Myslivci na Příbramsku se kvůli suchu zimy nebojí (Příbramský deník)

Příbramsko – Suché počasí se podepisuje negativně na mnoha odvětvích, a to především v zemědělství a oborech s ním spojených.
Zemědělci i chovatelé koní řeší zvyšující se ceny sena, kterého bude v příštích měsících kvůli suchu a absenci druhého sečení trávy nedostatek. Naproti tomu myslivci, kteří rovněž musí řešit otázku krmení zvěře, jsou na tom o poznání lépe.
Myslivecké spolky jsou na zimu, jak se zdá, dobře připravené. Například v honitbě milínských myslivců se nachází především zajíci a srnčí a pernatá zvěř.
„Kaštany a žaludy vykupujeme, ale seno si zajišťuje každý člen sdružení sám. Hospodář pak kontroluje, jak kdo krmí,“ vysvětlil člen mysliveckého sdružení a starosta Milína Pavel Nekl. Podle něj ani s vodou v letošním suchém létě v revíru až takový problém nemají. „Voda v potocích je, takže zvěř vodu má. Parné léto se spíš projevuje na její aktivitě, kdy zvěř spíš vyhledává stín a klid,“ dodává.
Obdobně reagoval i Vladimír Pruner od příbramských myslivců. I tam mají myslivci dostatek krmení, a to včetně sena. „Problém je trochu s vodou, protože v naší honitbě nejsou potoky, tak po revíru rozvážíme zvěři vodu,“ konstatoval.
Problémy nehlásí ani myslivci na Sedlčansku. Například v Petrovicích jsou na zimu připraveni dobře.
„Kvůli horku sice kaštany a žaludy padají dřív, ale je jich dost, stejně jako ovoce. Myslím si, že nouze nebude. Vysychají ale vodní toky, takže se k vodě stahuje zvěř, především černá zvěř,“ uvedl hospodář petrovických myslivců Jan Doubrava.

Všichni oslovení myslivci se shodli na tom, že za celé léto nezaznamenali žádný větší úhyn zvěře kvůli parným dnům. Naopak roste úhyn zvěře při dopravních nehodách.
„Zřejmě je to tím, že vyhledávají trávu pod stromy ve škarpách,“ konstatoval Jan Doubrava. To ostatně potvrzují i policejní statistiky. Od začátku roku se stalo na příbramských silnicích přes dvě stě nehod se zvířaty, nejčastěji šlo o srážky se srnčí zvěří.
Vedro a sucho sice nezpůsobilo úhyn zvěře, avšak projevuje se na samotném stavu lesních porostů. Vláhový deficit nepříznivě ovlivňuje vitalitu stromů, lesní porosty jsou následně náchylnější k chřadnutí nebo se hůře brání škůdcům. „Nicméně v současnosti v Brdech nikde neregistrujeme kalamitní stav kvůli lýkožroutovi či dalším škůdcům, ani závažné ohrožení zdravotního stavu lesa. Sucho se nejvíce začíná projevovat při obnově porostů větším úhynem sazenic, kdy část výsadby budeme muset na podzim obnovovat,“ podotkl ředitel divize Vojenských lesů a statků (VLS) Hořovice Petr Švadlena.

NEJVĚTŠÍ RIZIKO: LIDÉ

Velké riziko v souvislosti se suchem lesníci vnímají bohužel z řad návštěvníků Brd. „Za poslední roky byly desítky mimořádných událostí v důsledku rozdělávání ohňů v lese. Apeloval bych v této souvislosti na všechny návštěvníky Brd, aby se rozdělávání ohňů vyvarovali, protože situace je krajně nebezpečná,“ připomněl Švadlena.
VLS Hořovice proto na ochranu lesa podnikly celou řadu aktuálních ochranných opatření, kdy šlo především o preventivní kroky proti dřevokaznému hmyzu.
Dlouhodobá opatření, mezi která také patří změna dřevinné skladby, jsou v běhu již několik let. „Daří se nám zvyšovat podíl melioračních a zpevňujících dřevin. Stejně tak je úspěšně postupně realizován program pro zvýšení retenční schopnosti krajiny, ve kterém budujeme drobná vodní díla a retenční nádrže. Většina opatření je financována z hospodářského výsledku státního podniku, u programu na zadržování vody v krajině se nám daří využívat spolufinancování z evropských strukturálních fondů,“ doplnil ředitel.

***

Jak se vyhnout střetu se zvěří

V souvislosti se zvyšujícím se počtem nehod se zvěří policisté radí: Řidiči by se měli během jízdy plně věnovat řízení a neustále být obezřetní. Nejlepším preventivním opatřením je nízká rychlost jízdy, protože tím vzniká prostor pro včasnou reakci. Pokud motorista spatří zvěř včas, mě by sešlápnout brzdový pedál a použít výstražné zvukové znamení. Pokud je noc, je třeba zeslabit světla. Zvířata bývají silný světlem oslňována a zůstávají stát. Řidič musí počítat s tím, že se zvířata pohybují ve skupinách. Zahlédne-li jedno zvíře, budou v blízkosti pravděpodobně i další. Jestliže nejde srážce nijak zabránit, je nutné intenzivně brzdit a neuhýbat. Úhybný manévr je mnohem víc nebezpečný, protože hrozí přejetí do protisměru a čelní náraz do protijedoucího automobilu nebo náraz do stromu u silnice.

Radek Ctibor, Šárka Spáčilová