Při senoseči hynou srnčata. Roste rozpětí i rychlost strojů (Třebíčský deník)

Někteří myslivci hlásí letos menší počet uhynulých mláďat. Naopak v Hodově jich na jednom pozemku napočítali přes tucet

Třebíčsko
Zemědělci mají první letošní sečení luk za sebou. Haly zaplnily senem a žlaby senáží. Škody ale sčítají myslivci. Na Budišovsku sice hlásí poloviční úhyny oproti předchozím rokům, i tak jdou ale počty usmrcených srnčat do desítek.
Stále těžší a mohutnější zemědělská technika najíždí každoročně na louky, aby zajistila zimní krmivo pro hospodářská zvířata. Do trávy a jetele se právě rodí srnčí a zaječí mláďata. "Srna uteče, malé srnče do dvou týdnů věku se ale v nebezpečí přimáčkne k zemi a nemá absolutně žádnou šanci. Najdeme už jen jeho pozůstatky. Usmrcené zajíčky často ani neobjevíme, většinou jsou pod posečenou trávou," řekl předseda Mysliveckého sdružení Nárameč Milan Chmelíček.
Ten ale připustil, že oproti předchozím senosečím úhynů v jeho honitbě ubylo. "Víme o dvou srnčatech, běžně to bývá až kolem šesti kusů. Letos ale bědují myslivci z Hodova. Na jednom pozemku tam přišli o čtrnáct srnčat. To už je na stavech zvěře hodně znát," upozornil Chmelíček.
Zabránit všem úhynům ale podle zemědělců nejde. Ani vyhánění zvěře prý příliš nepomáhá. "Myslivcům nahlašujeme sečení dopředu a oni si to buď večer, nebo brzy ráno projdou se psy. Síct začínáme asi o půl osmé, takže na to mají vcelku čas. Na plašení mám ale trochu jiný názor. Snahou zvěře je se do té lokality vrátit i po vyplašení," poznamenal Albín Prokop ze Zemědělského družstva Budišov, které hospodaří v katastrech několika okolních obcí.
Podle předsedy Chmelíčka jsou ale na vině zemědělci a jejich údajně chybná technika sečení. "Dělají to špatně. Začnou od kraje pozemku, jezdí stále dokola a zvěř, která se stihne zvednout, stlačují doprostřed. Zmenšují jí tak únikové cesty," podotkl. Vhodnější by prý bylo začít od středu louky, pokračovat směrem ven a zvěř tím vytlačovat. "Věřím, že by to pomohlo, i když třeba ne stoprocentně," řekl Chmelíček.
Takové pochybení ale Prokop rázně odmítl. Pro traktoristy i stroje by kritizovaná technika sečení byla neefektivní. "Je to jinak. Sice si nejprve obsečeme celý pozemek, zvlášť ty velké, pak už ale hned prosečeme prostředek a pokračujeme napříč celého pozemku. Lépe se přece seče po rovině, v přímém směru, než se u toho točit. Byli bychom sami proti sobě," zmínil zemědělec.

Proti ještě větším škodám na zvěři vyrábějí myslivci plašící zařízení. Někteří z alobalu nebo pytlů, které připevní na kůly tak, aby s nimi vítr mohl pohybovat a šustit. Světelné odpuzovače zase instalují na loukách u Budišova.
"Zemědělce ale musíme upomínat, aby nám dali vědět, kdy vyjedou. Pokud se to od nich dozvíme, dáme tam plašiče a den předem procházíme pozemky se psy," řekl předseda budišovského mysliveckého sdružení Milan Doležal s tím, že letošní senoseč byla vcelku mírná."Přišli jsmeotři srnčata. Kolem Budišova ale tentokárt moc jetele nebylo, což je jeden z důvodů, proč je ten počet přibližně poloviční oproti minulým rokům. Průměr je kolem šesti, někdy to bývá i osm," dodal.
Přes deset bývá běžný počet posečených srnčat u Třebelovic, letos jich tamní myslivci nalezli šest. Za snížením nelichotivého stavu mohlo ale podle nich stát tentokrát i počasí. "Je pravdou, že letošní senoseč byla později, než je zvykem. I to možná sehrálo roli. Některá srnčata už v té době byla vyspělá a schopná uniknout," zamýšlel se hospodář třebelovického mysliveckého sdružení Robert Kaštyl. Vývoj jde stále dopředu, a to i v zemědělské technice. Předseda náramečských myslivců proto předpokládá spíše zhoršování současného stavu. "Ještě před pár lety měly stroje záběr necelé dva metry, dnes jsou to mašiny, které mají rozpětí devět nebo dvanáct metrů. Rychlost traktorů se navíc stále zvyšuje. Zvěřtak bude mít stále menší šanci na přežití," poznamenal Chmelíček.