Divoká prasata likvidují úrodu (5plus2.cz)

KLATOVSKO
Obrovské, nepředstavitelné. Takové jsou podle předsedy Rolnického družstva Dolany Josefa Balína škody, které působí zemědělcům přemnožená divoká prasata. Černá zvěř nejvíce ničí kukuřici a řepku.

"Je to rok od roku horší, divokých prasat je stále více. Největší škody máme na kukuřici, ale prasata škodí ve všech porostech," říká Balín.

"Začne to hned jaře, kdy prasata rozorají louky a pastviny, pak se přesunou do řepky a do obilí a nakonec do kukuřice, kde jsou až do podzimu. Škody nám působí ohromné, neskutečné. A když prasata způsobí zemědělskému podniku milionové škody, myslivecká sdružení stejně nemají peníze na jejich proplacení," souhlasí předseda představenstva Zemědělského obchodního družstva Kolinec František Kohout. "Myslivci by proti škodám způsobeným prasaty hlavně měli být pojištěni," dodává. Prasata škodí všude a za miliony

"Jenom za loňský rok se škody v Plzeňském kraji vyšplhaly na zhruba deset milionů korun. Problémy jsou takřka na všech plodinách. Hlavně na obilovinách, bramborách a kukuřici. Tu vyhrabávají, ještě když je v zemi," konstatuje předseda Krajské agrární komory pro Plzeňský kraj Jaroslav Šíma.

Po myslivcích mohou majitelé poničených pozemků vymáhat odškodnění. Podle zákona je úhrada škod, které způsobila zvířata, na správci honitby. "U nás se to loni týkalo nějakých padesáti tisíc korun. Je to jen zlomek celkové škody. Ale zničit myslivce není žádné řešení. To už by pak prasata neměl vůbec kdo střílet," poznamenává Šíma. Místo peněz chodí na brigádu

Dolanské družstvo s tamními myslivci řeší škody způsobené prasaty formou brigád. "Kdybychom po mysliveckých sdruženích požadovali proplacení škod do koruny, bylo by to pro ně likvidační. Takže se domlouváme, že myslivci chodí na brigády. Sbírají na polích kameny a podobně, pomáhají nám i při setí hlídat kukuřici. Ale to stejně uhlídat nejde," vysvětluje Balín.

"Myslivci sice tvrdí, že pro omezení škod od divokých prasat dělají, co mohou, ale podle mě by mohli dělat víc," dodává předseda dolanského družstva.

Podle předsedy Okresního mysliveckého spolku Klatovy Pavla Martina jde o celoevropský problém, který nepůjde vyřešit nijak snadno. "Populace divokých prasat v posledních letech výrazně stoupá. Oproti stavu před deseti lety jsou počty ulovených prasat zhruba dvojnásobné. Jenom na Klatovsku jsme v minulé sezoně odlovili přibližně 3 150 prasat a poprvé jsme tak překročili třítisícovou hranici," uvádí Martin. Prasatům nahrávají sami zemědělci

Příčiny vidí ve velké rozmnožovací schopnosti prasat, které nahrává i současný styl hospodaření zemědělců. "Díky zemědělcům mají v dnešní krajině prasata ideální podmínky," tvrdí.

"Kukuřici i řepku pěstují zeměděské podniky na velkých plochách a zvěř nemá důvod je vůbec opouštět. Tím je lov velmi ztížen. Prasata také mění své zvyklosti a učí se žít s člověkem. Začala dokonce pronikat do okrajových částí měst, jsou agresivnější, hůře se vyhánějí. Dříve stačil jakýkoliv zvuk, aby vyrazila, dnes zůstanou ležet v úkrytu a nechají nadháněče přejít," vysvětluje Martin.

S tím souhlasí i předseda Jednotného zemědělského družstva Budovatel Janovice nad Úhlavou Josef Staněk. "Jako zemědělec i myslivec vidím problém z obou stran. Prasata dělají zemědělcům velké škody, ale z osmdesáti procent si za to můžeme sami. Dokud budou tak velké lány kukuřice a řepky, lepší to nebude," tvrdí Staněk.

Řešením by podle něj bylo rozdělit pole. "Stačilo by deset patnáct hektarů. V sedmdesátihektarovém lánu nemají myslivci šanci prasata vůbec najít," dodává Staněk.

Řešení problému s přemnoženými prasaty nebude podle Martina jednoduché. "Uvažuje se o výjimkách z mysliveckého zákona. Například o povolení nočního vidění, protože prasata vycházejí v noci, o povolení lapacích beden a podobně. Ale otázkou je, zda to bude stačit," pochybuje okresní předseda myslivců.