Bažanti na vinici a čekání na mráz (Týden)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Zatímco někdo se z letošní zimy raduje, mnozí vinaři lomili do minulého týdne rukama. Teplé počasí jim totiž kazilo plány na výrobu ceněného ledového vína.
Ledové víno patří mezi gastronomické speciality. K běžnému pití se pro svou vysokou cukernatost nehodí, také komplikovaná výroba žene jeho cenu výš. Na lahodný sladký mok, který potřebuje ke svému vzniku pořádný mráz a prodává se v menších lahvičkách, ale někteří milovníci vína nedají dopustit a také zahraniční soutěže potvrzují, že tuzemská ledová vína mají co nabídnout.
Na světové výstavě IceWines du Monde 2011 loni uspělo například vinařství Josef Valihrach a v zahraničí opakovaně boduje i Znovín Znojmo. Na vína sklízená v mrazu se u nás specializují také třeba Réva Rakvice či Vinné sklepy Valtice. "Ledové víno, to je taková medicína na lžičku," charakterizuje drahou specialitu Antonín Zatloukal ze Znovínu Znojmo, kde zodpovídá za kvalitu dvanácti tisíc speciálních lahviček o obsahu 0,2 litru, které vinařství v průměru ročně vyrábí. Hrozny ponechané k výrobě ledového ale na vinicích Znovínu minulý týden stále visely. "Už teď mají perfektní cukernatost, třicet dva stupňů, ale mráz ne a ne přijít. Tak čekáme. Když už jsme to vydrželi doteď, ještě chvíli vydržíme," řekl TÝDNU vinař. Hrozny totiž musí být při sklizni úplně promrzlé. Až tak, že při dopadu do plechového kyblíku "zvoní".
Ve Znovínu dávají hroznům šanci ještě týden, pokud mráz nepřijde, zpracují je do jiných přívlastkových vín. Naopak jinde, například ve vinařství Volařík, čekání na potřebný mráz v minulých dnech už vzdali a zákazníkům nabídnou vína z minulých sklizní.
"Pro ledové víno je ideální, když se na konci listopadu ochladí, teploty plynule klesnou na minus devět až deset stupňů Celsia a tahle nízká teplota se udrží do úplného promrznutí hroznů. Nejlepší je, když se podaří sklidit v první polovině prosince," vysvětluje ředitel Vinařského fondu ČR Jaroslav Machovec. Letošní zima ale vinařům udělala čáru přes rozpočet. "To kolísání teploty hroznům nedělá dobře, v teple a dešti mohou vzniknout plísně, hrozny mohou napadnout škůdci," říká Machovec. Z vína dosud visícího na vinicích má prý navíc velkou radost zvěř: "Na hroznech si v zimě přijdou pochutnat ptáci i srnky a bažanti, vinice se musí hlídat a to také něco stojí."
Ledová vína, jejichž dvoudecilitrové lahvičky stojí v Česku kolem čtyř set korun, mají v Evropě dlouholetou tradici, nejstarší záznamy o jejich lisování pocházejí z konce 18. století, kdy k jejich výrobě zřejmě přispěl nenadálý mráz. K většímu rozšíření ledových vín došlo v průběhu 20. století, mezi známé producenty patří Německo, Švýcarsko nebo Rakousko. Na tuzemském trhu se začala více prosazovat až ve druhé polovině 90. let a mezi přívlastková byla oficiálně zařazena novelou vinařského zákona teprve v roce 2000.
Ledové víno patří mezi gastronomické speciality. K běžnému pití se pro svou vysokou cukernatost nehodí, také komplikovaná výroba žene jeho cenu výš. Na lahodný sladký mok, který potřebuje ke svému vzniku pořádný mráz a prodává se v menších lahvičkách, ale někteří milovníci vína nedají dopustit a také zahraniční soutěže potvrzují, že tuzemská ledová vína mají co nabídnout.
Na světové výstavě IceWines du Monde 2011 loni uspělo například vinařství Josef Valihrach a v zahraničí opakovaně boduje i Znovín Znojmo. Na vína sklízená v mrazu se u nás specializují také třeba Réva Rakvice či Vinné sklepy Valtice. "Ledové víno, to je taková medicína na lžičku," charakterizuje drahou specialitu Antonín Zatloukal ze Znovínu Znojmo, kde zodpovídá za kvalitu dvanácti tisíc speciálních lahviček o obsahu 0,2 litru, které vinařství v průměru ročně vyrábí. Hrozny ponechané k výrobě ledového ale na vinicích Znovínu minulý týden stále visely. "Už teď mají perfektní cukernatost, třicet dva stupňů, ale mráz ne a ne přijít. Tak čekáme. Když už jsme to vydrželi doteď, ještě chvíli vydržíme," řekl TÝDNU vinař. Hrozny totiž musí být při sklizni úplně promrzlé. Až tak, že při dopadu do plechového kyblíku "zvoní".
Ve Znovínu dávají hroznům šanci ještě týden, pokud mráz nepřijde, zpracují je do jiných přívlastkových vín. Naopak jinde, například ve vinařství Volařík, čekání na potřebný mráz v minulých dnech už vzdali a zákazníkům nabídnou vína z minulých sklizní.
"Pro ledové víno je ideální, když se na konci listopadu ochladí, teploty plynule klesnou na minus devět až deset stupňů Celsia a tahle nízká teplota se udrží do úplného promrznutí hroznů. Nejlepší je, když se podaří sklidit v první polovině prosince," vysvětluje ředitel Vinařského fondu ČR Jaroslav Machovec. Letošní zima ale vinařům udělala čáru přes rozpočet. "To kolísání teploty hroznům nedělá dobře, v teple a dešti mohou vzniknout plísně, hrozny mohou napadnout škůdci," říká Machovec. Z vína dosud visícího na vinicích má prý navíc velkou radost zvěř: "Na hroznech si v zimě přijdou pochutnat ptáci i srnky a bažanti, vinice se musí hlídat a to také něco stojí."
Ledová vína, jejichž dvoudecilitrové lahvičky stojí v Česku kolem čtyř set korun, mají v Evropě dlouholetou tradici, nejstarší záznamy o jejich lisování pocházejí z konce 18. století, kdy k jejich výrobě zřejmě přispěl nenadálý mráz. K většímu rozšíření ledových vín došlo v průběhu 20. století, mezi známé producenty patří Německo, Švýcarsko nebo Rakousko. Na tuzemském trhu se začala více prosazovat až ve druhé polovině 90. let a mezi přívlastková byla oficiálně zařazena novelou vinařského zákona teprve v roce 2000.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.