Po povodních není zvěř, lovci si ji musí přivézt sami

Podzimní hony se tak na mnoha místech republiky i ruší. Jinde myslivci nakupují zvěř z umělých odchovů, aby si v revíru mohli alespoň symbolicky zastřílet. Tak to třeba vypadá na jihu Moravy, kde myslivci, když už hony uspořádají, jdou spíše jen tak vycházkou do přírody. Flinty přitom zahálejí.
Čtyři sta bažantů koupili a týden před sobotním honem vypustili ve své honitbě myslivci z břeclavské části Charvátská Nová Ves. Nejen aby mohli vůbec něco ulovit, ale i pro oživení stavů zvěře.
"Neměli to pouštět už před týdnem, kdoví, kde už ti bažanti dneska jsou," posteskl si jeden z účastníků honu po několika hodinách bezvýsledného obcházení rajónu.
"Nepouštíme je jen proto, abychom je hned vystříleli, to bychom to mohli dělat tak, jak se to opravdu někde děje, že těsně před přicházejícími myslivci vypouští bažanty z klecí. Neděláme to jen pro pocit střelců, ale pro celou naši honitbu, aby tu bylo něco i za rok," řekl Jan Polák z pořádajícího sdružení.

Co nevypláchly povodně, to zmařilo studené jaro
Situace na jihu Moravy je podle něj špatná. Co nevypláchly povodně, to zmařilo mokré jaro. Chladno a nekončící mokro neumožnilo zvěři zahnízdit, a pokud už někde zvěř vyvedla mladé, ze stejných příčin mnoho mláďat uhynulo. "Lovíme bažantí kohouty, kachny, černou zvěř a samozřejmě škodnou, lišky. Bažantí slepice jsou tabu, zajíci taky. Je jich málo," dodal.
Citelný úbytek zvěře zaznamenali po letošních květnových povodních také myslivci v Troubkách na Přerovsku, kde rozlitá řeka Bečva zaplavila asi dvě třetiny katastru.
"Stav zajíců je nyní jen poloviční a také se srnčí zvěří je to špatné. Jejich lov proto na dva roky omezíme, v zimě je budeme více přikrmovat a léčit. Bažanty jsme si naštěstí odchovali až po záplavách. Teď jich máme kolem sedmi set," řekl Právu Čestmír Stavinoha z troubeckého mysliveckého sdružení Mezivodí. Vzhledem k charakteru posledních povodní se stačila podle něj část zvěře před vodou zachránit, na rozdíl od katastrofy, která postihla obec a široké okolí v roce 1997.

Návrat k normálu? Dva tři roky
Povodně postihly v polovině května i Karvinsko. "Je to velmi špatné od Bohumína až po Český Těšín, prakticky všude, kde byla velká voda. Bažantím slepicím vyplavila vajíčka, a co se vylíhlo, se ve vodě podchladilo. Některá sdružení ruší hony úplně, v některých je jen jeden dva, a to ani nejsou hony, ale spíše procházka krajinou," líčil Právu předseda okresního mysliveckého spolku v Karviné Václav Přeček s tím, že zcela zrušeny hony na bažanty a zajíce byly například v Dolní Lutyni.
Myslivecká sdružení na Karvinsku podle něj zvěř kvůli honům nedovážejí. "U nás některá sdružení, například v Havířově a Orlové, koupila jednodenní bažantí kuřata, aby se příští rok obnovil normovaný stav. Ta byla vychována pod kvočnami a krůtami a vypuštěna do honiteb. Na jaře půjdou do páření a je předpoklad, že příští rok budou nějaké mladé. Než se ale honitba znovu zazvěří tak, jak to bylo před záplavami, je otázkou dvou tří let," doplnil Přeček.
Přes ničivou sílu v lidských sídlech se na Liberecku srpnové záplavy podle myslivců na stavu zvěře příliš nepodepsaly. Ve zdejším kopcovitém terénu zvěř stačila před velkou vodou utéct. "Zasažena byla drobnější zvěř a ptactvo žijící v blízkosti koryta. Spárkatá zvěř před povodní utekla a zase se vrátila," řekl myslivec a výtvarník Jiří Kutifel z Hrádku nad Nisou.