Neberte mláďata jejich matkám (Příbramský deník)

Lucie Spálenková z Ochrany fauny ČR vyzývá veřejnost

Každé jaro je to stejné.
Lidé nosí do stanice pro zraněná zvířata při Ochraně fauny ČR ve Voticích mláďata zvířat a ptáků.
Mnozí tvorové skutečně pomoc potřebují. Jsou zranění od aut nebo po nárazu do drátů elektrického vedení a podobně. Řada mláďat se ale do stanice dostane nedopatřením. Lidé jim chtějí pomoci, ale nakonec jim ublíží z neznalosti. O tom Deníku vypráví Lucie Spálenková z Ochrany fauny ČR.
"V některých případech totiž lidé považují předčasně vylétlé mládě ptáka za osiřelé a ve snaze mu pomoci, ho přivezou k nám. K předčasně vylétávajícím a často i zbytečně odchytávaným druhům patří například kos černý a drozd zpěvný. Mláďata těchto druhů nejsou plně létává a pohybují se jen v bezprostřední blízkosti hnízda, kde je rodiče i nadále dokrmují," popsala Spálenková a dodává, že pokud skutečně takovému mláděti hrozí nebezpečí ze strany predátorů, malých dětí či automobilového provozu, stačí jej přenést k nejbližšímu keři nebo stromu. Mládě nesmíme nikdy příliš daleko odnést od místa nálezu. Rodiče by o něj přestaly pečovat.
Pokud najdeme na zemi mládě zraněné, podchlazené nebo vypadlé z hnízda a které nejde vrátit do hnízda, kontaktujeme nejbližší záchrannou stanici.
"Naším cílem je pak odchov samostatného jedince, kterého lze vypustit zpět do přírody. Vzhledem k náročnosti patří umělý odchov do rukou odborníků. Nalezené mládě, které naši pomoc potřebuje, osušíme, zahřejeme a držíme v teple v papírové krabici. Vhodnou podestýlkou jsou natrhané papírové ubrousky. V případě, že je mládě příliš zesláblé, pokusíme se ho před příjezdem pracovníků záchranné stanice nakrmit z pinzety, a to nastrouhaným vajíčkem uvařeným natvrdo nebo malým kouskem piškotu namočeným ve vodě. Nikdy neexperimentujeme a podáváme pouze doporučené krmivo a na konci krmení podáme mláděti kapku vody," upřesnila Lucie Spálenková.
Jak poznáme, zda jsou mláďata ostatních druhů, jakými jsou dravci a sovy opuštěná a kdy potřebují pomoc?
Například poštolka často využívá ke svému hnízdění městské výškové budovy. Mláďata v bílém prachovém peří mohou z nedostatečně velké hnízdní plošiny spadnout na zem. Pokud není možné mládě vrátit do hnízda, kontaktujeme záchrannou stanici. Starší (již přepeřená) mláďata posedávající několik dnů v okolí hnízda nejsou osiřelá. I mláďata sov mohou vypadnout či vyskočit ze svého hnízda. Pokud je mládě zraněné, přinesené psem či promoklé, umístíme ho v papírové krabici do vytápěné místnosti. Stejně tak jako malým dravcům můžeme sovičce zkusit nabídnout kousky syrového kuřecího masa z pinzety. Nikdy nekrmíme vepřovým masem a uzeninami. Starší mláďata se zdržují před prvním letem ve větvích stromů v okolí hnízda až dva měsíce.
"Každé jaro se do záchranných stanic dostanou také desítky savčích mláďat, která jsou přinesena lidmi v dobrém úmyslu, leč zbytečně. K nejčastěji přinášeným mláďatům patří srnčata a zajíčata," připomněla pracovnice Ochrany fauny.
Lidé nacházejí tyto mláďata při jarních procházkách ležet v trávě či v mlází a domnívají se, že jsou opuštěná. Většina těchto mláďat jen vyčkává příchodu samice, která se vždy zdržuje v povzdálí a mláďata se vrací krmit v pravidelných intervalech.
Pomoc je opodstatnělá jen když je mládě zraněné či vysílené, uštvané či přinesené kočkou, psem, objevují se u něho klinické příznaky onemocnění. Pokud je mládě savce skutečně osiřelé, vyhledává lidskou společnost, připojí se k vám na procházce, intenzivním pískáním přivolává matku, která nepřichází.
Ve stanicích také často končí mláďata veverek. Lidé je mohou najít na zemi, pokud celé hnízdo zničí silný déšť nebo vítr. Samice mláďata často stěhují a může se stát, že při vyrušení některé upustí
Mláďata veverek - často ještě ne zcela osrstěná, nevidomá - potřebují okamžitou pomoc.