Mladí trubači z Kozojed sklízí vavříny a na honech troubí halali (Plzeňský deník)

Kozojedy
Nohy mírně rozkročené, borlici a lesnici třímají v pravé ruce, roztrubem opřenou o pravý bok. Takhle vypadá postoj trubačů, kteří na mysliveckých honech troubí pozdrav, povely nebo vzdávají poctu ulovené zvěři.
V Kozojedech tuhle roli zastává dětský potěr - sourozenci Kučerovi. Josef, který chodí do prvního ročníku Střední školy lesnické ve Žluticích, šesťák Franta a druhačka Adélka. "Troubíme na borlici a lesnici, obě se podobají lesnímu rohu. Borlice je menší než lesnice a nemá klapky," popisuje Josef .
Začínali před čtyřmi roky na borlici. Tehdy nejstarší ze sourozenců Josef zavítal do mysliveckého kroužku v Kozojedech. Při jedné soutěži jeho maminku zaujalo trubačské vystoupení a řekla si, že by vzácné řemeslo mohly zkusit děti. Zatímco Franta s Adélkou troubí na borlici dodnes, Josef od loňska přešel na lesnici. "Natrénovat správné troubení je poměrně složité. Na borlici v ladění B dur lze hrát pět tónů. Nacvičit nátisk trvá docela dlouho. Dost lidí to odradí. Zpočátku je složité zatroubit obyčejný povel a pozor," uvedl trenér sourozenců Václav Troch.
Kučerovi troubí na honech, mysliveckých schůzích, na poslední leči, ale i na zkouškách loveckých psů.
Samozřejmostí trubače je zvládnout trubačské desatero, za kterým se skrývají pozdravy, vítání, povely na honu nebo halali, tedy pocta ulovené zvěři. "Dneska už troubíme třeba i hudbu starých mistrů - Křepelky," dodal Troch.
Na mysliveckých soutěžích pravidelně sklízí vavříny. Josef i František vyhráli oblastní soutěž o Zlatou srnčí trofej.
"Než jsem odešel na střední školu, jezdil jsem po soutěžích. Párkrát mně první místo uteklo o pár bodů," pochlubil se Josef.
Pozadu nezůstává ani nejmladší Adélka. Když sourozenci troubili na mysliveckém bále, šel se jeden z hostů přesvědčit, jestli troubí i ona. Patrně nevěřil, že by mohla hrát tak ladně. "Byl z toho pak nadšený," řekl Troch.
A jaký největší zážitek ze soutěží dětem utkvěl v paměti? "Mně se nejvíc líbí, jak pejsci hledají srnce," svěřila se Adélka.
"Vzpomínám na mezinárodní memoriál Karla Podhajského v Dobřanech, kde jsme troubili skoro každému psu, když dohledal srnce. Vážím si i toho, že se můžeme předvést na Zlatých srnčích trofejích," pochvaloval si Josef. Franta vzpomíná na soutěž v Lysé nad Labem. "Zúčastnilo se asi 12 dětí z celé republiky," sdělil Franta.