Tuhá zima dává pořádně zabrat i zvěři (Týdeník Frýdecko-Místecko)

"Dlouhotrvající a silné mrazy zvěř velice unavují a vysilují. Aby zvěř překonala dlouhé mrazy, potřebuje více krmiva a především pak co nejvíce klidu. Právě ten jí však mnohdy neukáznění turisté a pejskaři nedopřávají," povzdechl si myslivec Vítězslav Pantlík z Dobré. "Pokud lidé v lesích a na horách chodí po chodnících, je to v pohodě. Často ale z pěšin scházejí do lesa a zvěř plaší. Ještě horší ale je, když s sebou do lesa vezmou psa a nechají ho tam volně pobíhat. Psi sice většinou srnám přímo neublíží, ale prohánějí je po lese. Zvěř se uštve, pak se napije chladné vody a v mrazu pak snadno dostane zápal plic a uhyne," konstatoval myslivec. Pro zvěř však představuje obrovskou zátěž nejen mráz, ale i hluboký sníh, přes který se zvířata jen obtížně dostávají k potravě. Zvláště velké obtíže zvěři působí neprostupná tvrdá ledová krusta, která ještě ke všemu způsobuje poranění spárků. "Srnčí se navíc v hlubokém sněhu snadno unaví a prochladne, pak se častěji stane, že oslabené kusy uhynou," konstatoval Vítězslav Pantlík.
Myslivci se proto snaží zvěři co nejvíce pomoci přikrmováním. "Do krmelců dáváme hlavně oves a seno, někdy přidáváme i letninu, což jsou mladé zavadnuté výhonky maliníku, sušené kopřivy, kukuřici, topinambury a podobně. Koncem února přidáváme i sušené jeřabiny, které na konci zimy zvěři pomáhají potravu strávit," pověděl Vítězslav Pantlík. Zvěř totiž dokáže potravu nejlépe zužitkovat začátkem zimy, kdy si ještě tvoří tukové zásoby. "Od ledna už je její trávicí ústrojí nastaveno úplně jinak a spárkatá zvěř už tak dobře potravu energeticky nevyužívá," vysvětlil. Dodal, že některá myslivecká sdružení si pro zvěř nechávají lisovat i granule. Dnešní technologie už umožňuje vyrobit granule přesně na míru podle konkrétních požadavků. Kromě základních surovin, jako je oves, kukuřice, topinambury, seno nebo jetel, se do granulí mohou přidat například i minerální látky. "Myslivci mohou na granule dodat vlastní suroviny nebo jim specializované firmy granule namíchají podle přesně specifikovaných požadavků. Takovéto krmivo má spoustu výhod, je ale také cenově náročnější," podotkl Vítězslav Pantlík. Zvěři ovšem mohou přilepšit i samotní návštěvníci lesa. "Hodí se neshnilé slupky z jablek, suchý a neplesnivý chléb rozkrájený na menší kousky, případně kaštany, žaludy, suché kvalitní seno a koncem zimy i sušené jeřabiny," upřesnil myslivec.
Myslivci ovšem přes zimu nezapomínají ani na drobnou zvěř, jako jsou bažanti a zajíci. Ty sice sníh a mráz tolik neohrožuje, ale o to nebezpečnější jsou pro ně predátoři. Kromě obvyklých lišek a kun přitom občas dělají myslivcům škodu i krkavci. "Třebaže se to nezdá, v hejnu jsou schopni ulovit i srnče a zajíci jsou pro ně velmi vítaným zpestřením jídelníčku. Jelikož jsou zákonem chráněni, nemůžeme je tlumit jako jinou zvěř škodící myslivosti," pokrčil rameny myslivec. Zajíce pro oživení a rozšíření chovu přitom myslivci za své peníze kupují a dovážejí z jiných lokalit. Nejde přitom o levnou záležitost, jeden kus stojí kolem dvou tisíc korun.