Topinambur - plodina budoucnosti (Zemědělec)

V  reportáži z konce muinulého roku se o topinamburu zmínil ředitel společnosti VESA Česká Bělá, a. s.,Tomáš Krejčík, DiS., v souvislosti s "krmením" plánované bioplynové stanice. Topinambur hlíznatý je plodina, pro níž je charakteristická vysoká schopnost tvorby biomasy a produkce sušiny z jednotky plochy. Nadzemní část lze využívat nejen v bioplynových stanicích, ale také spalovat či zkrmovat hospodářskými zvířaty, ať už přímo nebo jako siláž.

Curriculum vitae
Co lze o běhu života této plodiny vyčíst v odborné literatuře? Topinambury, ač podobné bramborám, mají spoustu odlišných rysů. Narozdíl od brambor patří do jiné čeledi (hvězdicovité), příbuzné jsou naší slunečnici. Dorůstají do výšky dva až tři metry, stonek bývá mohutný a často rozvětvený. Jejich pěstování nevyžaduje speciální půdu ani podmínky. Minimálně podléhají chorobám a škůdcům a ani víceleté pěstování na jednom místě nemusí mít nepříznivý vliv na zdravotní stav rostlin. Vegetační doba je čtyři až šest měsíců. Topinambury je možné pěstovat v hrůbku s meziřádkovou vzdáleností 750 mm nebo naširoko, porosty mohou být jednoleté i víceleté. Základem technologie jsou mechanizační prostředky jako při pěstování brambor. Hlízy vynikají vysokou mrazuvzdorností, avšak vzhledem k jemné slupce se za standardních podmínek špatně skladují (dva až čtyři týdny) a rychle vysychají. Pro získání sadby je proto nejvhodnější sklizeň hlíz v jarním období.
Topinambur je všestranně využitelný, a to nejen jako energetická plodina či krmivo, ale také jako ceněná potravina. Jeho hlízy obsahují polysacharid inulin s vysokým podílem fruktózy, takže jsou velice vhodné pro diabetiky i jako surovina pro výrobky racionální výživy. Vyhledávaná je také jejich konzumace při redukčních dietách. Při využívání bioetanolu jako součásti pohonných hmot by se mohl topinambur stát jednou z plodin pro jeho výrobu. Zemědělci by tak mohli využívat i půdu nevhodnou pro pěstování ostatních kultur.

Přidali se další
"Na začátku loňského roku se na nás obrátil zájemce o sadbu topinamburu," začal s vyprávěním ředitel společnosti VESA Česká Bělá Tomáš Krejčík, DiS. "Šlo by o stabilního odběratele velkého množství sadby, neboť topinambury by sloužily k výsadbě krmných políček pro lovnou zvěř v rozsáhlé oboře. Vedení společnosti, především šlechtitel brambor Ing. Bohdan Jůda, mělo pro tuto bramborám blízkou plodinu pochopení. Na jaře jsme sehnali sadbu, uvolnili asi hektar orné půdy a topinambury zasázeli. A od té doby nás neustále překvapují, musím dodat, že pouze mile. Proto letos počítáme s rozšířením jejich výsadby."
Koncem roku 2010 se do uvedeného poloprovozního pokusu, který zaujímá jednu z největších ploch topinamburu v České republice, vložil i tým odborníků z Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě. V tomto ústavu jsou topinambury předmětem výzkumu už téměř patnáct let. Přestože jde o známou plodinu, nebylo zatím u nás její pěstování dotaženo do běžné zemědělské praxe, vždy šlo pouze o malé parcelky výzkumných pracovišť.
O dění v České Bělé se zajímá též Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, který v biologických testacích již provedl několik pokusů na hospodářských zvířatech (brojleroví králíci, vodní a hrabavá drůbež a březí klisny), vše v grantové spolupráci VÚB Havlíčkův Brod. Tyto pokusy byly provedeny s hlízkou topinamburu a pro další období se chystají pokusy s topinamburovou natí, která je jako surovina ve směsích vhodnější, zejména co se týká ekonomické stránky. Pro letošní rok a tento záměr byly vybrány oborové chovy jelenovitých, zoologické zahrady a rovněž chovatelská zařízení pro koně.

