Karel Breník: "Bitva je vyhrána, ale boj ještě stále není u konce." (Rakovnický deník)

V prostorách poslanecké sněmovny byla veřejně projednána "Petice proti vzniku Národního parku Křivoklátsko". Tu podepsalo 14 tisíc osob.

Petice
Slova se ujal mimo jiné předseda základní pobočky České lesnické společnosti Křivoklát Miroslav Pecha, který poukázal na historický odkaz generace lesníků, kteří se zasadili o současnou podobu lesů na Křivoklátsku.
Zmínil také nebezpečí paralely s Národním parkem Šumava, kde zájmy ochrany přírody způsobily devastaci tamních lesních ekosystémů.
Předseda petičního výboru Karel Breník upozornil: "Vystoupil zde i zástupce akademické sféry, vedoucí katedry Mendelovy lesnické fakulty Brno Vlastimil Vala, který zdůraznil, že na Křivoklátsku se během staletí podařilo vytvořit rovnováhu mezi zájmy ochrany přírody, rekreace, hospodařením a životem místních občanů. Vyhlášení Národního parku Křivoklátsko tuto rovnováhu rozbije."
Člen republikového výboru České lesnické společnosti Mikuláš Říha podtrhl sladění různých zájmů na Křivoklátsku a připravenost tamního lesnického personálu čelit aktuálním výzvám, například požadavkům občanů na rekreaci. "Tyto zájmy příkladně zajišťuje Lesnický park Křivoklátsko, který byl vyhlášen v roce 2010 za osobní účasti tehdejšího ministra zemědělství," upozornil Říha.
Po tomto představení zastánců petice následovala zajímavá diskuse.
Předsedkyně petičního výboru Zdeňka Horníková také řekla: "Lámat věci na sílu je špatně. Víme, co přinesl vznik Národních parků Šumava a Podyjí. Souhlasím se spoustou věcí, které zde zazněly. Když něco funguje, mělo by to fungovat dál."

Opozice
Přítomný náměstek ministra životního prostředí Tomáš oponoval, že přednesené informace jsou pouze názorem, který se nezakládá na tvrdých faktech.
Z časových důvodů rozporoval pouze některé z přednesených bodů. Uvedl, že Ministerstvo životního prostředí disponuje souhlasy zastupitelstev dotčených obcí s vyhlášením Národního parku Křivoklátsko, že náklady na provoz národního parku budou "jen" o 13 miliónů korun ročně více, než stojí provoz stávající Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko.
Dále mimo jiné konstatoval, že 1. zóna budoucího Národního parku Křivoklátsko pokrývá stávající přírodní rezervace, kam je již nyní vstup zakázán.
Zpochybnil též riziko, že by se v uvažovaném národním parku mohl projevit kůrovecv takovém rozsahu jako na Šumavě, a to z důvodu rozdílné druhové skladby.
Vedoucí Správy CHKO Křivoklátsko Petr Hůla namítl, že druhá strana, která petici oponuje, vůbec nedostala prostor.
Uvedl, že argumenty petice považuje za lživé a zavádějící. Pro Rakovnický deník kdysi mimo jiné konstatoval: "Hlavním důvodem, proč úzká skupina veřejnosti nechce národní park, je právě myslivost. V národním parku totiž není povolený poplatkový lov a zvěř je zde regulována člověkem proto, aby byla nastolena přírodní rovnováha." Proti soudu, že oponenti petice nedostali prostor, se výrazně ohradila předsedkyně petičního výboru Hana Orgoníková.

Výsledek
A Karel Breník dále popsal: "Většina z přítomných poslanců vyjádřila souhlas s přednesenými stanovisky zastánců petice a někteří silněji, někteří méně vyhraněně deklarovali nesouhlas s vyhlášením Národního parku Křivoklátsko." Ve výsledném usnesení je pak tato pochybnost vyjádřena výzvou k Ministerstvu životního prostředí, aby ještě jednou zvážilo, zda je vyhlášení Národního parku Křivoklátsko skutečně nezbytné. "Toto usnesení bylo přijato jednomyslně," popsal Karel Breník s tím, že veřejné slyšení v poslanecké sněmovně by se dalo shrnout slovy: "Bitva byla vyhrána, ale boj není u konce."