Dokumentarista Lukáš Pich: Mám rád ten pocit před prvním záběrem (lideazeme.cz)

První kameru dostal ve třinácti letech. Dnes se živí dokumentováním divokých zvířat v Česku a svůj objektiv zaměřuje jak na mravence, tak na jeleny. Kromě tvorby dechberoucích záběrů se letos stal také porotcem prestižní fotografické soutěže Czech Nature Photo. Jakou roli v jeho hodnocení hraje etika? Proč nechce pracovat pro National Geographic? A existuje v Česku ještě divoká příroda?

Kde se vzal tvůj blízký vztah k přírodě?

Bydleli jsme s rodinou v domku pod lesem a přímo z koupelny jsme se dívali oknem na stráň, kam chodily srnky a létali ptáci. Když mi byly tři roky, rád jsem vodil dospělé na zahradu, aby se mnou pozorovali čmeláky. Dědeček byl myslivec, takže mě s sebou bral na posedy. U toho jsem se naučil poznávat větší zvířata a stopovat. Poháněl mě lovecký pud. Někam jdeš, schováš se v křoví a kousek od sebe pozoruješ srnky.

Celý rozhovor najdete zde