Pracovníci záchranné stanice Pavlov vypustili do přírody orla s vysílačkou (ČTK)

Pracovníci záchranné stanice Pavlov včera v Nadějově na Jihlavsku vypustili do přírody mládě orla mořského s telemetrickou vysílačkou. Ve stanici byl od června, protože vypadl z hnízda. Ornitologové budou prostřednictvím vysílačky sledovat pohyb orla. ČTK to řekl Zbyšek Karafiát ze záchranné stanice Pavlov.

Dodal, že před lety vypustili orla s telemetrickou vysílačkou u Horní Cerekve. „A nyní se pohybuje nad územím Polska. Orli míří do míst, kde je dostatek rybníků, které jim poskytují nejvíc potravy,“ uvedl Karafiát. Orel mořský patří mezi nejvzácnější druhy dravců hnízdící v Česku. Jde také o jeden z druhů nejcitlivějších na vyrušování.

Karafiát uvedl, že je běžné, když životní teritorium orla mořského se rozkládá na ploše až 100 kilometrů čtverečních. „V České republice žije přibližně 150 párů orla mořského. Na Vysočině registrujeme 16 párů,“ uvedl. Populace dravce, jehož rozpětí křídel může dosáhnout až 250 centimetrů, se v Česku relativně stabilizovala. Ale nedá se hovořit o tom, že jsou orlové rovnoměrně rozmístěni pro celé republice. „Například ve Zlínském kraji jich je málo. Na druhou stranu zase v okolí třeboňských rybníků jich žije velké množství,“ řekl Karafiát.

Pět let podle něj trvá, než mládě vyspěje a může se rozmnožovat. V zajetí se orlové dožívají až 50 let, ve volném přírodě však umírají dříve. Každé mládě si po opuštění hnízda hledá vlastní teritorium a nezůstává v místě, kde se vylíhlo.

V České republice se stává, že se orel otráví karbofuranem, který do přírody dávají lidé úmyslně jako návnadu v podobě granulí, vnitřností nebo masa. Jde přitom o vysoce toxický nervový jed, který způsobuje ochrnutí dýchacího svalstva a smrt udušením. Každoročně se jím otráví stovky zvířat, zejména dravců, vyder a kun. Například v červnu v chráněné krajinné oblasti Železné hory uhynul jediný pár orla mořského, který tam pobýval a vyvedl mládě.

ČTK