Přihlásit

Pes jako "lovná zvěř" (Rytmus života)

  • Kategorie: Zpravy z oboru myslivost

V obci kousek od Prahy máme psa, kterého chodíme venčit. Je zvyklý být často "navolno". Jaké bylo mé překvapení, když mě oslovil jeden z nových sousedů, který je myslivec, a upozornil mě, že náš pes by měl být venčen na vodítku, protože pobíhá po honitbě a mohlo by se stát, že by jej myslivci zastřelili. Opravdu je možné něco takového od myslivce očekávat?

Odpověď: Asi vás moc nepotěším, protože pokud skutečně venčíte svého psa způsobem vámi popisovaným v oné zmíněné honitbě, pak při souběhu určitých okolností může být jeho život opravdu ve značném ohrožení.

Zákon je zaměřen proti toulavým psům
Nahlédnutím do textu zákona č. 449/2001 Sb., O myslivosti, v platném znění totiž zjistíte, že obavy o život volně po lese či poli pobíhajícího psa mohou být ve vašem novém bydlišti více než namístě. Jde o to, že § 14 odst. 1 písm. e) citovaného předpisu říká, že myslivecká stráž je oprávněna usmrcovat v honitbě toulavé psy, kteří mimo vliv svého psovoda ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení pronásledují zvěř, pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení. Toto oprávnění se nevztahuje na psy ovčáckých a loveckých plemen, na psy slepecké, zdravotnické, záchranářské a služební. To, že obdobným oprávněním disponuje též myslivecký hospodář, naleznete v ustanovení § 35 odst. 3 písmeno e) téhož zákona.

Předejít problému je snazší než jej řešit
Takže si vám dovolím doporučit, abyste předtím, než příště vypustíte psa >navolno« v okolí svého domu, podrobněji nahlédl do shora uvedeného předpisu a seznámil se s tím, jak správně venčit psa v honitbě. Je to rozhodně lepší, než jej vidět mrtvého a v návalu emocí se hádat se členy myslivecké stráže o to, zda jste psa ovládal, či nikoliv, zda pes pronásledoval nějakou zvěř, anebo se stal pouhou zbytečnou obětí příliš horlivého strážce dané honitby. To všechno bych vám opravdu nepřál.
Obecně lze doporučit, aby pes měl vždy viditelný obojek (zvážit můžete též náhubek), a pokud pes poslouchá vaše pokyny, lze doporučit, aby byl na vodítku minimálně v těch místech honitby sousedící s vaší obcí tam, kde je například špatná viditelnost, kde jsou umístěné bažantnice či kde je pastva navštěvovaná divokou zvěří. Zmiňovat to, že byste měl znát taková místa ve vašem okolí, stejně jako posedy, jejich umístění a časová období, kdy je honitba využívána k lovu a v tomto čase psa nevenčit anebo jej venčit vždy na vodítku a po cestách určených k chůzi, by bylo asi nošením pověstného dříví do lesa.

Domluva s myslivcem nikoho nic nestojí
Stejně tak byste se měl popídit po tom, kdo z místních myslivců má honitbu, kde venčíte svého psa !přidělenou" a prohodit s ním na toto téma pár slov.

Na písemné dotazy našich čtenářů odpovídá JUDr. Martin Šebek. Jste-li v tísni nebo máte pocit, že vás chce někdo zkrátit ve vašich právech, nebojte se obrátit na našeho odborníka. Stále totiž platí, že neznalost zákona neomlouvá.


Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.