Zajíci skáčí pod auta. Doplácejí na hormony (Hodonínský deník)

Zatímco v minulosti zajíců na Hodonínsku přibylo, vloni nastal opačný stav. Může za to špatné počasí, řidiči i predátoři.

Hodonínsko
V posledních letech se na Hodonínsku začalo dařit zajícům. Stačil ale jeden špatný rok a situace se otočila. Za vše může studené a deštivé počasí, které loňský rok provázelo. Mnoho zvířat skončilo také pod koly automobilů.
"Zajíci nesnáší zimu a déšť, to je pro ně nejhorší kombinace. Právě takové počasí ale loňský rok provázelo, z tohoto důvodu zajíců vloni ubylo. Polovina mysliveckých sdružení v okrese vůbec nelovila. Nejlépe na tom bylo Veselsko, kde se ještě zajíci celkem objevovali, když ale teď jezdím po polích, tak vůbec nejsou vidět," zhodnotil situaci předseda okresního mysliveckého spolku Radovan Mančík.
Jak doplnil, právě teď je jedno z období, kdy se zajíci na polích páří, takzvaně honcují. Vzhledem k tomu, že samice zajíce je březí dvaačtyřicet dní, mohou se zajíci rozmnožovat až čtyřikrát do roka, zpravidla od ledna do října. Honcování vždy ale nutně neznamená to, že zajíců přibude.
Kvůli nadmíře hormonů mají totiž zajíci v době honcování před očima především zaječku a bezpečnost v silničním provozu je zrovna nezajímá.
"Zajíci mají stále zakořeněno, že mají své teritorium, a neberou v potaz to, že jim před lety toto teritorium přetnula nějaká dálnice nebo silnice. V momentě, kdy se honcují, jsou zaměření spíše na rozmnožovací a teritoriální pud, takže tomu, že může jet nějaké auto, nepřikládají význam," potvrdil zoolog Jaroslav Hyjánek.
Právě období páření je pro zajíce jedno z nejzranitelnějších. "Je to období zvýšeného pohybu a aktivity, což znamená, že pod auto vběhnou častěji, než když je období klidu, kdy zajíci myslí jen na potravu a skrýš před predátory," vysvětlil Hyjánek.
Podle Mančíka je mortalita zajíců na silnici velmi vysoká. "Úmrtnost na silnicích nemáme spočítanou, ale tvrdíme, že každé sdružení, jehož honitbu protínají silnice, ročně přijde o stovky zajíců," poukázal předseda myslivců. Šoférů, jimž není jedno, že pod jejich koly zvíře skončí, přitom není mnoho. "Pozorní řidiči, kteří vidí, že se zajíc pohybuje po kraji silnice, přibrzdí. Ostatní ho přejedou, vždyť je to jen zajíc," kroutí hlavou Mančík.
Zajetý zajíc přitom není pro řidiče zrovna výhrou. Pokud ho totiž srazí, měli by kontaktovat příslušné myslivecké sdružení, které obhospodařuje honitbu, v níž ke srážce došlo. V žádném případě by si lidé neměli přejetého zajíce brát domů. Kromě toho, že takový čin se považuje za pytláctví, gulášek ze zvěřiny může skončit poškozením zdraví. Zajíci totiž mohou přes krev přenést tularémii. "Nejčastěji se nemocí nakazí lidé, kteří třeba najdou nebo uloví nakaženého zajíce, a když jej stahují, poraní se," vysvětlil Josef Navrátil z Krajské hygienické stanice v Hodoníně. Ten všechny příznivce zvěřiny nabádá, aby si vždy nechali zvíře vyšetřit u veterináře.
Kromě automobilů a počasí má na stav zajíců vliv také zemědělství a predátoři. Hlavu myslivcům dělá především moták pochop. "Tento dravec se zaměřuje na lov menších ptáků a savců, takže menšího zajíčka může ulovit. Jako jediný žije na zemi, v rákosí, takže se pohybuje po březích, kde se zaměřuje spíše na žáby, ještěrky nebo káčata," sdělil zootechnik hodonínské zoologické zahrady Jiří Ingr. Zajíci jsou potravou také pro káňata a jestřáby.