Role producenta sadby
V pěstování topinamburu je nejdál asi Francie, u nás se mu doposud věnovali především vědci. Ve Výzkumném ústavu bramborářském v Havlíčkově Brodě se v současnosti nacházejí genetické rezervy téměř 12 odrůd topinamburu, mezi nimiž je značný rozdíl. Některé dosahují výšky jen 120 cm a už v létě krásně kvetou, jiné jsou pozdní, ke květu se "nedopracují" asi nikdy, ale patří k nejvyšším a nejvýkonnějším. "Podle prvních zjištění by byl o topinambury zájem jak mezi myslivci, tak především mezi zemědělci," pokračuje ředitel Krejčík. Jde o netradiční plodinu pro bioplynové stanice, která dává oproti kukuřici výrazně vyšší výnos nadzemní hmoty. Při sklizni se nemusí vymýšlet nic nového, s nadzemní částí si u nás poradila řezačka Claas Jaguar, která se v porostu doslova ztratila. Počítáme s tím, že by se olistěné až třímetrové stvoly zpracovávaly pro bioplynové stanice, kde by měly největší ekonomický efekt. Část biomasy jsme v loňském roce také silážovali, takže jsme zvědaví, jaké ukazatele bude mít výsledná siláž a jak bude skotu chutnat. Pokud jde o sklizeň hlíz, tak doposud jsme v období ověřování a zkoušek. Chceme je sklízet až na jaře, kdy se už uvolňují z trsu, výnos zatím vypadá na padesát tun z hektaru. Stále především počítáme s hlavní rolí producenta sadby."

Plodina budoucnosti
"Topinambur je z mého pohledu velice zajímavá a perspektivní plodina," zapojil se do hovoru šlechtitel Ing. Bohdan Jůda. "Má spoustu předností a prakticky žádné nedostatky. Je to víceletá nenáročná rostlina, která nemá žádné přirozené nepřátele - škůdce. Může se tedy pěstovat bez jakýchkoliv chemických přípravků, takže splňuje statut biopotraviny. Hluboko pod normou má i obsah nitrátů. Naopak hubí veškeré plevele, přitom se sama nerozšiřuje z určeného prostoru. Z tohoto důvodu je jako dělaná k takzvanému černému úhoru, tedy pro pozemky, které není možné z různých důvodů zemědělsky využívat. Po vysázení se nemusí další léta shánět sadba, což má vliv na ekonomiku pěstování. Podle výzkumu vydrží na jednom stanovišti minimálně pět let. Dalším kladem je to, že se topinambur může pěstovat na svažitých pozemcích, jeho husté porosty nepodléhají vodní erozi. K využití v bioplynových stanicích lze tuto plodinu pěstovat naširoko jako trvalý travní porost, nutné je pouze jarní přihnojení. Přestože byl loňský rok pro kukuřici hodně špatný, topinamburu to vůbec nevadilo a dosáhl rekordních výnosů nadzemní hmoty."
"Náš porost však máme připraven zejména k produkci sadby, o níž začíná být velký zájem," dodává závěrem šlechtitel. Přesvědčili jsme se, že sebemenší části hlíz jsou značně životaschopné, i z malých kousků vyroste bujný porost. Počítáme s tím, že až letos na jaře hlízy kombajnem sklidíme, pozemek pohnojíme kejdou, jemný propad nahrneme kvůli další sklizni hlíz do brázd a bude zasázeno. Toť vše. Pokud bychom v budoucnu 'krmili' porost separátem z bioplynové stanice, mohli bychom dospět k biologickému perpetuu mobile."

***
Klíčové informace

* VESA Česká Bělá začala v loňském roce s množením a produkcí sadby topinamburu.
* Tato plodina se vyznačuje vysokou tvorbou biomasy a produkcí sušiny z jednotky plochy, ale i velkým výnosem hlíz.
* Nadzemní část lze využívat nejen v bioplynových stanicích, ale také spalovat či zkrmovat hospodářskými zvířaty, ať už přímo nebo jako siláž.
* Hlízy obsahují polysacharid inulin s vysokým podílem fruktózy, takže jsou velice vhodné pro diabetiky i jako surovina pro výrobky racionální výživy.