Správa národního parku Č. Švýcarsku ukončila dohled nad požářištěm u Chřibské (ČTK)

Správa národního parku České Švýcarsko po dohodě s hasičským záchranným sborem ukončila dohled nad požářištěm mezi Jetřichovicemi a Chřibskou. Dvoutýdenní lhůta skončila dnes, správa se s hasiči domluvila na ukončení opatření ve středu. Ke zkrácení doby dohledu vedlo deštivé počasí i fakt, že se na požářišti nevyskytovala skrytá ohniska. ČTK o tom dnes informoval mluvčí správy Tomáš Salov. Policie požár, který vypukl 2. května, prověřuje jako trestný čin obecné ohrožení z nedbalosti. ČTK to řekla mluvčí policie Eliška Kubíčková.

Požářiště má plochu okolo 100 hektarů. Nehořela celá plocha, plameny zasáhly několik míst, která dohromady mají přes 40 hektarů lesa, uvedl Salov. V roce 2022, kdy v Českém Švýcarsku vypukl největší lesní požár v historii ČR, hořelo na ploše o velikosti přes 1000 hektarů.

Na území mezi Rynarticemi a Dolní Chřibskou se při zásahu do 7. května vystřídalo 2581 hasičů s 356 kusy techniky. Vrtulníky shodily na plochu téměř tři miliony litrů vody. Kvůli rychlému šíření v extrémně náročnému terénu byl už během prvních hodin vyhlášen zvláštní stupeň požárního poplachu.

„Vlastní plocha požářiště stále není přístupná veřejnosti,“ uvedl Salov. Zejména takzvaná Jahodová cesta je po zásahu poškozená. Správa ji bude muset opravit, hlavně aby mohla sloužit pro potřeby záchranných složek. Bude nutné odtěžit některé stromy. Terén, kde hořelo, je hodně členitý, kontrolovat se tak budou skály či svahy. Zatím to vypadá, že správa bude čerpat na opravy peníze ze svého rezervního fondu. Bude to zhruba 11 milionů korun. Škoda milion korun vznikla na výsadbách a ochranách výsadeb, další škodu požár napáchal na lesních porostech.

Policie pokračuje ve vyšetřování požáru. „Kriminalisté dosud v rámci prověřování vyslechli několik desítek osob,“ řekla Kubíčková. Policisté dosud nikoho nezadrželi ani neobvinili. „Příčiny vzniku požáru jsou i nadále předmětem prověřování,“ doplnila mluvčí.

Zásah od začátku komplikoval extrémně náročný terén s hlubokými roklemi, skalními stěnami a velkým množstvím suchého hořlavého materiálu. Hasiči proto kombinovali téměř neustálé letecké hašení s rozsáhlým nasazením pozemních sil, budováním dlouhých hadicových vedení a využitím speciální techniky pro pohyb v terénu, včetně čtyřkolek a pásových prostředků. Velkou roli hrály drony s termovizí a stacionární dohledové systémy, které pomáhaly vyhledávat skrytá ohniska i během nočních hodin. V jednu chvíli bylo ve vzduchu současně osm vrtulníků.

ČTK