Divočáci jsou místy přemnožení (Pražský dník)

Střední Čechy
Nemají v české přírodě přirozeného predátora a jejich odstřel nemusí být vždy snadný. Divočáci jsou v některých honitbách přemnožení a přes snahu myslivců hrozí, že jejich stavy ještě stoupnou.
Miroslav Tlustý z honitby Švermov uvedl: "Stav černé zvěře se za posledních pět let zvýšil o sto procent. V naší honitbě dokonce stoupl za posledních deset let počet odstřelených kusů z pěti na čtyřicet devět." Jediným řešením by podle něj byla změna zákona a tím umožnění odstřelu více jedinců.
Rudolf Zdeněk, předseda mysliveckého sdružení Medník, jež působí v okolí Hradištka (Praha­západ), Deníku potvrdil, že například právě zde menší problémy s divočáky mají.
"Zatímco loni naše myslivecké sdružení napočítalo asi patnáct odstřelů, tento rok (přesněji od dubna) to už je čtyřiačtyřicet," informoval Rudolf Zdeněk. Jenže tím problémy nekončí, naopak se předseda sdružení obává, že stavy divočáků mohou i nadále stoupat, což není dobrá zpráva ani pro zemědělce, kterým divočáci ničí pole.

Odstřel není snadný a má pravidla
Střílení divokých prasat není bez pravidel. Ta dospělá mohou myslivci střílet jen od srpna do konce prosince. Od ledna pak mohou při naháňkách střílet jen selata a takzvané lončáky, tedy kusy v druhém roce života.
Odstřel divočáků komplikují i velké zemědělské lány monokultur řepky či kukuřice, kde se černá zvěř snadno schová před myslivci. Těm by pomohlo vytvoření průseků tam, kde mají kazatelny. "Ale taky chápeme, že i zemědělci potřebují vydělávat," dodává Rudolf Zdeněk. Podle něj téměř není v silách myslivců zásadně redukovat stavy černé zvěře.
Pomoci by mohlo povolení střílet i starší jedince, ale otázkou je, zda by to naopak nevedlo ještě k většímu narušení věkové struktury. Oproti minulým dobám se divočáci množí dříve a častěji. Mají za dva roky až pět vrhů a v každém z nich obvykle okolo sedmi mláďat.
Zvěř je sice majetkem státu, ale odpovědnost za škody nesou jednotlivá myslivecká sdružení.

Nevyhnou se ani zahradám
Ladislav Kukelka, předseda Mysliveckého sdružení Pchery, podotýká, že sice ve zdejší honitbě přímo problémy s divočáky nemají, ale i tady několikanásobně stoupl počet odstřelených kusů. Kvůli škodám, jež černá zvěř působí nejen na travních porostech, ale i polích, se Ladislav Kukelka účastnil i naháňky pořádané na divočáky.
Své zkušenosti má i Milan Skuček. Chataři nedaleko Sýkořice na Rakovnicku mají rozryté i zahrádky. "Vypadá to tam, jak rozhrnuté buldozerem. Myslivci to sice řeší, ale v chatové oblasti přímo střílet nemohou," vyjádřil se chatař.
Podobnou zkušenost mají i v Honitbě Švermov u Kladna. Zde se lidé často procházejí v lese navzdory vyvěšeným plakátkům, že se zde koná hon.

Škod s počtem divočáků přibývá
Předseda příbramského mysliveckého sdružení Zdeněk Dubský Deníku řekl, že v tamějších honitbách mají počet odstřelů srovnatelný s předchozími roky. I zde se však setkávají se škodami, které divočáci působí. Rájem je pro ně zasetá kukuřice, jak uvádí Václav Charvát, který působí v mysliveckém sdružení Pochvalov na Rakovnicku. "Loni jsme ulovili 16 kusů, ale převážně při samostatných lovech. Při naháňce jen jednoho," popsal myslivec.
Divočáci se střílí obvykle v běhu a v případě samostatného lovu většinou za šera. "Pro úspěšnou trefu je základem velmi dobrá optika," vysvětlil Václav Charvát. Aby myslivci zabránili divočákům páchat škody na pozemcích zemědělců, pořádali několik naháněk. "Před několika lety jeden ze soukromých zemědělců požadoval náhradu škody, ale namísto peněz jsme mu dali tři kusy ulovené zvěře," dodal.

Vztahy se zemědělci jsou důležité
Přemnožení divokých prasat hlásí i honitba Otročiněves na Berounsku. Josef Šinkner z místního Mysliveckého sdružení Habrový potok vysvětlil: "Snažíme se majitelům polí vyjít vstříc. Kromě toho, že jim jako náhradu škod dáváme zvěřinu, pořádáme i různé brigády. Vymetáme haly, prořezáváme cesty a bránujeme louky."
Celé sdružení za rok odstřelilo 140 divočáků. "Zrovna včera v noci kolega střelil dvě selata. Od začátku roku už je to sedm kusů," přiblížil Šinkner.

Prase divoké
Jeden z největších savců žijících na našem území je všežravec. Na některých místech je přemnožený a páchá škody nejen na loukách, ale hlavně i na zemědělských plochách. Žije většinou ve stádě. Aktivní je převážně v noci. V České republice nemá přirozeného predátora. V případě, že se člověk s prasetem setká, by mu neměl křížit cestu, jen se otočit zpět a ignorovat ho. V období honů by lidé neměli do lesa chodit, aby se vyhnuli setkání s případně zraněným agresivním jedincem. Divočáka také může vyděsit a poté vyprovokovat k útoku na volno puštěný pes.