Ubývají staří zkušení myslivci, mladých je jako šafránu (Jihlavský deník)

Na Jihlavsku se početně drží myslivci stále na tisícovce, sdružení je pořád kolem stovky

Myslivci stárnou a mladí až na výjimky nemají zájem pečovat jako členové Hubertova cechu o zvěř a přírodu. "Mladí utekli hodně daleko od životního stylu prarodičů. Když se jich zeptáte, zda by někdo vyměnil sezení u počítače za práci v lese, nechtějte vědět, co by vám odpověděli," naznačil psycholog Martin Tůma.
Že myslivost stojí téměř na chvostu zájmu veřejnosti, potvrdil i předseda mysliveckého sdružení Panská Lhota Bohumil Kourek.
"Mladí o myslivost nemají zájem a ty, co mají, zase nechceme my, protože to jsou podnikatelé, kteří by rádi stříleli jako lovci a starat se o zvěř a les by je v životě nenapadlo," přiblížil včera reportérovi Deníku Bohumil Kourek. Připustil, že v rodinách se kdysi dědilo myslivecké řemeslo z děda na otce, syna a vnuka a že v některých rodinách tradice výjimečně přežívá i dnes.
"Ubývají zkušení myslivci i zvěř. Před čtyřiceti lety jsme za podzim stříleli v honitbě čtyři stovky kohoutů bažantů a tři sta zajíců. Dnes máme tři kusy v revíru, proto si je raději necháme," připustil Kourek.

Mladí se dívají jinak
Podle starosty honebního společenstva Vyskytná Jaroslava Matouška staří myslivci odcházejí a dobré mladé aby člověk "s lucernou hledal". "Nové lidi přibíráme do sdružení na hostování, abychom je poznali. Mladých lidí moc nepřibývá. Zato se začínají zapojovat usedlí muži středního věku, kteří nikdy o myslivost neměli zájem a teď chtějí pomáhat," informoval Jaroslav Matoušek. Podle mysliveckého hospodáře sdružení Smrčná Josefa Nechvátala o myslivce není nouze. "Mladí mají jiný pohled na myslivost. Tam, kde to člověk nepřehání se starostlivostí a dá přírodě možnost přirozeného výběru, tam bývají nižší stavy, ale kvalitnější zvěř," řekl Nechvátal. Na Jihlavsku je kolem tisícovky myslivců a přibližně stovka mysliveckých sdružení.