Pražská zoo přepraví do Kazachstánu dalších osm koní Převalského (ČTK)

Pražská zoo vybrala osm koní Převalského, které v neděli 31. května přepraví do Kazachstánu. Pokračuje tak v projektu návratu tohoto ohroženého druhu do volné přírody. Do oblasti Zlatá step zamíří armádním letounem CASA nejprve čtyři koně z Prahy a poté další čtyři z berlínské zoo. ČTK o tom včera informoval mluvčí pražské zoo Filip Mašek. Cílem projektu je obnovit populaci divokých koní ve volné přírodě.

Trojská zoo chová koně Převalského od roku 1932 a od roku 1959 vede mezinárodní plemennou knihu. První letecké transporty koní určených k vypuštění začala zahrada organizovat v roce 2011 a mířily do oblasti západního Mongolska, kam jich uskutečnila celkem devět.

V Kazachstánu ve Zlaté stepi nyní žije 14 koní Převalského, které tam Zoo Praha přepravila při dvou předchozích transportech v letech 2024 a 2025. Do stejné oblasti Altyn Dala letos zamíří čtyři hřebci a čtyři klisny. Letadlo odstartuje 31. května nejprve z Prahy, odkud přepraví čtveřici koní z chovu pražské zoo, následně se vrátí do Berlína pro další zvířata připravená v tamním Tierpark Berlín.

„Návrat divokých koní, o jehož zrod se před patnácti lety zasadil můj předchůdce Miroslav Bobek, je vlajkovou lodí záchranných projektů Zoo Praha. V této světově proslulé a uznávané iniciativě budeme pokračovat do té doby, než bude ve volné přírodě středního Kazachstánu základ pro životaschopnou populaci tohoto stále ještě ohroženého druhu,“ uvedla ředitelka zahrady Lenka Poliaková.

Podle dřívějších informací chce pražská zoo do oblasti stepí Altyn Dala postupně převézt zhruba 40 koní Převalského. „Aby byla tamní populace geneticky variabilní, je nutné na místo dopravit dostatečný počet koní Převalského pocházejících z chovů napříč celou Evropou,“ dodal Mašek.

Výběr koní Převalského pro transport se řídí údaji z mezinárodní plemenné knihy, která sleduje jejich původ a míru příbuznosti. Cílem je vybrat jedince s co nejnižší genetickou příbuzností, aby bylo možné vytvořit stabilní a životaschopná chovná stáda. Důležitým kritériem je také věk zvířat, mladší jedinci se například lépe adaptují na změnu prostředí. Zoo zároveň zohledňuje jejich zdravotní stav a celkovou kondici, stejně jako povahové vlastnosti a schopnost zvládat transport či manipulaci.

Po transportu pracovníci zoo vypustí koně do takzvaných aklimatizačních ohrad, a to hřebce a klisny zvlášť. Do volné přírody je pak vypustí zhruba po roce.

Kůň Převalského z přírody vymizel koncem 60. let minulého století, v lidské péči ale byla stabilně rostoucí populace, která umožnila reintrodukci druhu nejprve do Číny a pak do Mongolska. V pražské zoo a v její chovné a aklimatizační stanici v Dolním Dobřejově se narodilo přes 260 hříbat. Celkem je v evropském chovném programu podle dřívějších informací asi 830 koní Převalského, další jsou mimo tyto programy.

ČTK