Ohlédnutí myslivců za uplynulým rokem (Novojičínský deník)

Je tu novy rok. To je období, kdy se zpravidla všechny zájmové organizace ohlíží za tím, co se jim v uplynulém roce povedlo udělat dobře, případně, co méně dobře a kde je tedy potřeba napřít pozornost, aby ten letošní rok byl ve výsledcích ještě lepší, úspěšnější. Nejinak je tomu i v mysliveckých sdruženích v našem okrese, kterých je více než šedesát. Myslivci jsou nepřehlédnutelnou součástí naší společnosti. Jejich činnost veřejnost vnímá zejména na konci každého roku. To je období, kdy jsou pořádány hony na drobnou zvěř-zajíce a bažanty, což je vždy provázeno sériemi ran, které občané registrují. Popravdě řečeno je to ale jenom zlomek činností, kterou myslivci provádí. Paleta jejich činností je velmi široká. Nejpodstatnější častí práce, a ta je již méně vidět, je trvala celoroční péče o zvěř. Budováni krmných zařízeni, jejich pravidelné opravy, udržování v čistotě, péče o jejich okolí. Každý z myslivců je povinen zajistit si dostatek krmiva, zejména sena na zimní období. Myslivecká sdružení musí nakoupit za vysoké finanční částky jaderné krmivo, obili, kaštany, žaludy. Toto pak po celou zimu, a to aspoň jednou týdně, musí myslivci nanosit do krmelců, bez ohledu na to, jestli je zrovna sněhu jenom 10 centimetrů, nebo po kolena. Je nutné se postarat o to, aby zvěř měla dostatek soli, lizu a především krmných směsí, které pomáhají zvěř zušlechťovat a preventivně léčit. K tomu od jarních měsíců přistupuje péče o myslivecká políčka, kde se pro zvěř pěstují ty druhy krmiva, které má ráda a podporuji její růst a zdravotní stav, ať již jsou to topinambury, kapusta, mrkev, obilí a mnoho dalších plodin.
Významně se také myslivci podílí na obnově lesů, a to jak výsadbou stromků, tak jejich následným ošetřováním, aby naše příroda vzkvétala i pro generace lidí, kteří zde budou žít po nás, a to podle starého přísloví, že žádny myslivec nesází les pro sebe. Jenom pro příklad je možné uvést, že za posledních pět let vysázeli myslivci z mysliveckého sdružení Straník, kteří provozuji svoji činnost v okolí Nového Jičína na 15 tisíc kusu různých druhů stromků. To je jistě slušná porce, za níž se skrývají stovky odpracovaných hodin.
Myslivecké plesy, letni Myslivecké dny, případně večery, to jsou akce, které jsou občany vždy vítány a hojně navštěvovány. Nelze opomenout ani každoroční výstavu trofejí ulovené zvěře, která je pořádána Okresním mysliveckým spolkem v novojičínském zámku. Tady má veřejnost možnost seznámit se s výsledky mysliveckého hospodaření. Nově se také rodí tradice svatohubertských slavností na zámku v Kuníně. Snahou mysliveckých sdruženi je rovněž získávat mládež a mladé lidi k tomu, aby se u nich probudil a pěstoval vřelý vztah k přírodě. Sdružení k tomu organizuji znalostní soutěže o přírodě, střelecké soutěže ze vzduchovek, činnost kynologických kroužků. Především je to ale soutěž o zlatou srnčí trofej, kde družstva mládeže našeho okresu ať již Tísku, Janovic a dalších míst dosahuji čelních umístění. Jde nám ale hlavně o to, aby naše děti a vnuci nehledali vztah k přírodě jenom cestou počítačů, u nichž jsou, jak víme, schopni prosedět dlouhé hodiny.
Mysliveckou činnost si nelze představit bez nejvěrnějších pomocníků - psů. Bez nich to prostě nejde. O jejich přípravu a výchovu se starají myslivci ve všech sdruženích. Příkladná je tato činnost zejména ve sdruženích PříborHájov a Sedlnice.
Samozřejmostí je pro myslivce i střelba. Trvale dobrých výsledků v soutežích dosahuji členové sdružení z Janovic, Příbora, Lukavce, kteří nás reprezentují i v soutěžích mimonáš okres.
Je toho tedy dost, co myslivci musí a dělají. Odměna za tuto činnost je však nenahraditelná. Krása přírody od čerstvé jarní zeleně do fantastické palety barev podzimu. To vše vnímáte plnými doušky při procházkách revírem, případně když tiše sedíte na posedu a pozorujete okolí. Když do toho za ranního rozbřesku a probouzení se přírody, nebo za podvečerního smrákání, vyběhne na palouk srnčí zvěř se srnčaty, případně nějaký zajíček a zakodrcá
bažant, je potěšení dokonalé. Bohužel drobné zvěře, zajíců, bažantů, koroptví je v naší přírodě stále méně. Téměř zcela vymizely kvíčaly, křepelky a řada dalších druhů. Nepomáhají dlouhodobé snahy myslivců napomoct jejich rozšíření, nebo aspoň udržení. Očekávané výsledky nepřináší ani drahé nákupy zvěře na zazvěření mnohých revírů. Vždyť dnes například stojí nákup zaječího páru čtyři až pět tisíc korun. Nejiné je to při nákupu bažantů a další zvěře. Příčin tohoto stavu je samozřejmě více, ale především jsou to dravci, černá zvěř a lišky, kteří dokáží naši přírodu dokonale plenit. Dalším důvodem je i velkoplošné hospodaření zemědělských podniků, ale je i řada dalších důvodů.
Je tedy běžným jevem, že mnohá myslivecká sdružení hony na drobnou zvěř nepořádají. Důvod je prostý - není co lovit. Pokud se hon přece jen uskuteční, je to spíše společenská záležitost, setkáni přátel, než lovecké vyžití. Ale i to k myslivosti patří. Doba, kdy na výřadech po honu bylo sto i více kusů zvěřiny, je dávno pryč. Věříme ale tomu, že se dobrou péči a správným hospodařením i tato zvěř do našich honiteb vrátí.
Chtěl bych využít této příležitosti a poděkovat všem občanům, kteří nám, zejména v příměstských revírech, pomáhají v zimním období přikrmovat zvěř. Těm bezejmenným, kteří přinášejí do krmelců kaštany, žaludy, suchý chléb, jablka, zeleninu. Svědčí to o tom, že mnoha lidem není lhostejný osud zvěře, která přežívá mnohdy kruté zimní období.
Rovněž bych chtěl touto cestou oslovit hlavně mladé lidi, ale i ty, kteří jsou ve středním věku. Pokud mate zájem spojit svůj volny čas s přírodou, s jejím hlubším poznáním, přijďte mezi nás, myslivce, do mysliveckých sdruženi. Rádi vás uvítáme. Okresní myslivecky spolek každoročně organizuje kurzy pro nové zájemce - adepty na získání prvního loveckého lístku.
Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že myslivost jako koníček se dá provozovat do vysokého věku, a je to postupně se prohlubující celoživotní láska. Jsem přesvědčen, že tak jako v minulých letech i letošní rok bude v mysliveckých sdruženích naplněn aktivní smysluplnou činností, tak abychom napomáhali rozvoji přírody ve prospěch celé naší společnosti.