Ochrana rysů má smysl, zachráněná rysice Jane se vrátila do volné přírody (mzp.gov.cz)

11. červen vyhlásilo jedenáct organizací zapojených do evropského projektu 3Lynx Mezinárodním dnem rysů. Záměrem je upozornit na význam ochrany rysa ostrovida a přiblížit veřejnosti život této vzácné a většinou skrytě žijící plaché šelmy. Letošní Mezinárodní den má také jedinečný symbol – návrat rysí samice Jane do volné přírody. Jedná se o historicky první případ v České republice, kdy se podařilo zachránit osiřelé rysí kotě, úspěšně jej rehabilitovat bez přivyknutí na člověka a vrátit do přírody.

Opuštěné rysí mládě bylo nalezeno na podzim roku 2025 v Národním parku Šumava. Nový domov našlo v izolovaném výběhu, kde probíhala jeho rehabilitace s důrazem na minimální kontakt s člověkem. Díky tomu si zachovalo přirozenou plachost i lovecké instinkty, nezbytné pro jeho přežití v přírodě. Po této přípravě byla mladá samice vypuštěna do oblasti CHKO Brdy. Ochránci ji vybavili telemetrickým obojkem, který jim umožňuje sledovat její pohyb. 

Vypuštění rysice do volné přírody má i širší význam – do Brd opakovaně migrují rysí samci ze Šumavy, dosud zde však nedocházelo k rozmnožování kvůli absenci samic. Pokud se zde Jane usadí a najde partnera, může sehrát důležitou roli při zahájení reprodukce rysů v této oblasti. Na akci spolupracovaly AP Lesnická, Správa NP Šumava, Správa NP Bavorský les a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Vypuštění rysí slečny zachytili na tomto videu.

Proč je ochrana rysa důležitá?

Rys ostrovid je největší kočkovitou šelmou nejen v České republice, ale i ve střední Evropě. Patří mezi přísně chráněné a ohrožené druhy. Česko‑bavorsko‑rakouská populace, která obývá území od Šumavy přes Český les až po Brdy a část Vysočiny, je kvůli nízké početnosti a izolovanosti považována za vysoce ohroženou. Vedle ní se na východě našeho území vyskytuje ještě populace karpatská. Jejich potřebné propojení komplikuje fragmentace krajiny, zejména dopravní infrastrukturou, která omezuje migraci a přispívá k izolaci populací.

Rys je přirozenou součástí české přírody, přesto zůstává pro většinu lidí téměř neviditelný. V oblasti Šumavy, Pošumaví, Novohradských hor a dalších navazujících území se znovu vyskytuje zhruba posledních 30 let. Je aktivní především za soumraku a v noci, i proto ho lidé spatří jen výjimečně. Dospělý jedinec váží přibližně 15 až 25 kilogramů a dosahuje výšky 50 až 70 centimetrů. Typickými znaky jsou krátký ocas, štětičky na uších, dlouhé nohy a skvrnitá srst, přičemž uspořádání skvrn je u každého zvířete jedinečné. Navzdory své velikosti není rys pro člověka nebezpečný. Jde o plaché zvíře, které se kontaktu vyhýbá a při setkání obvykle ustupuje.

V minulosti byl rys ve většině Evropy běžný, postupně však z krajiny téměř vymizel v důsledku pronásledování, změn krajiny a jejího intenzivního využívání člověkem. Dnes čelí několika zásadním hrozbám. Mezi nejzávažnější patří nelegální zabíjení, které je v praxi obtížně prokazatelné, ale podle dostupných poznatků představuje významný faktor úbytku jedinců. Dalším problémem je ztráta biotopu a už zmíněná fragmentace krajiny způsobená výstavbou silnic, dálnic a další infrastruktury, která omezuje migraci šelem. 

Z ekologického hlediska je však rys důležitou součástí přírodních ekosystémů. Jeho přítomnost je znakem zachovalé krajiny a stabilního prostředí.

Ochrana rysa ostrovida je dlouhodobý proces, který přesahuje hranice jednotlivých států. Mezinárodní projekt 3Lynx, financovaný z programu Interreg Central Europe, se proto zaměřil na koordinované sledování populací, sdílení dat, přípravu společných strategií a spolupráci s klíčovými skupinami, jako jsou lesníci, myslivci nebo vlastníci pozemků v regionu. Aktuálně, i s využitím poznatků předchozích mezinárodních projektů, jsou dokončovány nové aktivní nástroje ochrany druhů na národní úrovni, například Program péče o rysa ostrovida. Ten má za cíl snížit konflikty mezi ochranou rysa a hospodářskými zájmy člověka zejména prostřednictvím prevence škod, jejich kompenzací, ale také osvětových aktivit. Monitoring rysa využívá moderní metody, jako jsou fotopasti, genetické analýzy a terénní sběr dat.

Mezinárodní den rysů každoročně připomíná, že ochrana této šelmy je stále aktuální. Příběh rysice Jane, pojmenované na počest slavné primatoložky Jane Goodallové, ukazuje konkrétní výsledek této snahy – úspěšnou záchranu a návrat jedince do volné přírody. Zároveň však upozorňuje, že budoucnost rysa ostrovida závisí na dlouhodobé ochraně, spolupráci odborníků i přijetí tohoto druhu veřejností.

TZ MŽP