Myslivost není o zabíjení zvířat, říkají nimrodi (Svitavský deník)

Opatovec
Kulturní dům ve vesnici u Svitav se zaplnil loveckými trofejemi. Myslivci z celého svitavského okresu je dovezli na přehlídku.
Myslivci ze všech sdružení v okrese vystavovali o víkendu už po sedmnácté trofeje spárkaté zvěře ulovené v uplynulém roce. "Trofej je pro nás vzpomínkou na lov, ale hlavně ji předkládáme státním orgánům, že jsme odlov provedli správně podle zákona. Paroží ukazuje kvalitu zvěře," vysvětlil svitavský myslivec Jiří Paclík.
Trofej ze zdravé zvěře totiž na přehlídku nepatří. "Snažíme se lidem vysvětlit, že myslivost není o zabíjení zvířat. Je to součást přírody. Sama o sobě není milosrdná. Zvěř nemá predátora, proto musí stavy zvěře regulovat člověk," uvedl myslivec.
O výstavu měla v sobotu zájem také laická veřejnost. Lidé si prohlíželi trofeje srnčí zvěře, která je po divokých prasatech nejpočetnější. Veliký zájem projevili lidé především o vypreparované kusy. Málokomu se podaří zvěř v přírodě běžně zahlédnout. Děti třeba nevědí, jak která vypadá. "Takové trofeje děláme u vzácnějších druhů, jako je muflon, jelen sika. V okrese Svitavy jsme lovili také jelena evropského. Je ho ale stále méně, protože pro chov nemáme příznivé podmínky," řekl Jiří Paclík.
Na panelech nechyběly ani lebky lišek nebo trofeje "zbraní" černé zvěře, tedy zuby páráky a klektáky.
Lovci rádi zavzpomínají na rarity mezi svými trofejemi. "Ulovil jsem například srnce vývrtkáře. Paroží neměl s výsadami, ale stočené do spirály, nebo prase poraněné po střetu s automobilem bez jednoho zadního běhu s deformovanou lebkou," popisoval své trofeje Jiří Paclík. Divoká prasata jsou odolná, v přírodě by patrně přežila. "Pokud nemá zasažené důležité orgány a nekrvácí, přežívá, ale strádá. A to nechceme. Snažíme se, aby populace zvěře byla zdravá," podotkl svitavský myslivec. Lovci v podstatě provádí sanitární odstřel. Dříve by nežádoucí jedince v přírodě zlikvidoval vlk.

Černá zvěř
Myslivci navíc o víkendu hodnotili minulou sezonu. "Všeobecně usuzujeme, že nastal pokles odlovu černé zvěře, což je dobré, protože množství této zvěře se rok od roku zvyšovalo. V roce 2010 jsme ulovili kolem tří tisíc tří set kusů, což je nejvíce za poslední léta. Vloni zhruba o čtvrtinu méně. Je ale otázkou, jestli je to tím, že skutečně ubyla, nebo že se v loňském roce urodilo hodně bukvic a žaludů a zvěř méně navštěvovala myslivecká vnadiště, kde jsme se ji snažili lovit a jejich počty snížit," informoval Bohumil Hotař, místopředseda okresního mysliveckého spolku. Divoká prasata znamenají v posledních letech celorepublikový problém.
To ale není jediný zádrhel, se kterým se myslivci potýkají. "Trápí nás neustále klesající počet drobné zvěře, zejména zaječí, málo se vyskytuje také bažantí. Zaznamenali jsme úbytek i srnčí zvěře," poznamenal Bohumil Hotař. Je více faktorů, které stavy zvěře ovlivňují. Jedním z nich jsou opět divoká prasata. "Černá zvěř likviduje jak mláďata drobné zvěře, tak i srnčí. Je všežravec. Nemá žádného nepřítele, kromě člověka," uvedl myslivecký místopředseda. Počty divokých prasat se nedají jinak regulovat než lovem. Na stejné úrovni se drží pouze kachny.
Pro myslivce jsou v letošním roce prioritní záležitostí nájemní smlouvy na honitby. Podle Bohumila Hotaře by od příštího roku měli uzavřít nové nájemní smlouvy na deset let. "Ve druhé polovině tohoto roku bude naším prvořadým úkolem dát do pořádku nájemní smlouvy a vztahy s honebními společenstvími, která budou honitby pronajímat," vysvětlil místopředseda Bohumil Hotař.
Myslivce čeká hodně práce. Za deset let mnoho pozemků změnilo vlastníka.