Haná letos rekordně zežloutne (Olomoucký deník)

Na Olomoucku zemědělci zaseli více než šest tisíc hektarů řepky. Nárůst osetých ploch dělá starosti myslivcům

Haná bude letos na jaře žlutá jako nikdy dříve. Zemědělci navýšili oseté plochy řepky o deset procent a přesto, že v jiných regionech holomrazy v zimě porosty citelně poznamenaly, řepku na Olomoucku moc neohrozily. Myslivci nadšeni nejsou. Letos však i přes rekordně oseté plochy nejsou dopady na zvěř tak výrazné. Díky teplejším dnům si totiž zvířata mohla dříve pochutnat na ozimé pšenici.
Na Olomoucku je řepka zaseta na více než šesti tisících hektarech. "Nějaké zaorávky kvůli dopadům holomrazů sice budou, ale na Olomoucku to nebude nic dramatického," uvedl Miloš Porč z olomoucké okresní agrární komory. Přesná čísla budou mít agrárníci až v květnu.
Například bohuňovické družstvo letos pěstuje řepku na čtyřech stovkách hektarů. "Některé porosty jsou sice postiženy holomrazy, ale zaorávky nejsou nutné," řekl předseda Miroslav Hampl. "Uvažovali jsme o zaorávkách, nakonec to nebude potřeba," potvrdil další hospodář Drahomír Tobiáš.
Zemědělci sice na podzim navýšili řepkou oseté plochy zhruba o deset procent, podle nich však její pěstování není takové terno. "Je to velmi nákladná plodina. O její lukrativnosti bych polemizoval. Vypěstovat ji stojí neskutečné peníze. A z pěti let je třiapůlkrát nic moc ekonomicky zajímavá," uvedl již dříve předseda Zemědělského družstva Unčovice Ivo Škrabal.
Proč se aromatická olejnina rozpíná na další hektary? "Je to velmi dobrá předplodina pro ozimou pšenici. Protože kvůli opatření Evropské unie to s cukrovkou dopadá, jak dopadá, hledáme další předplodinu, která je vhodná pro pšenici," vysvětlil.
Vysoké náklady na plodinu jsou spojené zejména s chemií a hnojením. Na to poukazují ekologové. Trnem v oku jsou jim některé druhy pesticidů, které se používají k ničení plevelů v polích řepky. Podle některých odborníků by řepka neměla přesáhnout patnáct procent osevní plochy. V Olomouckém kraji to letos dělá třináct procent. Pro porovnání pšenice měla při letošní sklizni třicetiprocentní podíl.
Nárůst ploch, které se koncem léta osévají řepkou, dělá starosti myslivcům. "Je to monokultura, dvouletá, pro zvěř atraktivní dlouho do zimy. Rostlina má vysoký obsah draslíku," řekl Jiří Zbořil z okresního mysliveckého spolku.

"Řepka způsobuje vážné zažívací potíže zvěři, která dostává průjmy, je apatická, může oslepnout, jsou i úhyny," dodal Zbořil.
Letos však zatím velké problémy nejsou. "Zvěř měla pestřejší nabídku, protože díky několika teplejším dnům předběhla řepku ozimá pšenice. Ta jim víc chutná," uvedl. Zvěři se snaží od případných potíží pomoci. "Na plochy oseté řepkou dáváme minerální sůl, abychom sodíkem vyvážili vysoké množství draslíku. Dodáváme zvěři kvalitní jetelové nebo vojtěškové seno, aby k zažívacím potížím docházelo co nejméně. Stojí nás to více úsilí i financí. Zabránit tomu, aby se řepka šířila na další pole, s tím my nic nenaděláme," poznamenal Zbořil.
V souvislosti s biopalivy rovněž odborníci poukazují na rizika spojená s upřednostňováním několika málo průmyslových plodin v podobě dopadů na krajinu, eroze či riziko povodní.
Motoristé zase spekulují o tom, zda biopaliva neškodí motorům.