Zimoviště labutí v Žatci má tradici už třicet let (Žatecký a lounský deník)

Ptáci si původně zvykli na krmení starým chlebem z pekárny; nejvíc jich přilétá z Německa

Žatec
V lednu 1979 přišla do ČR tuhá zima. Mrazy podle pamětníků klesly na běžnou denní hodnotu kolem -25 stupňů. Ve školách byly vyhlášeny tzv. uhelné prázdniny, uhlí zamrzalo na hromadách a nešlo topit. Vodní ptáci začali usilovně hledat plochy s volnou vodou, která nezamrzla. Jednu našli v Žatci nad jezem - což byl důsledek nově postavené Nechranické přehrady. Bezradných hladových labutí si všimli pracovníci tehdejšího městského národního výboru a ochránci přírody, nechali jim přivézt krmivo ze starého chleba a dalších zbytků surovin z pekárny - a to byl začátek nově vzniklého zimoviště labutí a dalšího vodního ptactva na Ohři, jež přetrvává doposud. V 80. letech tam pravidelně přečkávaly zimu stovky labutí a bylo to jejich největší zimoviště v severních Čechách.
"Během několika let po prvním krmení se u labutí a dalších ptáků na toto místo vytvořil tak silný návyk, že se jejich stavy zvýšily až na 850 jedinců ve čtyřistametrovém úseku na Ohři nad jezem přímo v Žatci," uvedl už v roce 1985 v odborném článku v tehdejším časopisu Živa Pavel Pleticha, ochranář přírody ze Žatce.
Celý úsek byl v roce 1982 vyhlášen zájmovým územím státní ochrany přírody. Město i dobrovolní ochranáři v místě vybudovali několik prvků, aby co nejvíce zlepšili podmínky pro zimující ptáky i pro návštěvníky, kteří se na ně stále ve větším počtu chodili dívat. Někdy jich přišly až tři tisíce za den. "Silnice Most - Plzeň byla oddělena od místa svodidly, zeleným pásem, dřevěnými zábranami. Postavili jsme můstek na krmení, lavičky, odpadkové koše, v zimě přidávali i bedny pro krmivo," sdělil P. Pleticha.
Zajímavostí bylo i to, že většina labutí přilétala do Žatce z východního Německa - tehdejší NDR. Ochránci přírody to poznají podle propracovaného systému kroužkování. "Převážná část ptáků zimujících v Žatci pochází z NDR, z míst asi 300 kilometrů vzdušnou čarou. Další zhruba třetina jich byla z naší republiky - z východních Čech a Moravy," napsal P. Pleticha.

Nápad na informační centrum
Jak se zimoviště vyvíjelo dál? "V osmdesátých letech bylo největší v severních Čechách, od devadesátých let ovšem počet zimujících ptáků postupně klesal. Přesto mnoho ptáků pravidelně přilétá do Žatce na zimu i dosud," uvedla na dotaz Deníku Kateřina Podaná z odboru životního prostředí Městského úřadu Žatec.
Poslední zaznamenané sčítání ptáků v místě proběhlo před šesti lety - 15. ledna 2005. "Tehdy jsme s kolegou Petrem Jandou napočítali 113 kachen, 53 lysek a jenom 26 labutí," uvedla Kateřina Podaná. Šlo o mezinárodní sčítání vodních ptáků v ČR a výzkum probíhal pro katedru zoologie přírodopisné fakulty Univerzity Karlovy.
Zimoviště slouží ptákům, ale i lidem na procházkách, zajímajícím se o přírodu, dodnes. Městský úřad i ekologové o lokalitu na obou březích Ohře stále průběžně pečují. Ptákům se už se sice nevozí jídlo z pekárny či granule s vitamíny, jak tomu bylo před třiceti lety, ale místo toho jim dostatek potravy přinášejí sami návštěvníci. Výlet k řece, spojený s krmením kachen a labutí, je oblíbenou náplní zimní víkendové procházky pro řadu rodin s dětmi v Žatci a okolí.
"Uvažovali jsme i o možnosti zřízení jakéhosi informačního centra s ornitologickou pozorovatelnou ptactva. Zatím ale zůstalo jen u plánů, nemáme prostředky na tento projekt. Představa byla taková, že by se do projektu zapojila i Střední zemědělská a ekologická škola, která by měla v rámci výuky centrum pod patronátem. Sloužilo by občanům, ostatním základním i středním školám i nejmenším dětem," prozradila Kateřina Podaná. Tento nápad je však zatím v plenkách.
Zimoviště však díky úsilí mnoha lidí už více než třicet let zůstává pro mnoho obyvatel Žatce oblíbeným místem s kouskem živé přírody.