AFP: Ve vedrech trpí i volně žijící zvířata, jsou dehydrovaná a zmatená (ČTK)

Netopýři pijící z injekčních stříkaček, malí dravci vypadlí z hnízd... Ve středisku péče o zvířata v regionu Gironde se kvůli vlně veder dostal do péče o něco vyšší počet zvířat, než je obvyklé, což podle místních ošetřovatelů dokazuje, jak volně žijící zvířata v horku trpí, napsala agentura AFP.

Mike Le Calvez, sedmadvacetiletý ošetřovatel zvířat, pečlivě krmí rehydratačním roztokem malou netopýří samičku zabalenou v tenké dečce. „Dostala se k nám nedávno, je celá vyhublá a zatím nedokáže sama jíst,“ řekl zaměstnanec akvitánského střediska Ligy pro ochranu ptáků (LPO) v Audenge v povodí Arcachonu.

Tito hmyzožravci jsou obzvláště citliví na horké počasí. Když vypukne sucho, klesne množství jejich potravy. Navíc netopýři regulují tělesnou teplotu máváním křídly, aby se ochladili proudem vzduchu. To ale nemohou dělat příliš dlouho, jinak zemřou vyčerpáním.

Ve středisku, které tvoří rozlehlá budova s klecemi, voliérami a ošetřovnou, se asi tucet zaměstnanců stará o několik stovek volně žijících zvířat: ptáků, savců, plazů a obojživelníků.

„Pokud jsou hodně dehydrovaní, mají problémy. Zejména savcům musíme dávat pořádnou dávku vody,“ zdůrazňuje Mike, který se v laboratorním plášti koupe v potu. „Trpím,“ potvrzuje s úsměvem, a příliš mu neulevuje ani několik ventilátorů, které do střediska donesli dárci.

Střediskem každý rok projde více než 5000 zvířat, ale dosavadní počty naznačují, že letos jich bude více, řekla AFP manažerka střediska Cassandra L'Hôteová. „Horko znamená, že u nás skončí víc zvířat, protože je pro ně čím dál tím těžší najít si v přírodě dostatek potravy a vody,“ dodala.

„Zvířata se k nám dostávají vyhublá, lapají po dechu, jsou v dost žalostném stavu. My se je tu snažíme rehydratovat s cílem vypustit je do volné přírody, až se zotaví,“ uvedla L'Hôteová a přitom hladila krunýř sladkovodní želvy bahenní, který ve středisku vyspravili umělou pryskyřicí.

Podle střediska se v horkém počasí prudce zvyšuje riziko úhynu zvířat, hrozí jim popáleniny, udušení a zničení biotopu. Jako první jsou postiženi živočichové, kteří žijí ve vodě. Rybám v příliš teplé vodě hrozí letargie a někdy i smrt; navíc zvýšení teploty vody vede ke snížení množství kyslíku ve vodním prostředí, nemluvě o poklesu hladiny řek a vysychání rybníků, což má dopad na obojživelníky a všechny živočichy, kteří z nich pijí.

Ptáci, kteří se nemohou potit, jsou také velmi závislí na počasí. Jejich tělo je tvořeno z přibližně 60 procent vodou, u některých mláďat až z 85 procent, což je poměr, který je nutné udržet, pokud má metabolismus těla správně fungovat.

Mnozí ptáci pociťují plnou sílu veder - například rorýs obecný, který hnízdí pod střechami vystavenými silnému slunečnímu záření. Anebo mladý orlík krátkoprstý, kterého lidé našli na zemi a dopravili do střediska v Audenge. „Vypadl z hnízda při jedné bouřce z vedra,“ řekla veterinářka Jara Lopezová.

Na začátku týdne do střediska přibyla vlaštovka, kterou přinesli dva důchodci. Našli ji na zemi ve stodole, kde teplota dosahovala až 50 stupňů Celsia. Středisko ve svých prostorách nainstalovalo nádržky, ve kterých se ptáci mohou ochlazovat.

Pětinu zvířat, která každoročně ve středisku v Audenge ošetří, tvoří ježci - další zvíře bez potních žláz, které se přehřívá, jakmile teploty překročí hranici 30 stupňů Celsia.

ČTK