Návštěvníci ze severu oživují zimní Dyji (Znojemské noviny)

Někteří tažní ptáci urazí do svého zimoviště v Podyjí stovky kilometrů. Nezamrzající řeka je pro ně ideální útočiště

Podyjí
Řeka Dyje je v zimních měsících důležitým útočištěm vodních ptáků. Vdobě, kdy uhodí třeskuté mrazy a v okolní krajině zamrzají všechny vodní plochy, se vodní ptactvo stahuje k posledním nezamrzlým místům. Těmi jsou právě řeky, které jako poslední odolávají ledovému příkrovu. Přežití zimy závisí u ptáků především na dostupnosti potravy. Nezamrzlé řeky tak pro ně představují jediné dveře do lákavé vodní spižírny. Pokud zamrznou i poslední "oka" tekoucích vod, vodní ptáci z krajiny mizí. Někteří odletí hledat nezamrzlou vodu jinam. Někteří zhynou.
Tradičně největší problémy a diskuze vyvolává v zimě přílet hejn rybožravých kormoránů velkých. Jejich hejna se mohou skládat ze stovek opeřenců a mít tak i decimující vliv na ryby v řece. Jeden dospělý kormorán dokáže za den sníst až půl kilogramu ryb. Do Podyjí přilétají nejčastěji z Pobaltí.
Jiní rybožraví ptáci už tak zničující vliv nemají. Například vzácný orel mořský, nebo rybožravé kachny morčáci (v Podyjí byl zaznamenán morčák velký a morčák malý) se objevují nejčastěji jednotlivě nebo ve dvojicích. Jednotlivě nebo v malých skupinách do Národního parku také přilétají volavky (v Podyjí volavka popelavá a vzácnější volavka bílá).
Řídkým zjevem na Dyji je ledňáček říční. Někteří jedinci ledňáčka jsou tažní, jiní nikoliv. Ti se také mohou někdy stát obětí mrazu. Během tuhých zim vyčkávají i u poslední nezamrzlé mezírky mezi ledy a číhají na rybku. Buď přimrznou k ledu, nebo hynou hladem a podchlazením. Méně obvyklým a nehojným vodním ptákem je skorec vodní, patřící mezi pěvce. Tento zvláštní pták je přizpůsoben životu u vody a živí se výhradně živočišnou potravou. Kromě různých vodních měkkýšů, korýšů nebo larev hmyzu uloví výjimečně i malou rybku. Za potravou se potápí v čistých, tekoucích vodách. Pod vodou se pohybuje pomocí nohou i křídel. Takto je schopen i několik desítek sekund "chodit" po dně a sbírat různé živočichy.
V Podyjí řídce hnízdí a zimuje. Během zimních sčítání bylo v úseku Vranov nad Dyjí - Znojmo pozorováno nejvíce jedinců v lednu 2008. Zimovalo jich tu devět.
Mezi další vodní druhy, které nehojně zimují na řece, patří potápka malá.

Konipas a labutě
Z pěvců se pak v Podyjí objevuje i konipas horský. Žije v blízkosti vod a při zimním sčítání vodních ptáků je mu rovněž věnována pozornost.
V době, kdy jsou jiné vodní zdroje nedostupné, láká řeka i různé druhy vodních ptáků, kteří se rybami neživí. Patří mezi ně známé labutě velké. Mezi lidmi jsou velice populární hlavně proto, že je lze v zimě krmit i z ruky a dají se prohlédnout zblízka.
Labutě jsou částečně tažné. K těm, které u nás zůstávají, se přidávají ještě labutě ze severu. Ponejvíce z Polska nebo Německa. Lze to zjistit odečtením kroužku.
Početnou skupinu vodních ptáků tvoří kachny. Nejznámějším nepotápivým druhem, který se hojně na řece zdržuje, je kachna divoká. Ta je zároveň i druhem nejpočetnějším. Přímo v údolí Dyje v Národním parku Podyjí zimuje kachna v počtech pohybujících se ve vyšších stovkách až nižších tisících. Závisí to zejména na průběhu zimy. Nejvíce kachen bylo napočítáno v lednu 2008, celkem 2350 jedinců.
Mezi vzácnější hosty ze severnějších oblastí patří například hvízdák eurasijský nebo ostralka štíhlá. Do Podyjí přilétají i kachny potápivé, zejména poláci (polák velký a polák chocholačka).
Oba druhy však zimují v poměrně malých počtech. Vzácně na Znojemsku přes zimu zůstává i pestře zbarvená zrzohlávka rudozobá. Ze severských kachen nehojně zimuje i hohol severní.
V zimě se u řeky místy objevují i některé zeměpisně nepůvodní druhy, které unikly pravděpodobně ze soukromých chovů. Výrazná je kachnička mandarinská, drobná, pestře zbarvená kachna původem z východní Asie.

Sčítání ptactva
Sečíst a sledovat zimní ptáky na Dyji se minulý víkend vydali ornitologové již po sedmé. Proměnlivý průběh letošní zimy žádné rekordní počty nepřinesl.
Po sněhu a mrazech přišlo oteplení a obleva a ptákům se tak otevřely i jiné možnosti nalezení potravy.