V Krkonoších letos zaznamenali tři desítky útoků vlků na hospodářská zvířata (ČRo Radiožurnál)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Vladimír Kroc, moderátor
V Krkonoších letos zaznamenali tři desítky útoků vlků na hospodářská zvířata. Na začátku podzimu, to je stejný počet jako za celý loňský rok. O škodách způsobených těmito šelmami se farmáři dozvídají pomocí aplikace. Podle Správy Krkonošského národního parku všechny škody souvisejí s nekvalitním zabezpečením pastvin. Trvalý výskyt vlků se v Královéhradeckém kraji potvrzuje několik let v řadě, téměř v celém česko-polském pohraničí, tedy na Broumovsku a v Orlických horách. V České republice v posledních letech vlků přibývá, vyskytují se především v pohraničí s Německem, Polskem a Slovenskem. Evropský parlament letos ochranu vlků zmírnil z přísně chráněného na chráněný druh. U telefonu je mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný, dobrý den.
Radek Drahný, mluvčí, Správa Krkonošského národního parku
Dobré poledne vám i všem posluchačům.
Vladimír Kroc, moderátor
Podle vašich slov Vlk v Krkonoších opět našel svůj domov. Co to znamená, že těch současných asi 10 vlků, kteří žijí na dvou až třech teritoriích, se bude dál rozmnožovat, budou vlci přibývat?
Radek Drahný, mluvčí, Správa Krkonošského národního parku
No, znamená to přesně, co ta věta říká. Vlk v Krkonoších byl doma po staletí, naši předkové ho v polovině osmnáctého století vyhubili, z Krkonoš prakticky vymizel a teď nastala doba, kdy se z okolních regionů, kde se mu daří a rozmnožuje, se dostal i do Krkonoš. Popravdě řečeno, chápeme tu situaci, Krkonoše jsou národním parkem, máme tady ale samozřejmě naše partnery, naše hospodáře, kteří tady pasou. Ostatně i v našem zájmu tímto způsobem pastvou, třeba ovcí nebo skotu, obhospodařují květnaté horské louky, což je vlastně v zájmu ochrany přírody. Na druhou stranu je třeba říci, že kde už jinde by vlastně vlk měl mít klidný prostor pro svůj život než na území Národního parku. Takže máme tady vlastně jakousi misku vah, kde máme ochranu přírody, máme tady hospodáře a vy, jak jste v úvodu správně řekli, máme nějakých 30 případů v letošním roce škod na hospodářských zvířatech, ale ono to číslo vypadá vlastně řečeno, velké, ale je třeba si uvědomit, že ten vlk, jak jste zmínili, v Krkonoších, je v, řekněme, desítce jedinců a zdaleka se celý rok neživí pouze hospodářskými zvířaty.
Vladimír Kroc, moderátor
No, já se chci doptat, jestli dovolíte?
Radek Drahný, mluvčí, Správa Krkonošského národního parku
Ano, promiňte.
Vladimír Kroc, moderátor
Protože hospodářská zvířata podle vašich dřívějších slov jsou jenom mizivým zlomkem na vlčím jídelníčku, ale jak jste řekl, ono to nevypadá těch 30 útoků za devět měsíců málo?
Radek Drahný, mluvčí, Správa Krkonošského národního parku
No, není to málo, ale opravdu si uvědomme, že vlastně vlk nežije pouze na hospodářských zvířatech, musí logicky jíst něco jiného. A studie to říkají jednoznačně, hospodářská zvířata on vyhledává z nějakých třech, čtyřech procent podle toho, jaká studie o tom hovoří.
Vladimír Kroc, moderátor
A v čem je dobrá ta v úvodu zmíněná aplikace, ze které se chovatelé dozvědí o škodách způsobených těmito šelmami, k čemu jim to pomůže?
Radek Drahný, mluvčí, Správa Krkonošského národního parku
No, jak jsem říkal, hospodáři, farmáři zdejší jsou naši vzácní partneři, jsou to naši sousedé a my se s nimi snažíme situaci kolem vlka řešit, protože přirozeně vnímáme jistou nervozitu, která přítomnosti vlka v území panuje, a proto nejenom tato aplikace, ale i různá školení, setkání hospodářů, výměna zkušeností. Pomoci jim se získáním dotací na kvalitnější zabezpečení, oplocení, pořízení pasteveckých psů, to jsou aktivity, které správa Národního parku, respektive moji kolegové ve vztahu k hospodářům v Krkonoších dělají tak, abychom vlastně udělali všechny kroky k tomu, aby ta nervozita byla co nejmenší.
Vladimír Kroc, moderátor
Máme poslední minutu. Může se teoreticky stát, že by se vlci na území Národního parku v budoucnu přemnožili?
Radek Drahný, mluvčí, Správa Krkonošského národního parku
Dost pravděpodobně asi ne, protože vlk v momentě, kdy de facto obsadí teritorium a jejich tam už moc, tak potom expanduje do dalších území. To je vlastně situace, proč se objevil v Krkonoších.
Vladimír Kroc, moderátor
Hospodářská zvířata jsou podle vás mezi zlomkem na větším jídelníčku, to jsme říkali, ale co lidé podle monitorovacích fotopastí návštěvníci někdy nevědomky narušují ta vlčí teritoria. Může být setkání s vlkem člověku nebezpečné?
Radek Drahný, mluvčí, Správa Krkonošského národního parku
To si troufnu tvrdit, že prakticky můžeme vyloučit. Samozřejmě v tom nám špatnou práci udělala pohádka o Červené Karkulce, lidé se vlků bojí. Na druhou stranu vlk je velmi plaché zvíře a člověk v okamžiku, kdy dá najevo, že je člověkem, že pro toho vlka vlastně nemůže být potravou, to znamená, že nebude před ním utíkat, nebude ho úmyslně krmit, dávat mu, nechávat někde nějaké zbytky jídla, tak člověk prakticky není, vlk by člověka v tomto případě samozřejmě neměl ohrožovat.
Vladimír Kroc, moderátor
Dnešním hostem byl mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný. Děkuju za rozhovor, na shledanou.
Radek Drahný, mluvčí, Správa Krkonošského národního parku
Díky za zavolání, na shledanou.
Rozhovor najdete zde (čas 13:54)