Jak vyzrát na kunu? (Překvapení)

Na naši výzvu v Překvapení č. 21, jak vystrnadit z domu kunu, přišlo mnoho ohlasů, za které děkujeme a posíláme dárkový balíček z Překvapení. Máte trable s tímto zvířátkem i vy? Zde jsou zaručené čtenářské rady.
Jsem autorkou Vámi otištěného příběhu Pomoc, zabydlela se u nás kuna!. Na konci stojí věta: Držte nám palce, aby se "holky" zase nevrátily. Moje přání se bohužel nevyplnilo.
Jedna kuna se k nám zase začala dobývat. Ale protože manžel důkladně opravil dřevěné obložení i větrací mřížky, kudy se předtím její předchůdkyně do domku dostávaly, měla s tím více práce. Když jsme uslyšeli známé zvuky ohlodávání dřeva, vyběhli jsme do noční tmy, svítili baterkou a bouchali v oněch místech tyčemi. Kuna dělala, že tam vůbec není, ale sotva jsme se vrátili do postele a nastal klid, začala zase "pracovat".

Spásný nápad
Po několika našich marných pokusech vystrnadit ji jsme usoudili, že sedí v okapu, vyrábí si v pohodlí otvor, a když se snažíme ji vyhnat, jen se přikrčí a počká, až nás to přestane bavit. No a pak jsem přišla na spásný nápad. Naplnili jsme velký kbelík vodou a vylili ji ze střešního okna na střechu. Voda vtekla do okapu a... nastalo ticho, které trvalo až do rána. Nepoučená kuna se ještě za pár dnů vrátila, ale sotva začala okusovat dřevěné obložení, napustili jsme vodou kbelíky rovnou dva a milou kunu v okapu pěkně osvěžili. Od té doby máme zase klid. Moje rada tedy zní: na kunu platí voda!
Jarmila Chroboczková, Dobrá Smradlavá voňavka Když jsem se sháněla po způsobu, jak se kun zbavit, ale ne zabít, jeden pán mi poradil. Stačí mít doma parfém - čím silnější, tím lepší - do dvoulitrové PET láhve dát vodu, do ní parfém nalít, ve víčku udělat dírku a celou půdu tím vystříkat. Sice ta vůně byla cítit kolem celého domu, ovšem brzy vyprchala. Kuny se odstěhovaly, a máme klid!
Čtenářka z Jílového u Prahy

Kočičí pomoc
Mám rodinný domek poblíž lesa se zahradou, kůlnou a seníkem - vhodné podmínky právě pro kuny. Zkoušel jsem několik let zbavit se jich různými způsoby, co se mi ale osvědčilo, byly kočičí exkrementy, ty kuny bezpečně odpuzovaly a vypudily. Od té doby, asi osm let, mám od nich pokoj. Oddychl jsem si včetně sousedů, kteří udělali totéž co já.
Antonín M., Větřní

Vlasové koule
Manžel ořezal všechny větve, které šly směrem k domu, a do půdního prostoru pod střechu jsme navěsili vlasové koule umístěné v silonkách. Vlasy musí být přirozeně rostlé (bez použití kosmetiky) z pánské hlavy a stříhané před umytím. Tyto návnady je potřeba obměňovat. Kuna se sice při hledání potravy občas u nás ukáže, ale na letní byt se k nám již nevrátila.
Jana Č., Přelovice

Označte si své teritorium
S kunou jsem na chatě bojovala dlouho, až jsem dostala návod a zbavila se jí natrvalo. Je to však trochu neslušné, nicméně opravdu účinné. Močit do nádoby a kolem chaty nebo domku si označovat svoje teritorium. Výsledek se dostavil a já mám už roky pokoj. A nic to nestojí.
Vlasta Š., Brno

Naftalín jí nevoní
V horní části dílny nám kuna vyvedla mladé a společně natrhali veškerou izolaci střechy. Manžel si vzpomněl na svoji matku, která kdysi použila naftalín. Dali jsme se do shánění tohoto přípravku a v Benešově v drogerii zakoupili za 50 Kč naftalínové válečky. Provrtali jsme je 6mm vrtáčkem a rozvěsili po deseti kusech na půdě dílny, tři jsme dali do motorové části auta. Po několika dnech vše ustalo a kuna se se svým kožichem páchnoucím naftalínem odstěhovala jinam. Asi po roce jsme četli v nějakém časopise, že paní Vendula Svobodová, prezidentka nadace Kapka naděje, má tentýž problém s kunou. Napsali jsme jí mail s naší radou a asi po třech týdnech od ní přišel děkovný dopis.
Hana H., Čtyřkoly

