Silničáři v Pardubickém kraji hledají řešení, jak zabránit střetům aut se zvěří (ČTK)

Silničáři v Pardubickém kraji hledají nové způsoby, jak zabránit střetu automobilů se zvěří. V Česku uhynou kvůli srážkám stovky tisíc zvířat. Opatření na komunikacích druhé a třetí třídy by mohla úmrtnost zvěře snížit. Silnice také přetínají migrační trasy, což ilustruje loňský případ losa Emila, který kvůli silniční síti nedokázal najít vhodné teritorium. Vyplývá to z příspěvků účastníků z konference, která se dnes konala v Pardubicích.

„Zvažujeme různá opatření, která nabízejí dodavatelé a firmy, a s kolegy nyní diskutujeme, zda praxe ukazuje, že jsou tato opatření účinná, nebo ne. Pokud účinná nejsou, je zbytečné tímto směrem vynakládat úsilí,“ řekl ředitel Správy a údržby Pardubického kraje Zdeněk Vašák.

Firmy nabízejí hlavně akustické a světelné plašiče nebo pachové ohradníky. Podle odborníků ale mají sporné výsledky. „Pokud nějaký efekt existuje, bývá krátkodobý a snižuje mortalitu zhruba o 20 až 40 procent. Zvířata si navíc na trvalé podněty rychle zvykají,“ řekl ředitel pracoviště Vysočina Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Václav Hlaváč.

Hlavně dálnice a hlavní silnice tvoří bariéry, které jsou pro zvířata často nepřekonatelné. Populace od sebe zůstávají oddělené. Příkladem je los evropský. V 90. letech na české území přicházely desítky losů ročně, dnes to jsou jednotlivci. „Tato zvířata jsou v podstatě odsouzena k bloudění, což dobře ilustruje loňský případ losa Emila. Podobně dopadají i další jedinci, protože migrační trasy jsou přerušené jak na polské straně, tak u nás, například dálnicí D1,“ řekl Hlaváč.

Dálnice by proto měly být v místech, kde zvěř migruje, oplocené a zároveň poskytovat dostatek mimoúrovňových přechodů pro zvěř, tedy pomocí ekoduktů nebo podchodů. „U nových dálnic se tato opatření již standardně uplatňují. Problémem zůstávají starší dálnice, například D1 budovaná v 70. letech, kde tyto prvky chyběly. I když se dnes v rámci modernizace doplňují nové ekodukty, stále to není dostatečné,“ řekl Hlaváč.

Situace je podle něj složitější u silnic nižších tříd. Tam nelze plošně instalovat oplocení ani mimoúrovňové přechody. Velmi důležitou roli hrají mosty a propustky, zejména nad vodními toky, protože zvířata je často využívají jako migrační koridory. Pokud jsou tyto stavby nevhodně řešené, zvířata jimi neprojdou a musí vstupovat na vozovku, což výrazně zvyšuje riziko střetů.

„Každý projekt je projednáván s orgány ochrany přírody, které tyto požadavky kontrolují a musí být zohledněny. V podstatě u nás není možné realizovat novou stavbu mostu, která by tyto podmínky nesplňovala,“ řekl Vašák.

Silničáři hodně mohou udělat i správnou údržbou zeleně u silnic. Vysoká vegetace u krajnice brání ve výhledu zvěři i řidičům. Podle Hlaváče na silnicích ročně uhyne půl milionu zajíců, 50 000 až 60 000 srnek nebo 300 až 500 vyder. Vydry se snadno nerozmnožují a roční úhyn při srážce s autem znamená úbytek deset procent populace.

ČTK