Na žádném honu nesmí chybět trubač na lesní roh (Vyškovský deník)

Myslivecké sdružení v Orlovicích má štěstí na kvalitního trubače. Ivo Zaoral jim fanfáry nejenom hrává na nástroj zvaný lesnice, ale jako jeden z mála je dokonce dokáže i zazpívat. "Fanfáry jsou tradicí. Je to hezký a stále udržovaný zvyk. Zájemců, kteří se chtějí naučit na lesnici nebo na borlici, je stále více. Mezi myslivci je i řada trubačů samouků, kteří troubí, aby učinili tradici zadost, na kvalitě je to ale znát. Ne každý je totiž muzikant. Naštěstí pro mě to problém nebyl, protože jsem se kdysi učil na trubku," říká Zaoral. Každá fanfára má i text. "Snažím se ho vždycky zpívat. Ne každý si na zpěv troufne. Ale i bez zpěvu se hon obejde, jen když zazní fanfáry. Jen s nimi má lov tu pravou atmosféru," je přesvědčený Zaoral.
Každé setkání v honitbě zahajuje všeobecným uvítáním. "Vítáme vás, vítáme, inu upřímně a srdečně vítáme," zpívá jednu z fanfár od Antonína Dyka, z jehož sbírky loveckých signálů hodně čerpá. "Hospodář pak seznámí účastníky s pravidly bezpečnosti a se systémem, jakým bude lov probíhat. Každý sestává z jednotlivých lečí, a jejich začátek a konec je třeba také zatroubit. Když je kruhový hon na zajíce, ozvu se, jakmile se střelci přiblíží příliš k sobě, aby nedošlo k úrazu. Jakmile zazní lesnice, můžou honci střílet už jenom za sebe, nikoli do prostoru," vysvětluje trubač.
Nejoblíbenější bude nejspíš ohlášení přestávky. "Pijme pivo s bobkem, jezme bedrník, myslivec chce střílet, ale také pít," zpívá ukázku Zaoral. Bez troubení se neobejde ani zakončení lovu s fanfárou zvanou "Myslivosti zdar!"Vyvrcholením je pak Halali. To je pocta ulovené zvěři. Málokterý trubač ale ví, že každá lovná zvěř má vlastní znělku. Jiná je pro srnce, jelena, tetřeva, lišku...," dodává.
Bez zvuku lesního rohu a speciálního hlaholu si myslivci nedovedou představit ani pasování lovců nebo loučení při pohřbu. Zaoralovi dodnes vlhnou oči při vzpomínce, jak dojemné to bylo, když při pohřbu jeho otce hráli trubači.
Tak jako lásku k myslivosti zdědil po svém otci, tak doufal, že bude mít také pokračovatele. "Troubíval jsem s naším mladým dvojhlasně. Bohužel ho to přestalo bavit, ale doufám, že časem se k tomuještě vrátí," věří Zaoral.
Jako myslivec se brání myšlence, o které je z neznalosti přesvědčená většina laiků, tedy, že myslivost jsou hlavně hony. "Myslivost, to je hlavně péče o lesy a přikrmování zvěře. Hon je až na posledním místě," dodal orlovický myslivec.