Přihlásit

Lesní safari je také v Brně. V oboře Holedná (Brněnský deník)

  • Kategorie: Zpravy z oboru myslivost

Oblíbené výletní místo Brňanů láká návštěvníky kromě jiného také na volně žijící lesní zvěř. Ztrátu její plachosti však zneužívají pytláci

Vítězslav Válek navštěvuje oboru Holedná mezi Kohoutovicemi, Jundrovem a Bystrcí už přes padesát let. "Nejméně jednou týdně si projdu úsek od ohrady s divokými prasaty po Údolí oddechu. A cesta mě vždy něčím překvapí," tvrdí Brňan. Tradičnímu výletnímu místu se věnuje další díl seriálu Brněnského deníku Rovnost Brněnský fenomén.
Podle Válka je lokalita výjimečná. "V žádném jiném městě se nedostanete k volně žijící lesní zvěři tak blízko. Obora a okolní lesy téměř sousedí s centrem. Je to takové brněnské safari," říká muž.
To, že je území oblíbené, potvrzuje i starosta přilehlé Bystrce Vladimír Vetchý. "V Bystrci bydlím od sedmdesátých let a už tehdy tam mnoho rodin chodilo na nedělní výlety. Já taky," vzpomíná starosta.
Návštěvníci oploceného, ale volně přístupného území se mohou na více než třech stech hektarech lesa setkat například s muflony, daňky nebo jeleny. V uzavřené ohradě pak uvidí několik desítek divokých prasat, která jsou asi největším lákadlem obory. "S kamarády je chodíme krmit. Zvlášť malá selátka jsou moc roztomilá," pochvaluje si například desetiletá Karolína Janýšková z blízkého bystrckého sídliště.
Obora Holedná vznikla ve druhé polovině minulého století. V šedesátých letech se o tamní lesy staral správce Rudolf Gola, kterého v oboře připomíná pomník a studánka. O současnou podobu se asi nejvíc zasloužil o několik let později lesní odborník František Vitula. Hlavně díky němu se z území stala turistická atrakce," tvrdí Pavel Jordan ze společnosti Lesy města Brna. Tato městská firma se o Holednou stará.
Dříve podle něho nebylo výjimkou, že zvířata z obory utíkala. "Oplocená je totiž teprve od devadesátých let. Stávalo se, že krotká vysoká zvěř se pohybovala v Kohoutovicích nebo u Anthroposu," vypráví Jordan.
Ztráta plachosti u některých zvířat z obory lesníky netěší. "Hlavně daňci jsou vychytralí a stává se, že žebrají o jídlo. Krmit je však není bezpečné. Svým parožím mohou nechtěně někoho zranit," varuje Jordan.
Krotká zvěř je také snadnějším cílem pytláků. "Bohužel i s těmi se občas setkáme. Při pravidelném hlídkování proto spolupracujeme s policií," říká lesník.
Obora neláká návštěvníky jen na volně žijící zvířata. Lidé v ní spatří i umělá jezera sloužící k napájení zvířat nebo památník ruským letcům, kteří padli při osvobozování Brna ve druhé světové válce.
V lesích se nachází i několik vzácných hraničních kamenů pocházejících z patnáctého a šestnáctého století. "Jsou jedny z nejstarších u nás, většina dochovaných kamenů totiž pochází až z osmnáctého století. V oboře udávaly hranice panství kláštera u svaté Anny, kláštera králové na Starém Brně a kláštera herburek při kostele Panny Marie v Jundrově," uvádí brněnská historička Milena Flodrová.
Mezi turisty je také oblíbená cesta k oboře z Bystrce Údolím oddechu. Lemuje ji jedna z nejstarších chatových oblastí v Brně. První domy v tamním příkrém svahu stály už ve třicátých letech minulého století.
V údolí se nachází i oblíbená výletní hospoda. "Nedávno u cesty vznikly nové atrakce. Zřídili jsme tam totiž takzvanou Stezku zdraví. Děti i dospělí na ní najdou různé venkovní posilovací stroje, hřiště na pétanque nebo ohniště, kde si výletníci opečou buřty," dodává bystrcký starosta Vetchý.

 

Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.