Švýcarské muzeum vystavuje exkrementy a trus všeho druhu (tyden.cz)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Fascinující výstavu zasvěcenou hodně zvláštnímu druhu exponátů otevřelo švýcarské Muzeum přírodní historie. Výstava nazvaná KK.ZOO představuje všechny možné druhy exkrementů a trusu, přičemž tahákem nepochybně bude 65 milionů let starý výkal Tyrannosaura rexe.
Fascinující výstavu zasvěcenou hodně zvláštnímu druhu exponátů otevřelo švýcarské Muzeum přírodní historie. Výstava nazvaná KK.ZOO představuje všechny možné druhy exkrementů a trusu, přičemž tahákem nepochybně bude 65 milionů let starý výkal Tyrannosaura rexe.
Exponáty vystavené v muzeu mají v mnoha řečech světa mnoho rozmanitých jmen, píše francouzský list Le Temps. Kravské lejno, králičí bobky, guano mořských ptáků. Mají bezpočet různých velikostí i tvarů - některé z nich jsou dokonce perfektně krychlové. A slouží k celé škále různých účelů: dají se jíst, použít jako zbraň anebo coby prostředek posílení společenských vztahů.
"Jakmile potlačíte prvotní nutkání ke zvracení, pak uvidíte, jak před vámi bují a kypí nový neprobádaný svět," řekl kurátor muzea Manuel Ruedi, který expozici KK.ZOO otevřel. Zkratka KK je pro slovo "caca", tedy kakání. Výkaly jsou ve své nejbytostnější podstatě odpadem. Ale mohou být i něčím mnohem víc - a ukázat to je cílem muzea. Někteří ptáci, například kosi či drozdi, používají svůj trus, jenž je obzvláště lepivý díky konzumaci jmelí, k bombardování nepřátel, kteří se přiblíží příliš blízko k jejich hnízdům.
Aniž to vědí, šíří další ptáci ve svém trusu semena rostlin, která požírají. A tato semena mají navíc tu výhodu, že na půdu dopadají společně s přírodním hnojivem, jež jim pomůže v růstu. Tento provázaný cyklus navíc zajistí, že potomci původních ptačích "přenašečů" budou mít opět co jíst. U dalších zvířat fungují exkrementy jako opravdová sociální síť. Používají výkaly k zdůraznění své přítomnosti, k vymezení teritoria anebo k hledání partnera k páření.
"Lamy či velbloudi například mají společné 'latríny'," dodal Ruedi. "Zvířata patřící ke stejnému stádu vyměšují na stejnou hromadu. Jejím očicháním pak dokážou zjistit, kdo a kdy tam byl, a získat celou škálu dalších informací." Jinými slovy mohou shromáždit klíčové údaje o zdraví, sexuální připravenosti, a dokonce i "emočním stavu" svých kolegů ze stáda. "Pokud člena skupiny napadne puma, budou v jeho moči stopy stresového hormonu," vysvětlil kurátor.
Fascinující výstavu zasvěcenou hodně zvláštnímu druhu exponátů otevřelo švýcarské Muzeum přírodní historie. Výstava nazvaná KK.ZOO představuje všechny možné druhy exkrementů a trusu, přičemž tahákem nepochybně bude 65 milionů let starý výkal Tyrannosaura rexe.
Exponáty vystavené v muzeu mají v mnoha řečech světa mnoho rozmanitých jmen, píše francouzský list Le Temps. Kravské lejno, králičí bobky, guano mořských ptáků. Mají bezpočet různých velikostí i tvarů - některé z nich jsou dokonce perfektně krychlové. A slouží k celé škále různých účelů: dají se jíst, použít jako zbraň anebo coby prostředek posílení společenských vztahů.
"Jakmile potlačíte prvotní nutkání ke zvracení, pak uvidíte, jak před vámi bují a kypí nový neprobádaný svět," řekl kurátor muzea Manuel Ruedi, který expozici KK.ZOO otevřel. Zkratka KK je pro slovo "caca", tedy kakání. Výkaly jsou ve své nejbytostnější podstatě odpadem. Ale mohou být i něčím mnohem víc - a ukázat to je cílem muzea. Někteří ptáci, například kosi či drozdi, používají svůj trus, jenž je obzvláště lepivý díky konzumaci jmelí, k bombardování nepřátel, kteří se přiblíží příliš blízko k jejich hnízdům.
Aniž to vědí, šíří další ptáci ve svém trusu semena rostlin, která požírají. A tato semena mají navíc tu výhodu, že na půdu dopadají společně s přírodním hnojivem, jež jim pomůže v růstu. Tento provázaný cyklus navíc zajistí, že potomci původních ptačích "přenašečů" budou mít opět co jíst. U dalších zvířat fungují exkrementy jako opravdová sociální síť. Používají výkaly k zdůraznění své přítomnosti, k vymezení teritoria anebo k hledání partnera k páření.
"Lamy či velbloudi například mají společné 'latríny'," dodal Ruedi. "Zvířata patřící ke stejnému stádu vyměšují na stejnou hromadu. Jejím očicháním pak dokážou zjistit, kdo a kdy tam byl, a získat celou škálu dalších informací." Jinými slovy mohou shromáždit klíčové údaje o zdraví, sexuální připravenosti, a dokonce i "emočním stavu" svých kolegů ze stáda. "Pokud člena skupiny napadne puma, budou v jeho moči stopy stresového hormonu," vysvětlil kurátor.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.