Nejčastějšími pacienty AVESu jsou ptáci (Slánské listy)

AVES se stará o poraněná a handicapovaná zvířata, která po vyléčení vypouští zpět do volné přírody. Podle informací jednoho ze zakladatelů záchranné stanice - Petra Starého, který je dnes jejím vedoucím, ale rovněž předsedou občanského sdružení AVES, které tuto stanici provozuje - se každým rokem zvyšuje počet zachráněných a ošetřených zvířat. Před devíti lety, kdy stanice se svou činností začínala, měli zde za celý rok okolo sto padesáti živočichů, kdežto v roce 2009 toto číslo překročilo šest stovek.

INVAZE JEŽKŮ
Přestože nejčastějšími pacienty střediska jsou nejrůznější ptáci, konec roku byl ve znamení ježků. Přinášejí je do stanice lidé, kteří je našli v lese a mají obavy o jejich přežití zimy. Podle Petra Starého by ježeček, který se vejde do dlaně, krutou zimu pravděpodobně nevydržel a jara by se nemusel dočkat. Ježci se tak stávají podnájemníky u celé řady členů a příznivců záchranné stanice, kteří je ukládají na zimu do krabic s listím ve sklepích svých domovů, protože by se do prostor AVESu nevešli. Ostatně, není divu, jestliže počet bodlinatých tvorečků přesahuje stovku. Po jejich odblešení, odčervení a nakrmení blaženě usínají a na jaře se v pohodě vracejí do přírody, kde už se musí o sebe postarat sami.

LABUTÍ PÍSEŇ
Kromě starostí o ježky téměř pravidelně s příchodem zimy a prvních mrazivých dnů má hodně lidí obavy o labutě, které sedí na zamrzlém rybníku nebo vodní nádrži. Domnívají se, že tento velký nádherný bílý pták přimrzl k ledu a že mu hrozí smrt. Ve většině případů je to však omyl, protože labuť na ledě jen sedí. K ledu však přimrzají jen slabé nebo nemocné, které nestihnou z vody vylézt. Dříve labutě odlétávaly na jih, dnes tu vesměs zůstávají, protože se nemusí bát nedostatku potravy, jelikož krmení labutí i jiného vodního ptactva je téměř národním sportem při rodinných procházkách.

PTÁCI JEDNOZNAČNĚ VEDOU
Ze všech zvířat, která jsou ve stanici AVES přijata, je nejvíc zraněných ptáků. Jsou to poštolky, havrani a sovy, které jednoznačně vedou. Mezi nimi jsou někdy i vzácné druhy jako například výr velký. Zvláště dravce lidé nacházejí poblíž silnic, protože se při lovu myší srazili s jedoucím autem. Takový karambol bývá většinou pro ptáka smrtelný a pokud nezahyne na místě, může pro vnitřní zranění často zahynout teprve i po několika dnech. Zatímco zlomené křídlo bez velkých následků v AVESu vyléčí, pokud se pták popálí na elektrických drátech, bývá jeho stav často beznadějný. Příjemnější stránkou je ale skutečnost, že se do našeho regionu vrací i vzácní ptáci, kteří se dříve vlivem nepříznivého životního prostředí od nás vytratili. Jedná se například o čejku chocholatou nebo dudka chocholatého.

ŽELVÍ RYBNÍČEK
Mnozí lidé si například pořídí různá exotická zvířata, aniž by se přesněji informovali o tom, co takové zvíře potřebuje. Tak se stává, že malinká želvička za tři roky doroste do 25 centimetrů a lidé ji odloží v krabici k popelnicím nebo nám ji donesou. Proto v AVESu vybudovali speciální rybníček pro želvy, kterých je tam víc než sto. Mezi exotická zvířata, která se ve středisku vyléčila, patří například i hroznýš královský.

MÍSTO PRO POUČENÍ I PRO RADOST
Ve stanici na Čabárně ale kromě ošetřovaných živočichů jsou k vidění i zvířata, která zde chovají pro radost svou i návštěvníků, kteří sem přicházejí často s celými rodinami. Mají zde proto párek australských pštrosů emu, oslíka, poníka, vzácnou sovici sněžnou, ale také některá hospodářská zvířata, která se pomalu stávají pro mnohé městské děti vzácnější než exotický tygr. Patří mezi ně ovce, husy nebo kachny a zřejmě nebude chybět ani vepř domácí. Přicházejí sem i děti ze škol na praktické hodiny přírodopisu nebo ekologické výchovy. Často sebou přinášejí tvrdé pečivo, jablka nebo mrkev a pokud někdo chce přispět i finančním darem, může poslat dárcovskou SMS ve tvaru DMS ZVIREVNOUZI KLADNO na číslo 87 777 (z 30 Kč AVES obdrží 27 Kč). Také je možné si některé zvířátko "adoptovat".
V případě zraněného živočicha můžete použít telefony: 312 283 993, 602 336 014, 723 468 462.