupovat v osevních postupech a střídání plodin, tak se situace k lepšímu nezmění. Sám pane Dvořáku říkáte, že jste pro to, aby v přírodě zvěř byla, i ta divoká prasata, ale máte pravdu, v únosné míře. Myslivecké plánování s tím počítá u všech druhů spárkaté i drobné zvěře, u prasat se to však zregulovat tak snadno nedá. Černá zvěř je zvěří noční, velmi špatně se loví, často se využívají společné lovy­naháňky, je ale vidět, že to nestačí k docílení únosných stavů této zvěře. Zbývá proto ještě jedna možnost, jak stavy prasat snížit - lovit zejména všechna selata bez rozdílu váhy a bachyňky do stáří dvou let a ze strany zemědělců k tomu vytvořit potřebné podmínky.