Lesy ČR budou na vybraných plochách hospodařit bez pasek (ČTK)

Hradec Králové 3. září - Státní podnik Lesy České republiky (LČR) zavede na 25 vybraných plochách hospodaření bez pasek a holin. Při takzvaném nepasečném hospodaření na nich bude podnik v následujících několika desítkách let spolu s externími odborníky zkoumat ekologickou a ekonomickou vhodnost a výhodnost tohoto způsobu hospodaření. ČTK to dnes řekla mluvčí státního podniku Eva Jouklová. Lesům ČR patří téměř polovina lesů v zemi, celkem jde o 1,19 milionu hektarů.

Vybrané demonstrační plochy budou po celé ČR a rozloha každé z nich bude v řádu desítek hektarů. "Lesníci z ploch získají dendrometrická, ekonomická i ekologická data a prokazatelně ověří prospěšnost nepasečného způsobu péče o les," uvedla mluvčí. Deklaraci o spolupráci na založení a využívání demonstračních ploch Lesy ČR uzavřely v srpnu s Pro Silvou Bohemicou, pobočným spolkem České lesnické společnosti.

Při nepasečném hospodaření se výběrově těží jednotlivé stromy. Oproti pasečnému až holosečného způsobu tak nevznikají paseky a holoseče, takže hospodáři volí přírodě bližší proces obnovy i pěstování lesa. "Na 25 demonstračních objektech se ukáže, jestli nepasečné hospodaření skutečně zlepší zdravotní stav i stabilitu lesních porostů, jak lesníci předpokládají," uvedla Jouklová. Sdružení Pro Silva Bohemica zpracovalo metodiku projektu a každých pět let výsledky vyhodnotí. Lesy ČR podle Jouklové již na řadě ploch nepasečně hospodaří, ale nemají k dispozici léty ověřená a prokazatelná data.

K vyčlenění ploch Lesy ČR přistoupily v době nynějšího velkého sucha. "Ověříme i rozdíly mezi lesy s ohledem na jejich schopnost zadržet vodu a zachovat vitalitu stromů," uvedl ředitel lesního a vodního hospodářství LČR Tomáš Pospíšil. Demonstrační plochy bude podnik využívat pro vzdělávání svých zaměstnanců, dalších lesníků a studentů lesnických škol.

O změnách hospodaření v českých lesích se nyní diskutuje především v souvislosti s rozsáhlou kůrovcovou kalamitou smrkových porostů. Ministerstvo zemědělství dokončuje vyhlášku, podle níž by lesníci mohli využívat při obnově lesního majetku více dřevin. V lesích by se tak měly více objevovat břízy, osiky a topoly. Některé ekologické organizace ale kritizovaly, že se podle vyhlášky bude moci nadále sázet hlavně smrk.

Správci Národního parku Šumava nedávno uvedli, že kůrovcovou kalamitou poničený les se dokáže bez zásahu člověka sám obnovit. Ukázal to průzkum šumavského národního parku, který začal před 10 lety. Na tamních bezzásahových plochách nyní roste v průměru přirozeně obnovených 6352 mladých stromků. Jde o místa, kde člověk obnovu lesa nijak neovlivňuje. Pracovníci šumavského národního parku sledují 1111 lokalit, každá má půdorys kruhu o velikosti 500 metrů čtverečních.