Sklopec a topinka se sádlem
V roce 1968 jsme koupili chalupu na ubelských pasekách, v srdci Valašska. Když nám při velké sněhové kalamitě spadla roubená stodola coby azyl pro kočky, myši, rejsky a kuny, začal náš nevyhlášený kuní souboj. Kuny se totiž nastěhovaly do méně frekventovaného podkroví se všemi důsledky - všude hromady trusu. Po marných pokusech s pastmi, pískajícími plašiči atd. nám poradil v souladu s povolenými praktikami místní pan lesník jak na ně - pomocí tzv. skopce. Je k dostání ve specializovaných obchodech (např. Les a lov) v drátěném provedení. A na jakou návnadu kuny do sklopce vlezly? Vyzkoušel jsem opečenou topinku se sádlem, a zabralo to třikrát! Pak jsem kuní rodinku zavezl autíčkem daleko od našich pasek do lesního rajonu a tam vypustil - ale pozor, koušou! Zatím se žádná s dekretem na byt nevrátila .
Aleš B., Zlín

Jak ty mně, tak já tobě!
Pomohl jsem si poněkud drastickým, ale účinným způsobem: jak ty mně, tak já tobě! V podkroví jsem našel hnízdo kuny poměrně lehce, protože se nám promočila stropem až do spodního pokoje. Použil jsem vlastní moč a hnízdo pokropil, do jednoho dne byla pryč! Pokud by se to někomu zdálo nevhodné, ať si sežene hrst psích chlupů, převáže je do kytičky a vloží kuně do hnízda. Bude zaručeně pryč natotata. Občas chlupy vyměňte, aby nevyčichly. Kuna je a rovněž nebezpečná pro ty, kteří žijí na venkově a garážují svého miláčka na dvoře nebo v kůlně, protože ráda okusuje kabely a hryže hadičky. Podobně jako výše uvedeno je možné ji zapudit smotkem psích chlupů, vloženým pod kapotu (třeba vícekrát).
Augustin Č.

Ty ponožky se jí fakt nelíbí
Bydlíme v domku na vesnici. Zkušenost s myší již máme, vyřešila to pastička, jenže tentokrát to bylo jiné.
Bylo jaro. Květen. Soused, který právě rekonstruoval dům, neměl začištěnou střechu. V mezerách zdiva se mu usídlilo několik párů vrabců. Každé ráno, když jsem šla do práce, mi cvrlikali na cestu. Občas se některý vydal na průzkum naší střechy a okapu. Jednou večer jsem si šla lehnout. Usínám, podvědomě naslouchám obvyklým zvukům domu. a najednou zpozorním. Co to? Slyším šramot za sádrokartonem. Že by myš? Nebo ti ptáci, uklidňuji se. Ráno mě probouzí zase ten zvuk. Jenže je trochu jiný. Ne, to myš určitě nebude. Následující večer se situace opakuje. Podivný šramot před usnutím. Přichází ze sádrokartonové stěny a zdá se, že sílí. Syna, který přijel na víkend, upozorňuji na podivné noční zvuky. "To není žádný vrabčák, mami. To bude asi něco většího. Jako by se nám tam plazil zloděj." Kdepak, je to kuna!

Pařba divokých teenagerů
Druhý den zadávám do googlu heslo kuna - jak se jí zbavit. Stává se ze mě odborník na toto zvíře. Tedy zatím pouze teoretický. Pomáhá prý hluk, hudba. Ráno odcházím do práce a pouštím rádio na plné pecky. "Tak si to tu, holka, užij. Já jsem si s tebou užívala v noci." Odpoledne se vracím domů. Sousedi si patrně myslí, že je u nás mejdan. Je to pařba hodná skupiny divokých teenagerů. Pouštím CD a střídám interprety, aby si holka nezvykla a nezalíbilo se jí to. Následuje lekce cizího jazyka, dnes si dáme angličtinu pro začátečníky, zítra zase Sprechen Sie deutsch. "Jen se, holka, vzdělávej, třeba se ti to bude hodit."

Aroma koktejl
Zaručené rady se zatím míjejí účinkem. O mém boji s kunou podávám průběžně e-mailové zprávy ostatním členům rodiny. Leč má spolubydlící jej zatím vyhrává. Co dál? Zkouším další dobře míněnou radu. Chystám aroma koktejl: ponožky, propocené triko z posilovny, přidávám chomáč vlasů. Syn leze po žebříku. Místo, kudy kuna vlezla za sádrokarton, je objeveno! Změť ponožek se snaží připevnit drátem. Přidržuji mu žebřík, když vtom trhne hlavou. "Je tady. Vidím ji," hlásí. Vzápětí se v něm ozývá milovník zvířat. "Ta je ale pěkná. Musím si ji vyfotit." Slézá ze žebříku a vrací se s fotoaparátem. "Ty ponožky se jí fakt nelíbí, hned se do nich pustila." Aroma koktejl doplňujeme údery koštětem do trámů. Druhý den ve čtyři hodiny ráno se probouzím. Je ticho, klid, podivné zvuky jsou minulostí! Vítá mě pouze štěbetání vrabců ze sousedova okapu.
Zdeňka Blažková, Svojkovice