Co patří do krmelce? (Prima)

Eva Hecko Perkausová, moderátorka
Mrazivé počasí a sněhová pokrývka ztěžují lesní zvěři přístup k potravě. Myslivci proto vyrážejí do akce a doplňují krmelce.

Petr Suchoň, moderátor
Zároveň ale apelují na veřejnost, aby zvěř nepřikrmovala a do lesa nenosila třeba zbytky vánočního cukroví, pečivo nebo ovoce, které může zvířatům smrtelně ublížit.

Zuzana Kábelová, redaktorka
Myslivec Adam Bláha do lesa vyráží pravidelně, aby doplnil krmelce vhodným krmivem ve svém revíru, a zvěři tak pomohl přečkat zimu. Právě zimní měsíce jsou pro něj obdobím tzv. nouze, tedy dobou, kdy se zvěř ke své přirozené potravě dostává jen velmi obtížně.

Adam Bláha, myslivec, lesník, adjunkt Lesy ČZU
Je to jiné v polích a na horách, takže v nějaké polní krajině zemědělské, tak už doopravdy začínáme na začátku srpna, na začátku září, tam, kde jsou lesní porosty, lesní komplexy, tak tam můžeme začínat trochu později.

Zuzana Kábelová, redaktorka
Jsme u krmelce. Právě sem myslivci během zimy navážejí potravu pro zvěř. Lidé sem ale často nosí zbytky z domácností včetně vánočního cukroví. A právě to může zvěři způsobit vážné následky.

Adam Bláha, myslivec, lesník, adjunkt Lesy ČZU
Do krmelce určitě patří kvalitní seno nebo letnina, kterou připravujeme vlastně už během června, dále tam také patří to, co můžeme najít v přírodě, takže třeba srnčí zvěři velmi chutnají nasolené jeřabiny.

Zuzana Kábelová, redaktorka
Navíc v zimní přírodě musí zvěř vynakládat více energie než ostatní měsíce v roce. Chybí jí vitaminy a minerály. I ty je potřeba pravidelně doplňovat.

Adam Bláha, myslivec, lesník, adjunkt Lesy ČZU
Zvěř potřebuje minerální látky stejně jako my lidé, u zvěře to je hlavně u samců pro parožení a u samic, kdy vlastně už teď pomaličku začíná vývoj plodu, tak potřebuje minerální látky.

Zuzana Kábelová, redaktorka
Zatímco myslivci krmí důsledně a systematicky, pomoc veřejnosti bývá mnohdy nebezpečná. A zvěři nadělá víc škody než užitku.

Adam Bláha, myslivec, lesník, adjunkt Lesy ČZU
Do krmelce určitě nepatří jakékoliv pečivo sladké, slané, cokoliv, určitě do toho nepatří plesnivé pečivo. Tady se můžete podívat na to, jak to vypadá. Je to vlastně plné mykotoxinů a tomu trávicímu systému těch přežvýkavců to doopravdy nedělá dobře. Mají potom vlastně problémy, průjem, a můžou na to dokonce poté i zemřít.

Zuzana Kábelová, redaktorka
Vyvarovat by se lidé měli i zeleniny a ovoce. Třeba mrkve nebo jablek. Správnou pomocí tak nejsou zbytky z kuchyně, ale krmivo, které zvěř zná z přírody. Seno, kaštany, žaludy nebo oves. A zapomínat by se nemělo ani na vodu. Myslivci proto apelují na veřejnost, aby zvěř nepřikrmovala na vlastní pěst. Ideální pomoc je ve spolupráci s myslivci či místním mysliveckým sdružením. Zuzana Kábelová, CNN Prima News.

Reportáž najdete zde (čas 34:57)