Vyřeší přemnoženou černou zvěř společně? (Zemědělec)

Společný jazyk myslivci a zemědělci najít musí. Obě skupiny operují ve společném prostoru. Obě skupiny trápí mnoho společných, významně negativních jevů. Tím nejvýznamnějším je přemnožená černá zvěř.
Při Agrární komoře České republiky byla v roce 2011 zřízena Myslivecká komise jako reakce na požadavek nemalého počtu členů komory ze všech částí České republiky řešit právě problematiku škod způsobených zvěří na polních kulturách. V komisi vedle sebe pracují zemědělští odborníci, myslivci z výzkumných ústavů, Českomoravské myslivecké jednoty, státní správy i samosprávy. Je to reprezentativní skupina lidí, která má bezesporu k dané problematice významně co říci.
Že zvěř způsobuje škody, je evidentní. Dokud nepřesahovaly určitou únosnou mez, zemědělci byli ochotni tuto situaci akceptovat. V posledních letech se však situace začíná dramaticky měnit. Narůstají škody, zejména pak škody způsobované zvěří černou, ale i třeba zvěří daňčí.
U zvěře daňčí jde spíše o lokální záležitosti, způsobené nedisciplinovaností konkrétních nájemců honiteb a nedůsledností místně příslušných orgánů státní správy. Zákon o myslivosti umí tyto případy řešit a náprava je vcelku snadná. Provede se kontrolní sčítání zvěře a na základě tohoto se stanoví výše odlovu. Významně složitější situace je u zvěře černé. Důvodů tohoto tvrzení je celá řada a byly mnohokrát popsány v odborném tisku, včetně možných způsobů řešení. Bohužel, v praxi se téměř vše míjí účinkem. Jak tedy dál? Kterým směrem se vydat?

Řešit problém se musí společně
Jednoduché řešení tento problém nemá. Navíc jej nemůže vyřešit jen jedna skupina zainteresovaných. Musí to být zájmem všech - myslivců, zemědělců i státní správy. Ve velmi krátké době by mělo dojít ke změně legislativy v oblasti způsobu a době lovu černé zvěře. Je evidentní, že stávající podmínky jsou neúčinné. Musí se také vyřešit problematika vnadění a přikrmování zvěře, zejména v lesních honitbách. Přikrmování je třeba zakázat a vnadění provádět jen velmi omezeně tak, jak to mají ošetřeno v sousedních státech, třeba v Německu.
Dále se musí neprodleně nastartovat úzká spolupráce mezi myslivci a zemědělci. Myslivci by měli mít informace o struktuře osevu v honitbě zejména proto, aby mohli včas reagovat na případný tlak zvěře, a tím minimalizovat ztráty. Velikost pozemků nehraje tak zásadní roli. Zvěř se dokáže účinně schovat i v pětihektarovém "políčku".
Nejhorší situace nastane, když nikdo nebude dělat nic. Černá zvěř se bude neustále množit, nájemci lesních honiteb budou vcelku spokojeni. Zemědělci začnou uplatňovat škody a myslivci z polních honiteb budou platit a platit. Kdo ale bude lovit černou zvěř, až myslivci nebudou? Profesionální lovci? Asi ne! Jednak nejsou a potom je pořád ještě čas s problémem pracovat.

Namísto sporů je třeba vést dialog
Zanechme proto sporů o tom, co je příčinou a co je důsledkem daného stavu. Členové myslivecké komise při Agrární komoře jsou připraveni moderovat dialog mezi zemědělskou a mysliveckou veřejností. Dialog, který by mohl a měl vést k nalezení možných způsobů řešení této bezesporu složité situace. Čím dříve se začne, tím lépe pro všechny strany.
První krok byl učiněn. Na půdě Senátu Parlamentu České republiky se uskutečnila schůzka předsedy Českomoravské myslivecké jednoty a prezidenta Agrární komory ČR, senátorů Jaroslava Palase a Jana Veleby, kde oba jednohlasně deklarovali vůli úzké spolupráce. Lze věřit, že je to správný krok, který může a snad i pomůže českým myslivcům i českým zemědělcům.
Autor: Ing. Jindřich Šnejdrla, viceprezident Agrární komory ČR předseda Myslivecké komise AK ČR